Muzeum začalo původně fungovat na zahradě jednoho z členů sdružení v Brně-Černovicích. "Jelikož tam byl malý prostor, hledali jsme novou lokalitu. Uvažovali jsme o Líšeňském údolí, kde však byly pozemky v soukromých rukou, nebo o bývalé panelárně v Brně-Bohunicích," uvedl Fučík. Železniční nadšenci nakonec získali trať v Mladějově na Svitavsku, vybudovanou v roce 1918 jako propojení dolu se zpracovatelským závodem.
Polovina trati, která má rozpětí kolejí 600 milimetrů, je již zcela zrenovována, druhou část členové sdružení průběžně opravují. K dispozici mají šest parních lokomotiv, dvě z nich s roky výroby 1910 a 1951 vozí návštěvníky. Kromě toho vlastní i dvě lokomotivy elektrické, které ale nemohou jezdit, protože na
mladějovské trati nevede elektřina.
Úzkorozchodné železnice se v minulosti využívaly například v cihelnách, dolech, hutích či továrnách. Klasická železniční trať má rozpětí kolejí 1435 milimetrů.
K dalším aktivitám sdružení patří záchrana a provoz vyřazené brněnské tramvaje řady T2 či údržba parního válce typu Mamut z 20. let minulého století, který se objevil i ve filmu Jiří Voskovce a Jana Wericha Pudr a benzín.
