Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šumava na kole: zachovalou přírodou, nebo kůrovcovým peklem?

aktualizováno 
Šumava jako by byla synonymem pro nejrozsáhlejší zachovalou přírodní oblast u nás. Poté, co jsem po dvou letech navštívil oblast Pramenů Vltavy a Březníku, si tím už nejsem úplně jistý. Cyklovýlet do kdysi hlubokých lesů se díky kůrovcové kalamitě může stát poučnou exkurzí i důvodem k zamyšlení.

Šumava, pohledy z úbočí Černé hory k hranicím | foto: Jan HocekiDNES.cz

Lesní studánka na pasece

Vyrážíme na kolech s manželkou a tříletými dvojčaty v sedačkách. Z Kvildy, horské obce ve výšce 1 000 m, je to k našemu prvnímu cíli - Pramenům Vltavy - sedm kilometrů. Cesta vede převážně lesem po asfaltové lesní cestě, která pomalu stoupá k hranicím.

Je to náš letošní první celodenní výjezd s dětmi, takže oceňujeme, že první kilometry nejsou nikterak náročné. Cestu lemují rozkvetlé dřípatky, devětsily a blatouchy, kolem nás je stále hluboký šumavský smrkový "prales".

Asi kilometr před vlastním pramenem se k našemu překvapení objevují první suché smrky. Když jsme tu byli před dvěma lety, v této části stále ještě panoval zelený les. Definitivní prohra lesa nastává přímo u prameniště naší nejdelší řeky - suchá torza smrků jen částečně ukrývají lesní studánku s několika mincemi na dně.

Lavičky a stolky s přístřeškem nabízejí místo k odpočinku a vedle stojící tabule zase možnost k poučení. Škoda jen, že správa národního parku jaksi zapomíná na aktualizaci údajů. Ocenil bych informace k tomu, co zde vidíme za přírodní kalamitu a jak hodlá NP situaci řešit. Ne každý z návštěvníků je z občasných zpráv v médiích informován o kůrovcové kalamitě a strategii boje proti kůrovci.

Šumava, pramen Vltavy

Pramen Vltavy

Za rozhledy na Černou horu

Stoupání na Černou horu potvrzuje moje nejčernější obavy - z úbočí hory se otevírá hrůzostrašný pohled na suché a odlesněné kopce pohraničního hřebene mezi Bučinou a Luzným. Holé a suché kmeny smrků trčí k obloze jako sirky zapíchané v obrovském květináči. Tady kůrovec odvedl dobrou práci...

Šumava, pohledy z úbočí Černé hory k hranicímSnad jedinou výhodu absence živého lesa vidím v tom, že stromy nebrání dalekému výhledu, takže kromě německého podhůří odtud poprvé můžeme spatřit masivy Javoru a Roklanu.

Odpočíváme na vrcholu stoupání pod Černou horou, které je také svými 1 273 metry nejvyšším bodem celé trasy. Od Pramenů Vltavy nás sem zavedla dobře upravená lesní cesta, po které budeme pokračovat na Březník. Tam, kde jsme ještě předloni seděli pod stromy, teď trčí suché kmeny a hnijící pařezy. Při pozorném pohledu na Roklan, druhou nejvyšší horu Šumavy, zjišťuji, že i tento dvojvrchol, nalézající se v Bavorsku, kůrovci podlehl.

Sjíždíme k rozcestí u Ptačí nádrže, kde se opět napojujeme na hladký asfalt a pokračujeme směrem k Březníku. Cestu místy lemují přírodní lapače na kůrovce. Zakrátko nás vítá bublající Modravský potok a proti jeho proudu šlapeme poslední 2 kilometry na Březník.

Šumava, Modravský potok u Březníku

Modravský potok u Březníku

Ve světě lesních samot

Šumavský spisovatel Karel Klostermann by při pohledu na okolí bývalé hájovny na Březníku zaplakal. Z nádherného místa, kde se odehrává děj jeho románu "Ze světa lesních samot", se otevírá pohled na Luzenské údolí, kde po kdysi hlubokých lesích už skoro není ani památky.

I tak ale toto místo nepostrádá jistý půvab a romantiku. Typická kamenná pyramida vrcholu Luzný se zvedá nad mělkým údolím, jímž se mezi mokřady a zakrslými stromy klikatí Luzenský potok. To vše můžeme obdivovat z příjemně vybudovaného venkovního sezení a ještě se k tomu posilnit obědem a vychlazeným pivem.

