Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Svatý Jan pod Skalou: výlet pro romantiky

  16:23aktualizováno  16:23
Pokud nevíte, kam vyrazit o prvním jarním víkendu, máme pro vás tip. Vesnička Svatý Jan pod Skalou uprostřed krásné přírody Českého krasu nedaleko Karlštejna je místem, které odjakživa přitahovalo romantické duše jako magnet. Je to místo spojené s legendami a poustevníky.

Celému okolí dominuje Skála, přes 170 metrů vysoká stěna, z jejíhož vrcholku ukazuje k nebesům zdaleka viditelný dřevěný kříž. K samotné patě skály se tulí kostel s přiléhajícími budovami kláštera.

Zbytek uzounkého prostoru mezi skalisky pak vyplňuje vesnička Svatý Jan pod Skalou. Má pouhých 110 obyvatel. O co však je obec ležící kousek od Berouna a slavného Karlštejna menší, o to je starobylejší a významnější: její historické kořeny sahají až do 9. století.

"Bolševikům moc nevoněla spjatost zdejšího místa s křesťanstvím. To se po převratu změnilo. Vesnice, kam dřív jezdili slavné osobnosti, zase začíná žít," vypráví v místním hostinci po doušku řízného ležáku jeden starousedlík a se zalíbením pohlédne na impozantní skalní stěnu.

Z obce i jejích obyvatel dýchá zvláštní pohoda. Nikdo tady nehuláká, dokonce ani psi o sobě nedávají vědět a ani hostinský se nepohoršuje nad všetečnými otázkami. Meditativní klid prostupující vše kolem nejspíš už dávno prosákl do zdejších lidí. Po polední pauze se na návsi před kostelem Narození sv. Jana Křtitele znovu shromáždila skupinka výletníků.

Přijíždí jich každým rokem víc a víc. Mnohé přitahuje zdejší zachovalá příroda, jiné zkameněliny, většinu však tajemná postava prvního českého poustevníka, křesťanského mnicha svatého Ivana, jenž se podle středověké legendy před více než tisícem let usadil v jeskyni na úpatí Skály.

Legenda o poustevníkovi
Co o tomto světci, původci někdejší slávy vesničky ztracené v Českém krasu, vlastně víme? Přestože se nedochovaly žádné přímé důkazy o jeho existenci, bylo by chybou ji jen tak šmahem zavrhnout.

Připomeňme si nejprve, co říká legenda, dochovaná ve třech latinsky psaných rukopisech z 15. století: Někdy v časech panování knížete Bořivoje (konec 9. století) se poustevník Ivan, jenž podle jedněch pramenů přišel z Uher, podle jiných z oblasti knížectví Charvátů na severovýchodě Čech, usadil v jeskyni pod Skálou, aby se věnoval náboženskému rozjímání.



Kostel sv. Jana Křtitele

Po nějaké době však nemohl vydržet soužení ze strany zlých duchů, kteří v hoře sídlili a rozhodl se odejít. Ušel ale jen krátký kus cesty, když se mu zjevil sv. Jan Křtitel, vyzval ho, aby se vrátil a věnoval mu kříž obdařený zázračnou mocí, aby jím ďábly vyhnal.

Jednoho dne při lovu zabloudil k Ivanově jeskyni sám kníže Bořivoj, jenž krátce předtím přijal na Moravě křest z rukou Metoděje. Přemyslovský vladař poznal, že má před sebou svatého muže a hluboce se mu uklonil. Po smrti poustevníka prý Bořivoj s Ludmilou upravili jeskyni do podoby křesťanské svatyně.

"Bořivoj tu hned klášter k poctivosti svatému Janu Křtiteli založiti rozkázal," psal Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české. Nicméně první písemný dokument o Ivanově jeskyni pochází z počátku 11. století, z doby panování Přemysla Otakara I. Svatyně je v něm jmenována jako součást benediktinského kláštera Ostrov.

Pouť na Skálu
Vydejme se nyní až na vrchol Skály, kde velký dřevěný kříž dodnes označuje místo, odkud sv. Ivan prý žehnal české zemi. Výstup po příkré značené stezce, vinoucí se strmými vápencovými svahy, dá docela zabrat. Čelo poutníka se po chvilce zalije potem, je však třeba vytrvat, uvidíte, že výhled z ptačí perspektivy stojí za trochu námahy.

Asi po deseti minutách vás pěšinka dovede na skalní hřeben ke Kapli povýšení sv. Kříže. Právě na tomto místě se podle legendy zjevil Ivanovi sv. Jan Křtitel a v roce 1604 tu Heřman Rusworn, maršál císaře Rudolfa II., nechal zbudovat mramorové sousoší zobrazující setkání obou světců.



