Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Svatý Jan pod Skalou: nejkrásnější místo středních Čech

aktualizováno 
Jedno z nejkrásnějších míst středních a možná i celých Čech se skrývá nedaleko Berouna v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Přestože sem chodí dost lidí, zdejší půvab dosud nepřeválcoval nápor turismu.

Svatý Jan pod Skalou | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

Perla Českého krasu

Monumentální přírodní útvar skloubený dohromady s barokní architekturou v esteticky naprosto dokonalý obraz – to je Svatý Jan pod Skalou, perla Českého krasu…

Malá osada leží ukrytá uprostřed šťavnatých listnatých lesů v místě, kde potok Loděnice – známý spíše pod jménem Kačák – prořezává souvrství devonských vápenců. Vzniklo tu hluboké, klikatící se údolí lemované bělostnými skalními stěnami. Pod nejmohutnější Skálou (438 m) se již mnoho staletí tísní malá obec s benediktýnským klášterem, jehož nynější barokní podoba pochází z přelomu 17. a 18. století.

První český poustevník

Genius loci tohoto místa pod bělostným skaliskem však sahá mnohem hlouběji do historie – snad se dokonce jedná se o nejstarší archivně doložené poutní místo v zemi. Roku 880 se tu usadil první český křesťanský poustevník Ivan, který vedl život plný odříkání a askeze. Jeho domovem byla jeskyně, vytvořená krasověním mohutné travertinové kupy, která vznikla usazováním vápenato-hořečnatých solí z minerálního pramene na úpatí skály.

Jediným společníkem poustevníka Ivana byla ochočená laň seslaná Bohem, jež mu dávala mléko. Podle legendy ji však potkal smutný osud – při honu na medvěda ji poranil kníže Bořivoj a její krvavá stopa ho přivedla až do poustevnické jeskyně. Zde se kníže Bořivoj setkal s Ivanem a velmi se zarmoutil nad tím, že mu zabil jeho laň samoživitelku. Přestože poustevník obdržel nabídku bydlet v luxusu na knížecím hradě Tetíně, volil raději chladnou a vlhkou jeskyni.

Kníže Bořivoj mu však splnil poslední přání vystavět na místě kostel jako památku na svatého Jana Křtitele, který se mu dříve v jeskyni několikrát zjevil a ochránil ho před nástrahami a pokušeními ďábla. Tak vzniklo jméno poutního místa, jehož věhlas přetrval mnoho staletí až dodnes.

Svatý Jan ze Skály
Svatý Jan ze Skály

Kostel s jeskyní

Současný kostel sv. Jana Křtitele je mohutná, raně barokní stavba s bohatou vnitřní výzdobou. Hlavní oltář zdobí obraz "Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“ z r. 1695, nad ním je umístěn kříž, jenž původně stával na Karlově mostě – dar od poutníků z Prahy. Náhrobek sv. Ivana s ostatky poustevníka se nachází uprostřed chrámu.

Raritou svatostánku, který u nás nemá obdoby, je jeho propojení s původní poustevnickou jeskyní, později přeměněnou na skalní kostel. Jeskyně s krápníkovou výzdobou vznikla ve 100 m dlouhé a 10 m vysoké travertinové kupě, která se tak řadí mezi největší skalní útvary svého druhu na našem území. Podzemní prostory mají celkem tři části a uvidíte v nich podzemní pramen minerální vody, lůžko a balvan s otisky nohou poustevníka Ivana i stropní otvor, kudy Ivan vyhnal z jeskyně zlé duchy.

Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně, je vyveden silný pramen léčivé vody, z níž se vysrážela travertinová kupa. Voda byla v minulosti stáčena do lahví a prodávána jako minerální voda "Ivanka“.

Svatý Jan pod Skalou
Poustevnická jeskyně

Největší skála Českého krasu

Monumentální kulisu kostela a přilehlého kláštera tvoří impozantní skalní útes Skála představující nejmohutnější skalní výchoz v Českém krasu. Tvoří jej strmě ukloněné vrstvy vápenců vypreparované erozí do podoby skalního hřebene, jehož nejvyšší hrot ozdobený a zviditelněný křížem ční do výšky 180 m.

Krásný pohled na tuto neopakovatelnou scenérii skýtá protilehlý vápencový hřbet, kam však bohužel nevede žádná značená a pohodlně schůdná cesta. Odtud také většinou pocházejí knižní a prospektové fotografie Svatého Jana pod Skalou.

Snad ještě krásnější, i když méně známý, je pohled z vrcholu skaliska, odkud se otevírá doslova letecký pohled. Je však třeba přijít brzy ráno, kdy máte slunce v zádech a celý kostelní a klášterní komplex je dobře nasvícený. Později už fotografickou vášeň tlumí protisvětlo.

