Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Strom pro Vatikán

  21:32aktualizováno  21:32
- Až se za několik týdnů rozsvítí na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu obří vánoční strom, pohlédnou na tento sváteční symbol miliony očí z celého světa. Tedy přinejmenším toho křesťanského. Jen málokoho ale přitom napadne, odkud se zde lesní velikán pokrytý ozdobami vlastně vzal. Většina přihlížejících se to možná nikdy nedozví. Pro jeden malý národ ze střední Evropy by to však mohlo být zajímavé. Bude to »náš« strom.
V poklidné beskydské obci Morávka se jeden den podobá druhému. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že už za několik dní se zde odehraje variace na své ráznou akci Kulový blesk. Ke slovu přijdou dřev orubci, horolezci i dopravci. Do toho všeho kamery s patřičným mediálním humbukem a spousta lidí, zbytečných i potřebných. Natáčení nákladného filmu? Nikoli, kácení vánočního stromu pro V a tikán. Strom, který jak o dar věří cích z různých zemí každoročně o V ánocích zdobí Svatoperské náměstí ve V atikánu, byl totiž letos vybrán ze dvou téměř třicetimetrových beskydských smrků. Společně s ním poputuje z Morávky ke Svatému stolci i třicet dvoumetrových smrčků, které ozdobí vatikánské kanceláře. »Jsem šťasten, že Česká re publika nabídla strom, který b ude od začátku svatého roku o V ánocích vládnout náměstí Svatého Petra jako symbol spojení mezi druhým a třetím tisíciletím,« nechal se dokonce před časem slyšet papež Jan P a v el II., když rozhodnutí padlo na Beskydy. K oneckonců vyplnilo se tak i jeho dávné přání, aby strom pro tak sváteční čas pocházel z pomezí tří středoevropských zemí. Ale ani samotné hledání vá nočního smrku nebylo nijak snadné, neboť to znamenalo předlouhé pátrání po skuteč ném solitéru. Podle člov ěka, který nakonec příhodného velikána našel, ale nepřeje si v této souvislosti jakoukoli publicitu, to trvalo přes dva roky . A výsledek? Vybraný smrk dosahuje délky třicet metrů a šíře větví deset metrů - na dru hou stranu příliš mnoho, než aby ho bylo možno bez problé mů přev ážet po železnici. Až za několik dnů dřev orubci oddělí lesního velikána od beskydské země, budou ho muset horolez ci opříst pavučinou z lan a tepr v e potom poputuje na speciál ním železničním v ozu do Říma. V e V atikánu ho po na zdobení bude 18. prosince roz svěcov at sám prezident V áclav Hav el. T en, kdo dnes přijede do jedné z nejhezčích partií Besk yd, aby si prohlédl strom ještě předtím, než zahájí svoji pouť do V atikánu, ale bude zřejmě zklamán. Vzrostlý smrk sice dosud odpočív á kdesi mezi k opci vysoko nad Morávkou a přesné místo, kde roste, zatím ze zcela zřejmých důvodů obestírá zeď mlčení. A však k e zklamání přesto není důvod. Pochopí to každý, kdo se jen, byť jen na chvíli, nechá vést cestami vinoucími se uprostřed zdejší ztichlé přírody. Vzduch je tu ostrý jak o břit, ale zárov eň k onejšivý. V oda v potoce zase neuvěřitelně studí a prohánějí se v ní pstruzi. Zádumčiv ou krajinu zdobí malebné chaloupky tulící se k beskydským svahům a z jejich k omínů se line kouř plný vůně páleného dřev a. T o vše se za několik dní změní. Z útrob lesa se vynoří obří smrk, jenž se na čas stane zřejmě nejznámějším stromem světa. Až se pak mumraj uklidní, mnozí místní lidé si zřejmě oddechnou, protože lesy nad Morávkou se vrátí ke svému všedně poetickému živ otu. Jeden den uprostřed Beskyd se opět bude podobat druhému.

Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT
Autem nebo běžným linkovým autobusem se dá dojet až na parkoviště na konci obce Morávka. To je v těsném sousedství známého sousoší Partyzáni. Dále už jsou všude zákazy vjezdu, takže návštěvníci musí buď po svých, nebo si zde mohou počkat na mikrobus, který odsud jezdí k několik kilometrů vzdálené hájence.

UBYTOVÁNÍ
Morávka je velkou obcí, takže si zde každý vybere z nabídky turistických chat a rekreačních zařízení.



Dřevěná stavení rozesetá po kopcích dokreslují malebnost zdejšího kraje.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.