Šumava, Luzenské údolí a hora Luzný

Luzenské údolí a hora Luzný

Už čtvrtým rokem v objektu zrekonstruované historické schwarzenberské hájovny správa národního parku udržuje kromě bufetu i sezonní informační středisko s ukázkami přírody a galerií spisovatele Karla Klostermanna. Za dobrý počin lze považovat fakt, že podstatná část expozice je věnována právě kůrovcové kalamitě.

Od sympatické pracovnice správy parku se dozvídáme příznivou zprávu o plánovaném otevření tolik diskutovaného hraničního přechodu "Modrý sloup". Trasa má být vedena mimo údolí tak, aby neprocházela jeho nejcennějšími partiemi s výskytem tetřeva hlušce. Více ZDE.

Přes Modravu zpět na Kvildu

Šumava, Javor z Černé horyPodél Modravského potoka sjíždíme k Modravě a cestou zastavujeme na hezkém místě u potoka, abychom "vyběhali" děti. Po chvilce u nás zastavuje muž na kole s vysílačkou a odznakem stráže NP na tričku. Sebere pár papírů u cesty a pak nás napomene, aby děti neházely kamínky do potoka...

Malebná Modrava, nalézající se 8 km z kopce z Březníku, může být alternativním místem k obědu. Ze zdejších restaurací lze doporučit osvědčený penzion Arnika nebo nový Modrý Penzion. Naopak nejstarší zdejší restaurace Zlatá stezka vyniká pouze vysokými cenami na svém jídelním lístku.

Pro návrat do Kvildy volíme nejkratší a nejjednodušší možnost - po silnici přes Filipovu Huť. Tato varianta má ale dvě nevýhody: nejprve prudké stoupání z Modravy a především poměrně úzkou silnici na úseku mezi Filipovou Hutí a Kvildou.

Jako variantní (ale delší) trasu lze zvolit odbočku z Filipovy Huti k Horské Kvildě a poté dojet opět po silnici. Kdo se chce rozhodně vyhnout automobilovému provozu, musí z Filipovy Huti zamířit zpět na Černou horu a po již jednou projeté trase se kolem Pramenů Vltavy vrátit zpět.

Šumava, Pohled na Luzný od Březníku

Pohled na Luzný od Březníku

Může se hodit

Ubytování: na Kvildě i v jejím okolí najdete pestrou nabídku levných hotelů a penzionů. Více např. na: www.sumavanet.cz/

Trasa: cca 35 km

Autoři:




Nejčtenější

Degustace čaje pchu-er se podle expertů co do složitosti vyrovná ochutnávání...
Ochutnávka čaje pchu-er v Číně. Zraje jako víno, prodává se za statisíce

Tenhle čaj znají milovníci po celém světě a za nejkvalitnější lístky neváhají zaplatit statisíce korun za kilogram. Čaj pchu-er pocházející z jihočínské...  celý článek

Zajímavý pohled na Velký Blaník z hrany Křížovského lomu
Zlato, granáty i mramor. Výlet za opuštěnými lomy blanických rytířů

Blaničtí rytíři napadnou samozřejmě každého, kdo míří na vrchol Velkého Blaníku. Ale jeho širé okolí v sobě ukrývá skutečné poklady. Těžilo se tu zlato,...  celý článek

Wadi Al-Salam v Iráku je největší hřbitov na světě.
OBRAZEM: Největší hřbitov světa. V Údolí míru odpočívají miliony lidí

U města Nadžaf v Iráku se na ploše šest kilometrů čtverečních nachází hřbitov Wadi Al-Salam, který je všeobecně považován za největší světa. Přesný počet...  celý článek

Pudinkový dort s ovocem a šlehačkou
Pudink v hlavní roli. Sladkosti, které se rozplynou na jazyku

Jedna z nejobyčejnějších kuchyňských ingrediencí bývá obvykle spojována jen s dětskými svačinkami. Byla by ale škoda nechat pudinku jen tuhle vedlejší roli....  celý článek

Přílet Airbusu A380 do Prahy
Další ranvej pro Ruzyň? Gatwicku stačí jedna, lidí zvládne trojnásobek

Letiště Praha chystá zásadní investici do nové paralelní vzletové a přistávací dráhy, aby mohlo odbavit nejméně 21 milionů cestujících ročně. Ve světě však...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.