Na vrchol Skály vede pohodlný, i když na převýšení dost náročný značený chodník lemovaný tabulemi naučné stezky. Samotný vrchol je poněkud vzdušný a lidé trpící závratí to tu nemají jednoduché. Bezpečnostní zábradlí z velké části chybí a padat je rozhodně kam. Malé děti raději dobře hlídejte!

Solvayovy lomy

Návštěvu Svatého Jana pod Skalou lze ideálně skloubit s prohlídkou nedalekých Solvayových lomů. Jde o muzejně využitý areál soustavy bývalých lomů na chemicky velmi čistý vápenec, který se jako surovina používal v Neštěmicích u Ústí nad Labem na výrobu sody.

Jelikož lomy leží ve vrcholových partiích zdejší krajiny, vápenec lámaný od roku 1918 se dopravoval k železnici do Loděnic dole v údolí samotížnou lanovkou. K její horní stanici vedla úzkorozchodná dráha. Zajímavostí byly také šikmé výtahy spojující jednotlivá lomová patra.

Od roku 1993 trosky průmyslového komplexu, kde se přestalo těžit v roce 1964, úspěšně zvelebuje skupina nadšenců ze společnosti Barbora, které se podařilo obnovit úzkorozchodnou dráhu a strojovny se vznětovým motorem Gerhard Adam z roku 1929.

Úzkorozchodná dráha v areálu Solvayových lomů

Část budov se přeměnila na Muzeum těžby a dopravy vápence, kde se uchovává dobové vybavení a zejména obsáhlá sbírka archívních fotografií ze všech koutů Českého krasu.

Součástí neformální prohlídky je i jízda vláčkem a prohlídka štoly, která slouží mimo jiné v létě jako ekologická lednička a v zimě jako "teplá“ garáž pro stroje, aby se z nich nemusela vypouštět voda kvůli hrozícímu zamrznutí..

Může se hodit

Jak se tam dostat
Autobusem – víkendový autobus odjíždí z Prahy-Zličína přes Loděnice v 8.40. Lze použít jako dopravu do Svatého Jana anebo do Loděnic, odkud vede přístup do Solvayových lomů.
Pěšky – nejblíže je to do Svatého Jana pod Skalou po modré značce z Vráže (možno dojet autem po dálnici anebo vlakem) – 3 km, po červené z Berouna – 6 km anebo po červené z Karlštejna – 8 km.

Svatý Jan pod Skalou – otevírací doba
od 1. dubna do 31. října – o víkendech od 10-13 a od 14-17 hodin. Během letních prázdnin je kostel zpřístupněn po celý týden.

Muzeum těžby a dopravy vápence – Solvayovy lomy
Otevírací doba – květen až říjen, So-Ne od 11 h
Vstupné – 50 Kč dospělý, 120 Kč rodina, dítě 20 Kč, jízda vláčkem 30 Kč.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 36, Okolí Prahy západ

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

Značkaři dostávají od Libereckého kraje málo peněz. Na snímku Jindřiška Brabcová z Liberce.
Klub českých turistů slaví výročí, stovka pochodů projde Českem

Klub českých turistů zahájí 25. března speciální seriál pochodů ke 100. výročí vzniku Československé republiky a ke 130. výročí svého vzniku. Akci nazvanou 100...  celý článek

Nekonečná přistávací dráha podle představ projektu The Endless Runway.
Nekonečná přistávací dráha by byla dopravní revolucí. Ale není bezpečná

„Nekonečná“ kruhová přistávací dráha by měla letištím přinést především zásadní zvýšení kapacity. V jednom okamžiku by mohlo přistávat několik letadel naráz....  celý článek

V Jeruzalémě dokončili opravy Božího hrobu, v němž byl podle křesťanské legendy...
Oprava Božího hrobu v Jeruzalémě je u konce, znovu hýří barvami

V Jeruzalémě dokončili opravy Božího hrobu, v němž byl podle křesťanské legendy pohřben Ježíš Kristus. Takzvaná edikula, malá svatyně, v chrámu Božího hrobu...  celý článek

Rybníček v Písečné
Za kvetoucími bledulemi do Údolí Sejfů. Tenhle výlet dlouho neodkládejte

Údolí plná bledulí jsou v druhé půlce března nejvíce typická pro východočeskou oblast v podhůří Orlických hor. Jedno z nich začíná hned za městem Ústí nad...  celý článek

Zdroje Gangy jsou smíšené. Na horním toku jsou to především tající ledovce, na...
Tři řeky dostaly za poslední týden stejná práva jako živoucí bytosti

První řekou, která minulý týden oficiálně získala status živé osoby, byla novozélandská Whanganui. Stala se prvním krajinným prvkem světa, který úřady...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.