Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Švédsko má své Stonehenge a královskou hrobku jako z dob faraonů

aktualizováno 
Kopec nad malebnou rybářskou vesnicí Kåseberga je jedním z hlavních turistických lákadel na jihu Švédska. Stojí na něm 57 obřích kamenů, kterým se říká švédské Stonehenge. Uspořádány jsou do tvaru lodi. A rozhodně to není jediná taková megalitická stavba v této zemi.

Ale´s Stenar je podle místních švédskou obdobou Stonehenge. | foto: Michal Foltapro iDNES.cz

Stoupáme na nevysoké návrší. Ve vzduchu je silně cítit mateřídouška a další aromatické byliny, od moře vane mírný, leč vytrvalý vítr. Pak se najednou objeví a majestátně trčí ze zelené trávy proti našedlému nebi. Jeden veliký kámen, těsně za ním druhý, třetí, a celá řada. Dvě řady, zvláštně zaoblené. Jdeme blíž a rozeznáváme kamennou loď, dlouhou skoro sedmdesát metrů. Chybí už jen starověcí severští bojovníci. Hlasité hučení moře, které doráží na pláž dole pod padesátimetrovým útesem, by ostatně dovolilo i skutečné válečné lodi, plné divokých vikingů, aby zakotvila zcela nepozorovaně.

Jsme na kopci Ale ́s Stenar, nad mořem a malebnou rybářskou vesnicí Kåseberga na jihu Švédska, v kraji zvaném odnepaměti Skåne.

Jižní Švédsko nabízí, podobně jako snad všechny skandinávské končiny, krásnou přírodu, překypuje nejrůznějšími unikáty a navíc je plné i zcela zřetelných odkazů na pradávné epochy dějin lidstva. Kopec nad zmíněnou vesnicí Kåseberga, kousek od mimořádně pěkného městečka Ystad, je proslulý megalitickou památkou, hrobkou ve tvaru lodě, tvořenou sedmapadesáti kameny, z nichž ten nejtěžší váží bezmála dvě tuny. Říkají jí severské Stonehenge.

Ystad je malebné městečko, byla by škoda jej minout.

Ystad je malebné městečko, byla by škoda jej minout.

Pravěk na zahradě

Pravěk na zahradě

Ale ́s Stenar neboli kameny mýtického krále Ala mají rádi turisté i archeologové, ostatně při naší návštěvě se tady zrovna natáčel jeden díl dokumentárního seriálu švédské televize. Zdejší krajina však nabízí podobných okének do pravěku mnohonásobně více. Skoro se dá říct, že od okamžiku, kdy se člověk dostane po mostu z Kodaně nebo lodí z Rostocku na jih Švédska kousek od Malmö, o nejrůznější mohyly, hrobky a megality málem zakopává. Pravěcí předkové dnešních Švédů museli mít mimořádné architektonické a výtvarné ambice, protože jejich stopy v krajině jsou prostě nepřehlédnutelné. Rytiny ve skalách, umělé kamenné kopce s hrobkou, za niž by se nemusel stydět ani faraón, již zmíněná pohřebiště ve tvaru vikinské lodi... Ráj pro milovníky prehistorie!

Vikingové na zahradě za domem

Jen takových kamenných lodí se prý dá na jihu Švédska najít kolem tisícovky! Většinou jsou menší, ale několik desítek z nich dosahuje délky přes třicet či čtyřicet metrů a poblíž Kristianstadu odkryli archeologové základy kamenné lodi dlouhé dokonce přes osmdesát metrů. Jaký byl účel těchto staveb z poloviny prvního tisíciletí po Kristu? Kultovní, což je mimořádně oblíbená kategorie archeologů v případě, když neví, k čemu to či ono sloužilo.

Fotogalerie

Některé lodi jsou orientovány astronomicky, jiné vznikly místech, kde před nimi stávaly dolmeny z mladší doby kamenné, zrovna v případě Ale ́s Stenar byl na místě odkryt hrob nějakého náčelníka z doby asi před 5,5 tisíci lety. Každopádně je fascinující pocit, když jedeme po silničce mezi zlatavými poli, pastvinami s roztroušenými staveními, spoustou krav, ovcí či koní, na dohled od moře, míjíme jednoduché dřevěné a mimořádně úhledné domky a čas od času na nás odněkud vykoukne uspořádaná řada kamenů či právě taková pravěká kamenná loď. Třeba u někoho na zahradě, těsně vedle malého fotbalového hřiště. Dávní bojovníci a jejich dnešní mírumilovní potomci prostě žijí neustále pospolu.

