Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


STROJ ČASU: před 80 lety začala jezdit nejstarší lanovka v Česku

aktualizováno 
Přesně před osmdesáti lety začala na našem území jezdit první osobní lanovka. Vedla z Janských Lázní na vrchol krkonošské Černé hory a za hodinu vyvezla až 120 lidí. Pro srovnání - dnešní osmikabinkový Černohorský express vyveze nahoru za stejný čas až 1 500 lidí. Podívejte se na proměny slavné lanovky ve Stroji času.

Vlevo původní kabinka na Černou horu z r. 1928 (snímek z Krkonošského muzea) , vpravo kabinka z r. 2008 | foto: iDNES.cz

První visutá lanová dráha v Československé republice, která vedla z Janských Lázní na Černou horu (1 299 m), byla s délkou 3 174 m jednou z nejdelších ve střední Evropě. Provoz zahájila po 15 měsících stavby 31. října roku 1928.

Jak to začalo

Stavět se začalo na pozemcích hraběte Černína z Maršova, tou dobou vlastně již bývalého šlechtice, protože zákonem z 10. prosince 1918, jímž se zrušily šlechtictví, řády a tituly, se z hraběte stal normální občan Československé republiky.

Na jaře 1927 probíhala úřední jednání o stavbě, poté bylo vydáno stavební povolení a v květnu byla schválena 51procentní akciová kapitálová účast ministerstva železnic.

Nejprve vojsko vybudovalo pomocnou provozní lanovku, s níž se dopravoval veškerý materiál; ta byla v provozu do 27. října 1928.

Souběžně se budovala i kyvadlová osobní lanovka. Na její stavbě se podílely dvě firmy: chrudimská "strojírna František Wiesner", později převedená na Transportu Chrudim, jež dodala konstrukce a strojní zařízení, a brněnská filiálka "Wayss und Freytag Frankfurt am Main". Ta měla na starost vlastní stavbu.

Lanovka na Černou horu, 1928

Původní kyvadlová lanovka od firmy František Wiesner z roku 1928 s původní kabinou. Zdroj: archiv ROMANA GRICE

Stavělo se i v minus 18 °C

Pracovalo se za každého počasí, mírný mráz nevadil. Betonování patek u podpěr se přerušovalo až za teploty minus 18 stupňů, jinak se topilo v ocelových koších, aby betonování mohlo pokračovat nepřetržitě. Práce trvaly 15 měsíců.

Částečně smontované ocelové konstrukce vyvážela vojenská lanovka do vyšších míst. Ale pod vrcholem se narazilo na překážku - půda byla rašelinná, takže patky musely být zapouštěny hlouběji.

Horní stanice sloužila pohonu lanovky a strojovně, v dolní, na janskolázeňském náměstí, bylo napínací zařízení lan.

Kabiny lanovky vyrobila firma v České Lípě, byly hliníkové s mahagonovým vnitřním obkladem. Pojaly 30 lidí a vyjížděly vždy dvě proti sobě. Trať měřila 3 174 metrů, hodinová kapacita byla 120 lidí, jízda trvala 15 minut. Byla to prvotřídní atrakce nejen v Krkonoších, lanovka byla jednou z nejdelších ve střední Evropě.

S velkou slávou lanovka zahájila provoz 31. října 1928. Než ji spustili do provozu, absolvovaly její kabiny 120 zatěžkávacích jízd. Lanovku provozovaly Československé státní dráhy. Finanční krize 30. let minulého století se dotkla i jejího provozu. Dokonce se v roce 1931 uvažovalo, že ji odstaví, ale naštěstí k tomu nedošlo.

Lanovka na Černou horu, rok 1928

Lanovka na Černou horu, kolem roku 1930
Na horním snímku lanovka v roce 1928, na dolním 1930. Zdroj: Krkonošské muzeum

Externí obrázek

Německé intermezzo

Po odstoupení Sudet Německu začala lanovku provozovat německá soukromá firma, která ji dostala do nájmu od Říšských drah. Krkonoš se válka v podstatě nedotkla, ale když Němci opouštěli naše území, zapálili dřevěnou nástavbu v dolní stanici lanovky. Po válce se opět vrátila pod správu Československých státních drah.

Nestačila náporu turistů

Stará lanovka už nestačila náporu turistů na Krkonoše, začalo se uvažovat nejen o vybudování nové, ale i o změně trasy, kudy měla vést. V 60. letech se objevily první návrhy, ale realizace trvala další dvě desetiletí.

Stavba nové dráhy s menšími, čtyřmístnými kabinkami začala v roce 1976.

Využilo se staré lanovky, kterou se dopravoval stavební  materiál, těžké části vozil vrtulník. První jízda se uskutečnila 1. března 1980, trať měřila 2 303 metrů, výškový rozdíl byl 566 metrů. Cesta přes jedenáct podpěr trvala 13 minut, jedním směrem mohlo jet 450 lidí.

V roce 1992 proběhla částečná rekonstrukce zařízení, turisté se mohli pohodlněji svézt v nových kabinách od firmy Swoboda. 

Za další čtyři roky lanovku zprivatizovala společnost MEGA PLUS, s. r. o., se sídlem v Janských Lázních.

