Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šumava na kole: zachovalou přírodou, nebo kůrovcovým peklem?

aktualizováno 
Šumava jako by byla synonymem pro nejrozsáhlejší zachovalou přírodní oblast u nás. Poté, co jsem po dvou letech navštívil oblast Pramenů Vltavy a Březníku, si tím už nejsem úplně jistý. Cyklovýlet do kdysi hlubokých lesů se díky kůrovcové kalamitě může stát poučnou exkurzí i důvodem k zamyšlení.

Šumava, pohledy z úbočí Černé hory k hranicím | foto: Jan HocekiDNES.cz

Lesní studánka na pasece

Vyrážíme na kolech s manželkou a tříletými dvojčaty v sedačkách. Z Kvildy, horské obce ve výšce 1 000 m, je to k našemu prvnímu cíli - Pramenům Vltavy - sedm kilometrů. Cesta vede převážně lesem po asfaltové lesní cestě, která pomalu stoupá k hranicím.

Je to náš letošní první celodenní výjezd s dětmi, takže oceňujeme, že první kilometry nejsou nikterak náročné. Cestu lemují rozkvetlé dřípatky, devětsily a blatouchy, kolem nás je stále hluboký šumavský smrkový "prales".

Asi kilometr před vlastním pramenem se k našemu překvapení objevují první suché smrky. Když jsme tu byli před dvěma lety, v této části stále ještě panoval zelený les. Definitivní prohra lesa nastává přímo u prameniště naší nejdelší řeky - suchá torza smrků jen částečně ukrývají lesní studánku s několika mincemi na dně.

Lavičky a stolky s přístřeškem nabízejí místo k odpočinku a vedle stojící tabule zase možnost k poučení. Škoda jen, že správa národního parku jaksi zapomíná na aktualizaci údajů. Ocenil bych informace k tomu, co zde vidíme za přírodní kalamitu a jak hodlá NP situaci řešit. Ne každý z návštěvníků je z občasných zpráv v médiích informován o kůrovcové kalamitě a strategii boje proti kůrovci.

Šumava, pramen Vltavy

Pramen Vltavy

Za rozhledy na Černou horu

Stoupání na Černou horu potvrzuje moje nejčernější obavy - z úbočí hory se otevírá hrůzostrašný pohled na suché a odlesněné kopce pohraničního hřebene mezi Bučinou a Luzným. Holé a suché kmeny smrků trčí k obloze jako sirky zapíchané v obrovském květináči. Tady kůrovec odvedl dobrou práci...

Šumava, pohledy z úbočí Černé hory k hranicímSnad jedinou výhodu absence živého lesa vidím v tom, že stromy nebrání dalekému výhledu, takže kromě německého podhůří odtud poprvé můžeme spatřit masivy Javoru a Roklanu.

Odpočíváme na vrcholu stoupání pod Černou horou, které je také svými 1 273 metry nejvyšším bodem celé trasy. Od Pramenů Vltavy nás sem zavedla dobře upravená lesní cesta, po které budeme pokračovat na Březník. Tam, kde jsme ještě předloni seděli pod stromy, teď trčí suché kmeny a hnijící pařezy. Při pozorném pohledu na Roklan, druhou nejvyšší horu Šumavy, zjišťuji, že i tento dvojvrchol, nalézající se v Bavorsku, kůrovci podlehl.

Sjíždíme k rozcestí u Ptačí nádrže, kde se opět napojujeme na hladký asfalt a pokračujeme směrem k Březníku. Cestu místy lemují přírodní lapače na kůrovce. Zakrátko nás vítá bublající Modravský potok a proti jeho proudu šlapeme poslední 2 kilometry na Březník.

Šumava, Modravský potok u Březníku

Modravský potok u Březníku

Ve světě lesních samot

Šumavský spisovatel Karel Klostermann by při pohledu na okolí bývalé hájovny na Březníku zaplakal. Z nádherného místa, kde se odehrává děj jeho románu "Ze světa lesních samot", se otevírá pohled na Luzenské údolí, kde po kdysi hlubokých lesích už skoro není ani památky.

I tak ale toto místo nepostrádá jistý půvab a romantiku. Typická kamenná pyramida vrcholu Luzný se zvedá nad mělkým údolím, jímž se mezi mokřady a zakrslými stromy klikatí Luzenský potok. To vše můžeme obdivovat z příjemně vybudovaného venkovního sezení a ještě se k tomu posilnit obědem a vychlazeným pivem.

Šumava, Luzenské údolí a hora Luzný

Luzenské údolí a hora Luzný

Už čtvrtým rokem v objektu zrekonstruované historické schwarzenberské hájovny správa národního parku udržuje kromě bufetu i sezonní informační středisko s ukázkami přírody a galerií spisovatele Karla Klostermanna. Za dobrý počin lze považovat fakt, že podstatná část expozice je věnována právě kůrovcové kalamitě.