Chceme-li si užít krajinu, kombinující mořské pobřeží a švédský venkov, je ideální jet po některé z malých silnic, kdo spěchá víc, pohodlná je dálková trasa E22. Jelikož my hledáme spíše zážitky než rychlost, jedeme co nejblíže k moři. Skutečně prázdninová nálada v tom nejlepším smyslu – pohoda, skoro žádná doprava, příjemná krajina, každou chvíli výhled na moře. Je dobré sledovat hnědé informační tabule, které ukazují například k archeologickým památkám. Už předem jsme věděli, že chceme vidět Kungagraven, známou královskou hrobku z doby bronzové. Cestou ale vidíme spoustu dalších fascinujících stop po dobách před jedním, dvěma či třeba pěti tisíciletími, o nichž jsme neměli ani tušení. Mohyly, menhir s runovými nápisy a podobně. O mnoha z nich se nepíše ani v průvodcích. Snad proto, že jich je tady tolik.

Zde byl před třemi a půl tisíci let pohřben místní král či královna.

Zde byl před třemi a půl tisíci let pohřben místní král či královna.

Hrobka je vyzdobena piktogramy, s nimiž se pak setkáváme i na jiných místech.

Hrobka je vyzdobena piktogramy, s nimiž se pak setkáváme i na jiných místech.

Jako hrobka faraonů

Královská hrobka Kungagraven, údajně největší známá památka severské doby bronzové, je stará přes tři tisíce let. Do 18. století to byl jen takový travnatý kopec u rybářské obce Kivik. Roku 1749 sem zavítal slavný švédský přírodovědec a vzdělanec Carl von Linné, aby konstatoval, že jde o „úžasnou lokalitu pro poznávání starého světa“. Pak už následovalo postupné sejmutí travnatého pokryvu a odkrytí fantastické kamenné mohyly s velmi působivou pohřební komorou. Kdo do ní vstupoval jako první, musel se cítit jako svého času slavný Howard Carter, když otevřel zapečetěnou hrobku faraona Tutanchamona. Točitá cesta mezi tisíci oblými kameny vede skrze vchod překrytý tunovým kvádrem do komory, v níž ve skromném nasvícení spočívá samotná hrobka, obklopená kameny s mnoha rytinami. Sluneční kotouč, jezdci na koních, dvojspřeží, trubači, kouzelníci či šamani, podivné neurčitelné postavy. Jako ve snu! A nikdo kolem, žádné davy turistů, opravdu ledové ticho. Doufejme, že návštěvníky této královské hrobky nečekají tytéž krušné konce jako Carterovy kolegy z hrobky egyptského faraona.

Vřes je další z typických místních rostlin.

Vřes je další z typických místních rostlin.

Jedeme dál. Krajina je stále podobná, mírně zvlněná, nepatrné kopečky, rozlehlé pastviny a dlouhé pláže plné zvonků, divokých růží, mateřídoušky, vřesu, šalvěje, meduňky či typických slézových růží. Tedy i pro bylinkáře ráj, a pěkně barevný a především voňavý! A ač si toho cestovatel sotva všimne, nejsme už ve Skåne, ale v sousedním regionu Blekinge. Změna jen v tom, že u hezkých domků už nevlají vlajky se zlatým křížem v červeném poli, ale modré se zlatým stromem. Kousíček od souostroví Tjurkö, Sturkö a Senoren, propojeného mosty, narážíme u Möckleryd po chvilce hledání na ukazatel k Hästhallen. Překrásná galerie skalních kreseb z doby bronzové. Místo, které by u nás bylo absolutní archeologickou jedničkou, zde hledáte docela pracně. Prostě to pro zdejší není až taková vzácnost.

Po malé silničce jsme museli projet dvakrát tam a zpátky, než jsme našli nenápadnou odbočku k parkovišti a začátku značené stezky. Na místě se pak z dobře ukryté informační tabule dozvíme, že jde o největší galerii skalního umění v tomto regionu. Pak už jen pár desítek kroků mezi vřesem, borůvčím a věkovitými borovicemi a rázem jsme o tisíce let zpátky. Naprosto fantastické rytiny ve skále vystupují ze země pokryté jehličím a mechem a vypadají, jako by je autoři dokončili teprve před chvílí a ještě seděli někde kousek opodál. Všude se opakují motivy koní, bojovníků, zástupy lidí, které na člunu odplouvají do světa mrtvých, symboly koloběhu života, sluneční kola, podivné červí figury a další. Obrazce se mnohde dokonce překrývají.

Proč zrovna tady vytvořili dávní Skandinávci takovou galerii? Kolik času museli strávit rytím do tvrdého kamene? A kolik dalších podobných galerií je jinde, třeba dosud zakryto nánosy jehličí a zeminy? Má-li člověk rád prehistorii, pak je zkoumání takového místa neuvěřitelně silným zážitkem.

Z jedné strany milá rybářská vesnička, z druhé příkré útesy. Chybí jen kotvící vikingská loď.