Lanovka na Černou horu, 80. léta

Kabinková lanovka Transporta s 1. generací čtyřmístných kabinek typu LK-01 z Orličanu Choceň (1980 - 1992). Zdroj: archiv ROMANA GRICE

Lanovka na Černou horu, druhá generace kabin z 50. let

Lanovka na Černou horu, 80. léta

Lanovka na Černou horu, 1993
Na horním snímku kabinka z 50. let, na prostředním 80. léta, na dolním kabinka od firmy Swoboda. Autor dolního snímku: Roman GRIC, další snímky - Archiv R. Grice

V roce 2000 byla provedena nová elektroinstalace. Ani to však nestačilo, i když se počet přepravovaných osob zvýšil na 580 za hodinu. V té době již byly v běhu plány na novou, zcela moderní lanovku, která by uspokojila navyšující se kapacitu jak letních, tak i zimních turistů v oblasti Černé hory. Sedmnáctý duben 2006 byl posledním dnem provozu lanovky.

Nastupte si do Černohorského expressu

Nová lanovka se začala budovat v dubnu 2006, již 12. srpna téhož roku byl zahájen provoz. Jede se po stejné trati, kabinky přejíždějí přes 14 podpěr.

Do kabiny Černohorského expressu se pohodlně vejdou jak cestující, tak i kola, držáky na boku kabinky zvenčí jsou pro přepravu lyží. Při rychlosti 6 metrů za sekundu jste nahoře za 7,4 minuty. Technologii dodala  rakouská firma Doppelmayr. Kapacita je 1 500 lidí za hodinu.

V zimě lanovku využívají hlavně lyžaři a sáňkaři. Lyžařské terény jsou na jihu a jihozápadě Černé hory a sousední Světlé hory. Na svazích Skiareálu Černá hora - Janské Lázně je k dispozici 15 lyžařských vleků, zdejší sjezdovky patří k nejdelším v ČR, dosahují až tří kilometrů délky. Hlavní tratě jsou dosněžovány umělým technickým sněhem.

Pro sáňkaře je připravena 3,5kilometrová Černohorská sáňkařská cesta.

Lanovka na Černou horu, 2008

Výstavba lanovky na Černou horu, 2006

Výstavba lanovky na Černou horu, 2006
Výstavba nové lanovky, rok 2006. Zdroj: archiv MEGA PLUS, s.r.o.

Komanec viděl do budoucnosti

Původní dřevěnou horní stanici zbořili v roce 1987, ale na popud náčelníka lanovky Ing. V. Komance zůstala zachována podpěra číslo 8 původní lanovky. Komanec věděl, jaký je z ní nádherný výhled po Krkonoších, a tak zatímco ostatních osm skončilo ve šrotu, z této se stala po letech dohadů o pozemky rozhledna.

Trvalo to od roku 1983 až do 1. ledna 1998, kdy se turisté mohli z nejvyšší rozhledny Krkonoš podívat. Měří 25,7 metru a je tu i stanoviště panoramatické kamery, která každé ráno na ČT 2 ukazuje aktuální počasí. Oddali tu dokonce pět párů. Novomanželé ale musí mít štěstí na počasí, není tu výjimkou stokilometrový vítr v hodině, to je ale rozhledna zavřená a ani lanovka nejede.

Rozhledna na Černé hoře, 2008

STROJ ČASU
 

Může se hodit


Zdroj: Mapy © PLANstudio

Hlavní sezona lanovky
25. 12. 2008 – 15. 3. 2009, vedlejší do 24. 12. 2008 a od 16. 3. 2009
Kolik zaplatíte
nahoru dospělí 100, děti 80, zpáteční 150/120, dolů 80/40, pes 50 Kč
Provozní doba
8:30 až 16:00, při příznivých podmínkách jede nepřetržitě, jinak po půlhodině, následně jednotlivá jízda v 17:30
Lanovky Anděl, Protěž 8:30 až 16:00
Ostatní vleky 9:00 až 16:00
Večerní lyžování na Protěži
18:00 až 21:00 od 15. 12. do 31. 3. při dobrých sněhových podmínkách
Občerstvení u horní stanice
Na lanovce nebo Černohorský kulaťák, dále např. Černohorská bouda
Pokud se nechcete vrátit lanovkou dolů, ale udělat si túru, jezdí od 31. 5. do 28. 8. z Pece, Velké Úpy, obou Maršovů Černohorský bus, doveze vás na parkoviště k lanovce.
Užitečný web
www.cerna-hora.cz

Externí obrázek

Redakce děkuje za poskytnutí historických snímků a konzultaci panu Romanu Gricovi, Krkonošskému muzeu, firmě MEGA PLUS, s. r. o. - provozovateli lanovky -  a správě KRNAP.

Autoři:




Nejčtenější

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Další z rubriky

Vltava v těchto dnech teče rychle. Jez ve Zlaté Koruně prověří vodáky na...
PŘÍMÝ PŘENOS: Podívejte se na sjíždění jezu Zlatá Koruna na Vltavě

Vodácká sezóna je již v plném proudu a řeky se těší na prázdninový nápor vodáků. Pokud právě sedíte u počítače, můžete se zchladit sledováním vodáků na jezu...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.