Sv. Jan pod Skalou - pohled ze severu

KŘÍŽ O století později nad ním zbudovali kapli. Dnes je nově zrestaurovaná a její bílá omítka kontrastuje se zelení zdejších lesů. Od kaple stezka prudce stoupá až k vrcholku Skály. Ale nezoufejte, vesnici i okolní krajinu odtud budete mít jako na dlani.

Hluboko dole spatříte kostel spolu s budovami přilehlého kláštera, který zrušil v roce 1785 Josef II. "V ponurých dobách komunismu sloužil klášter jeden čas dokonce jaké tábor nucených prací, pak se tady školili estébáci", vysvětluje v místní hospůdce starousedlík.

Ivanova jeskyně
Nejvíce však návštěvníky uchvacuje Ivanova jeskyně, v 17. století uměle rozšířená a zakomponovaná do nového kostela. Poskytuje příjemný chládek a ještě něco navíc. Dýchá z ní tajemství.

Hned poblíž vchodu můžete spatřit kámen, na němž se klečící světec modlil. Dokládají to i dolíky, vytlačené prý jeho koleny. Skalní výklenek se sochou ležícího poustevníka označuje podle tradice světcovo lože, kde byl údajně nalezen mrtev.



Ivanova studánka

Vodu vyvěrající vně kostelní stěny můžeme bez obav pít. Dříve se nabírala ze studánky do sklenic a polních lahví, nyní zájemcům slouží pumpa s elektrickým pohonem. Voda z tohoto pramene mívala název Ivanka, bývala považována za léčivou a prodávala se v lahvích. Pamětníci se nepochybně budou pamatovat na úsloví: Kdo pije Ivanku dravě, ujde sto kilometrů hravě.

Jakkoli je historická existence Ivana nadále sporná, některé indicie svědčí pro její uznání. Příkladně antropologický výzkum ostatků, nalezených v jeskyni v 16. století, který provedl významný odborník Emanuel Vlček. Ten potvrdil, že se jedná o ostatky muže, který žil zhruba před tisíci roky a značnou část života prožil ve vlhku a chladu. To dává za pravdu legendě, podle níž prožil Ivan v jeskyni 42 let.

Ať už to bylo tak či onak, Ivanův odkaz přežil v duších a myslích lidí celé tisíciletí a vdechl tomuto koutu Čech zvláštní kouzlo, jež na vnímavého návštěvníka dodnes působí.

MŮŽE SE HODIT

JAK SE TAM DOSTAT:
Z Prahy je nejvýhodnější spojení autobusem na trase Praha - Beroun, který odjíždí zhruba každých 30 minut ze stanice metra Zličín (trasa B) ze stanoviště č. 4. Ze zastávky Vráž u Berouna trvá cesta do sv.Jana asi 15 minut po modré turistické značce. Cesta autobusem trvá 25 minut. Je možno také jet vlakem ze Smíchovského nádraží na Beroun, vystoupit ve stanici Srbsko a jít asi 5,5 kilometru po zelené turistické značce. Autobusové nebo vlakové spojení si vyhledejte ZDE.

Autem pojedete z Prahy po dálnici na Plzeň, v Loděnici (exit 10) dále směrem na Jánskou, Sedlec a Svatý Jan.

DALŠÍ INFORMACE
Kostel Narození sv. Jana Křtitele spolu s jeskynním kostelem Panny Marie je zpřístupněn od počátku března do konce října a to o víkendech. Nejčastěji od 10 do 13 a od 14 do 17 hodin. Mimořádné zpřístupnění ve všední dny je možné pouze pro předem objednané hromadné výpravy. Objednat se lze na telefonu Svatojánské nadace: 0311 67 26 57.

Vždy poslední víkend v červnu (po svátku sv. Jana Křtitele) se ve Svatém Janu koná Svatojánská pouť. Její tradice sahá až do 15. století.

Svatý Jan pod Skalou je situován v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Protíná jej také první a nejstarší značená turistická stezka v Čechách stezka Vojty Náprstka na trase Beroun-Svatý Jan-Karlštejn. V nedalekém lomu Paraple je skanzen těžby vápence. Další informace na internetu na adrese: http://www.svatyjan.cz

OBČERSTVENÍ
V obci funguje nová restaurace v budově bývalé obecné školy odtud i název Obecná škola. Je v provozu celoročně a poskytuje možnost ubytování.

CO ČÍST
J. Čáka: Obrázky z Podbrdska, kapitola O poustevníku Ivanovi

Kostel Sv.Jana Křtitele ve Svatém Janu pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou - pohled ze severu

Studánka sv. Ivana





Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.