Od sympatické pracovnice správy parku se dozvídáme příznivou zprávu o plánovaném otevření tolik diskutovaného hraničního přechodu "Modrý sloup". Trasa má být vedena mimo údolí tak, aby neprocházela jeho nejcennějšími partiemi s výskytem tetřeva hlušce. Více ZDE.

Přes Modravu zpět na Kvildu

Šumava, Javor z Černé horyPodél Modravského potoka sjíždíme k Modravě a cestou zastavujeme na hezkém místě u potoka, abychom "vyběhali" děti. Po chvilce u nás zastavuje muž na kole s vysílačkou a odznakem stráže NP na tričku. Sebere pár papírů u cesty a pak nás napomene, aby děti neházely kamínky do potoka...

Malebná Modrava, nalézající se 8 km z kopce z Březníku, může být alternativním místem k obědu. Ze zdejších restaurací lze doporučit osvědčený penzion Arnika nebo nový Modrý Penzion. Naopak nejstarší zdejší restaurace Zlatá stezka vyniká pouze vysokými cenami na svém jídelním lístku.

Pro návrat do Kvildy volíme nejkratší a nejjednodušší možnost - po silnici přes Filipovu Huť. Tato varianta má ale dvě nevýhody: nejprve prudké stoupání z Modravy a především poměrně úzkou silnici na úseku mezi Filipovou Hutí a Kvildou.

Jako variantní (ale delší) trasu lze zvolit odbočku z Filipovy Huti k Horské Kvildě a poté dojet opět po silnici. Kdo se chce rozhodně vyhnout automobilovému provozu, musí z Filipovy Huti zamířit zpět na Černou horu a po již jednou projeté trase se kolem Pramenů Vltavy vrátit zpět.

Šumava, Pohled na Luzný od Březníku

Pohled na Luzný od Březníku

Může se hodit

Ubytování: na Kvildě i v jejím okolí najdete pestrou nabídku levných hotelů a penzionů. Více např. na: www.sumavanet.cz/

Trasa: cca 35 km

Autoři:




Nejčtenější

Jeden z nejkrásnějších pohledů na Rovinj
Naháči a šusťákovky jsou pryč. Z Istrie se za 10 let stala perla Jadranu

Chorvatsko v roce 2016 ohlásilo rekordní turistickou sezonu. Co se týče počtu návštěvníků, vyhrála právě Istrie s 3 763 200 turistů. A Češi se sem po...  celý článek

Cihlové červené domy (dřevo tehdy nebylo) jsou zásadně třípatrové, s různě...
Od prádelen až po UFO. Poznejte genius loci hornických Katovic

Polské Katovice se sotva dvousetletou historií se v novém tisíciletí vydávají směrem moderního města. Sází na sport, hudbu i kongresovou turistiku. A přeměna...  celý článek

Kolona na francouzské dálnici před terminálem Eurotunelu. Stojící a...
Evropu čeká dopravně nejnáročnější víkend. Vyražte v úterý, radí autokluby

S mnohahodinovými kolonami a dopravně nejvypjatějším víkendem léta musí počítat Češi, Němci nebo Rakušané, kteří se o víkendu vydají na cestu k Jaderskému...  celý článek

Ničivý požár, který 29. září 1942 odpoledne způsobila neopatrná kuchařka,...
Turistický ráj a chloubu lyžařského klubu zničila neopatrná kuchařka

Pouhých dvacet let vydržela na Harusově kopci u Nového Města na Moravě vyhledávaná „horská“ chata. Po velkém požáru v roce 1942 z ní zbylo jenom spáleniště....  celý článek

Tropická klasika: MSC Divina v kostarickém přístavu Puerto Limón
Jedni je milují, druzí nenávidí. Výletní lodě jsou fenomén moderní doby

V porovnání s týdnem stráveným v hotelu u moře v Itálii či Chorvatsku je to hodně odlišná dovolená. Vydat se na plavbu po Středozemním moři, podél norského...  celý článek

Další z rubriky

Air Free Concept Bridgestone
Za dva roky bez pumpičky. Propracovaný cyklo koncept přijde v roce 2019

Už za dva roky by se měla na trhu objevit propracovaná koncepce bezvzduchových pneumatik pro jízdní kola, které nevyžadují žádné huštění. Projekt Air Free...  celý článek

Zadní karbonové kolo Roval CLX 32 Disc
Vyšší rychlost, lepší akcelerace. Otestovali jsme silniční karbonová kola

Podobně jako při předchozích ročnících Tour de France jsme se i letos podívali na jednu technickou zajímavost. Porovnali jsme přímo v akci, jak stejné silniční...  celý článek

Piešťany jsou nejproslulejší slovenské lázně.
Kde se lidé koupali v krvi i bahně. Poznejte nejhezčí lázně Slovenska

S rozmachem wellness se posouvá i dnešní pojem lázeňství. Neustále přibývají nová a nová místa, která lákají za odpočinkem a relaxací spojenou s poznáváním...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.