Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sama uběhla 1840 km přes Írán. Bojovala tak proti strachu Evropanů

aktualizováno 
Její okolí si myslelo, že se zbláznila, když chce sama běžet muslimskou zemí. Čtyřiačtyřicetiletá Kristina Palténová se ale nenechala odradit. Nazula běžecké boty a vyrazila na cestu, která pro ni znamenala víc než jen další sportovní rekord. Chtěla ukázat světu, že by si lidé měli víc důvěřovat.

Na trasu, která měřila 1840 km, se Švédka vydala docela sama jen se sportovním vozíkem, kterému dala jméno Baby Blue. V něm před sebou po celých 58 dní tlačila celé své cestovatelské jmění, především stan, spacák a knížky.

Ačkoli to nebyl její první dálkový běh, kromě sportovní výzvy pro ni představoval ještě něco navíc.

„Měla jsem už dost všeho toho strachu kolem sebe. Toho, s jakými obavami my, obyvatelé západních zemí, vnímáme muslimy,“ vysvětluje Kristina exkluzivně pro iDNES.cz svou motivaci pro cestu.

Švédka uběhla 1860 km napříč Íránem. Vše, co měla sebou, vezla v kočárku jménem...
Občas ji někdo na její pouti doprovázel na kole nebo pěšky.

Za lidmi i přírodou

„Chtěla bych, aby bylo na světě víc důvěry. Tím, že jsem se rozhodla běžet jako žena docela sama konzervativní muslimskou zemí, jsem chtěla ostatním i sobě ukázat, že důvěřuji lidem a nemám strach z neznámého.“

Zajímala ji i země jako taková. Od cestovatelů, kteří Írán navštívili, slyšela o jeho nádherné přírodě a velmi přátelských lidech. A tak se běžela přesvědčit.

Kristina Palténová (44)

  • švédská ultraběžkyně, projektová manažerka, trenérka a koučka
  • je první ženou, která sama přeběhla Írán (2015)
  • v roce 2013 běžela z Turecka do Finska, vzdálenost 3262 km zdolala za tři měsíce
  • má za sebou také dva světové rekordy v běhu na běžeckém pásu

Svou cestu za důvěrou začala v Bazarganu na tureckých hranicích a ukončila v Bajgiranu v provincii Chorásán Razaví na severovýchodě země u hranic s Turkmenistánem.

Denně zdolala přibližně 37 kilometrů, samozřejmě v závislosti na terénu a počasí. Běžela vyprahlou pouštní krajinou, městy, vesničkami i horami se zasněženými vrcholky.

Dojemné setkání

Na otázku, jaké byly nejlepší momenty její cesty, odpovídá se smíchem. „Páni, těch bylo hrozně moc!“ Ale pak si přece jen vybaví situaci, která ji prý vzala doslova za srdce.

„Jeden muž mi dal všechno jídlo, které měl. Sám neměl co jíst. To bylo smutné, ale na druhou stranu moc krásné,“ vzpomíná ultraběžkyně. „Byl také běžec, tak jsem se postarala, aby dostal opravdu dobrý pár běžeckých bot. Kdybych mu dala peníze, urazila bych ho.“

S vyhlášenou íránskou pohostinností se Kristina setkávala velmi často. „V Íránu je host boží přítel. I proto se zdejší lidé o své návštěvníky úžasně starají, je to velmi silná tradice,“ vypráví. „Za těch 58 dní jsem byla pozvaná do 34 rodin, každý chtěl být se mnou, povídat si.“

Fotogalerie

Bylo to sice úžasné a švédskou běžkyni pozornost místních těšila, občas však prý šíleně toužila i po trošce soukromí, které se jí dostalo jen málokdy. „Byla jsem z toho čím dál víc unavená,“ přiznává a přidává příhodu, která moc příjemná nebyla.

„Jednou, když jsem se zrovna necítila moc dobře, mě zastavil policista a měl nějaký problém s mým šátkem na hlavě. Pak mi zkontroloval fotoaparát a ptal se, jestli jsem novinářka. Být v Íránu novinářem bez speciálního víza je průšvih,“ vysvětluje Švédka.

„Choval se dost nepřátelsky. A protože jsem byla unavená, docela mě to vyděsilo a ptala jsem se sama sebe, jestli mi to za ty problémy stojí,“ přiznává. „Ale pak jsem si pár dní odpočinula a zase jsem se cítila mnohem lépe.“

Běh jako poselství

Kristina svůj dálkový běh Íránem absolvovala s kamerou a osm dní ji navíc doprovázel profesionální kameraman. „Z materiálu, který jsme natočili, vznikl dokumentární film Sama napříč Íránem. Trailer doteď vidělo už přes 16 milionů lidí. A poté, co se video objevilo v The Guardian, tak ho shlédlo dalších více než osm milionů lidí,“ raduje se Kristina Palténová. „Tohle krásné poselství se tak dostalo ke spoustě lidí. A to je také důvod, proč je právě tenhle běh pro mě tak důležitý.“

Ačkoliv se sama na začátku musela poprat s vlastním strachem a předsudky, s pocity osamělosti a ztracenosti v zemi, kde nerozuměla ničemu napsanému ani vyslovenému, je Kristina víc než spokojená.

Společnost pohostinných lidí Kristinu těšila, někdy ale zatoužila i po trošce...

Společnost pohostinných lidí Kristinu těšila, někdy ale zatoužila i po trošce soukromí a klidu.

„Tahle cesta mi umožnila setkat se se skvělými lidmi, kteří mi ochotně a nezištně pomáhali, dávali mi jídlo a pomáhali mi najít ubytování na cestě,“ dodává ultraběžkyně.

„Byli neskutečně přátelští a milí. A já jsem tak dostala příležitost ukázat tuhle tvář země Švédům, Evropanům a lidem na celém světě, kteří vnímají Írán jen jako zemi plnou teroristů.

Švédka uběhla 1840 km severní částí Íránu, trvalo jí to 58 dní.
Autor: pro iDNES.cz


Témata: Írán


Nejčtenější

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Ledový kůň v plné kráse
Jak oslavit 15. narozeniny. Výlet na třetí nejvyšší štít Vysokých Tater

Zatímco na nejvyšší Gerlach chce vyjít každý a na elegantní Lomničák se kdekdo vyveze lanovkou, třetí nejvyšší vrchol Tater se skrývá kdesi vzadu a ke zdolání...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.