Z jedné strany milá rybářská vesnička, z druhé příkré útesy. Chybí jen kotvící vikingská loď.

Rytiny vypadají, jako by je někdo vytvořil nedávno.

Rytiny vypadají, jako by je někdo vytvořil nedávno.

Severská pohoda

Dovolili jsme si v úvodu s lehkou nadsázkou přirovnat Ale ́s Stenar ke Stonehenge a Kungagraven k pyramidám. V tomto kontextu tedy dodejme ještě jedno – pravěké památky na jihu Švédska neokupují tisíce turistů, a u žádné z nich nenajdete prodejny hotdogů, hamburgerů a suvenýrů made in China. Velikou výhodou této části Skandinávie jsou její lidé - milí, slušní, komunikativní, ale současně i hrdí a nad věcí. Jsou ochotní, nikomu však nic nevnucují. Svým způsobem připomínají zdejší krajinu. Ryzí, drsnou, díky nesčetnému množství vystupujících skalnatých ploch jakoby syrovou, čistou a krásnou. Blízkou dávným dobám i dnešku.

Může se hodit

Jak hledat
V jižních regionech Skåne, Blekinge a Småland je tolik prehistorických památek, že je lepší rozhodnout se už předem, co konkrétně chcete vidět. Na místě se pak dá dobře orientovat podle informačních stánků, které jsou skoro na každém odpočívadle u silnice, včetně bezplatných mapek a jiných propagačních materiálů. Stačí si na začátku putování uvědomit, jaký piktogram označuje archeologické naleziště, a pak už jen sledujete značení podél cesty. Argumentem pro milovníky přírody je to, že se většina archeologických památek nachází současně v krásném prostředí, občas přímo v některém národním parku, jako je například Stenshuvud.

Jak sem dojet
Do Skåne vedou v principu dvě možné cesty. Lze sem dojet suchou nohou přes Dánsko (zde doporučujeme návštěvu ostrova Møn s úchvatnými křídovými útesy a rovněž mnoha megalitickými památkami – na ostrov vede most!). Další variantou je lodní spojení, nejčastěji mezi přístavy Rostock – Trelleborg. Jízda trvá kolem pěti až šesti hodin, ve dne je z lodi krásný výhled na útesy ostrova Møn. Za průjezd šestnáctikilometrového mostu z Dánska do Švédska platily letos osobní auta 49 eur, lodní lístek pro dvě dospělé osoby a auto stál od 79 eur.

Kde bydlet, co jíst a pít
Cestovatelé, kteří se nemusí ohlížet na ceny, mohou bydlet v některém z mnoha penzionů či hotelů, kterých je i na venkově dost (převažují penziony). Další variantou jsou kempy, velmi dobře zařízené a udržované. Dvě osoby se stanem dají za jednu noc od 20 eur výše. Specialitou jsou rozšířené turistické ubytovny, dají se sehnat i mapy těchto útočišť. Ve Švédsku ovšem lze stanovat kdekoliv, a to dokonce i v přírodních rezervacích. Jen se ode všech očekává slušnost, což místní evidentně dodržují, protože je všude naprostý pořádek. Pokud jde o stravování, počítejte s mnoha variacemi ryb a zvěřiny, pokaždé dost aromatickými díky kopru, brusinkám či jalovci. V obchodech zapomeňte na rohlíky a klasický český chléb, připravte se na nepřeberné množství druhů tmavého chleba, z nichž leckteré chutnají sladce skoro jako buchta. Základní potraviny pořídíme v průměru o třetinu dráž než u nás, v restauracích je rozdíl markantnější. Snad každý ví o švédské polo-prohibici, v běžných obchodech seženete jen slabé pivo, ostatní alkohol je k mání jen ve speciálních prodejnách, ovšem také za patřičnou cenu.

Autoři:


Témata: Švédsko




Nejčtenější

(ilustrační snímek)
Nový zákon má podle poslanců KDU-ČSL pomoci chránit turistické značení

Každý, kdo si rád vyjde do přírody v neznámém terénu, to už někdy zažil. Bez kvalitního turistického značení či dobré mapy člověk občas sejde z cesty. Šéf...  celý článek

Východ slunce nad brazilským Rio de Janeirem
V Riu byl zastřelen italský turista, omylem vjel do favely

Omyl při cestě od sochy Ježíše Krista do centra Ria de Janeiro stál život italského turistu. Vjel na motocyklu do favely Morro dos Prazeres, kde jej neznámí...  celý článek

Lyžařské brýle SHRED AMAZIFY TROOPER
Vyhřívané rukavice, kvalitní helmy. Vánoční vychytávky pro lyžaře

Od lyží, bot, oblečení až po helmy, páteřáky a spodní prádlo. V našem výběru letošních vánočních dárků pro náruživé lyžaře jsme se snažili vybrat produkty,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.