Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Strážovské vrchy: parádní vyhlídka na moravské hory

  6:00aktualizováno  6:00
Pozorovat krajinu naší domoviny z území sousedního státu je docela vzácná událost. Pokud byste si chtěli tenhle nevšední zážitek dopřát, vydejte se na nejvyšší hroty slovenských Strážovských vrchů.

Strážovské vrchy, Slovensko - Strážovské vrchy, na obzoru pásmo Javorníků a masívy nejvyšších vrchů Moravskoslezských Beskyd | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Reliéf české kotliny, ohraničené hradbami vysokých pohraničních hor, nedává příliš mnoho šancí, aby k nám někdo od sousedů z ciziny nahlížel a obdivoval krásy vnitrozemské krajiny. Výjimku tvoří německé vrcholy Šumavy, polské Soví hory a slovenské Strážovské vrchy.

Právě z posledně jmenovaného pohoří se odkrývá velmi neobvyklý a široký pohled na téměř všechny východomoravské hory. Chcete-li je spatřit, právě nyní – v době průzračných podzimních dní a nastávajících inverzí – nastává to nejvhodnější období.

Strážovské vrchy, Slovensko
Západ slunce nad Bílými Karpatami

Neznámé Strážovské vrchy

Strážovské vrchy patří k nejkrásnějším horám na Slovensku. Charakteristické pro ně je, že nemají žádný celistvý hřeben. Tvoří je morfologicky velmi pestrá mozaika terénních tvarů, v nichž zaujmou především ostré vápencové útesy, homole a vůbec kopce rozházené jakoby bez ladu a skladu.

Pojmenování "vrchy“ je poněkud zkreslující, ve skutečnosti je to poctivé horstvo, které dává svým návštěvníkům při putování v kteroukoli roční dobu pořádně zabrat. O značné převýšení nebývá na žádné turistické trase nikdy nouze.

Strážovské vrchy, Slovensko
Na vrcholu Strážova (1214 m)

Kromě výrazně vystupujících kopců zde zaujmou také úzké doliny o charakteru soutěsek a četné skalní řady a útesy na úbočích i vrcholcích horských masívů. Uvnitř hor najdete zapadlé vesničky a všude kolem koberce překrásných bukových lesů.

Návštěvnost Strážovských vrchů je nízká, přestože leží hned za údolím Váhu naproti našim Bílým Karpatům. Spěchá se kolem nich často bez povšimnutí dál proti toku Váhu za reklamně přitažlivějšími cíli. Přitom dva kopce Strážovských vrchů, kam se podíváme, patří k těm největším krajinářským parádám, které na Slovensku existují.

Vápencový hrot Vápče

Všechny možné superlativy by mohl posbírat vrch jménem Vápeč (956 m), jehož ostrý vápencový hrot se vypíná nad obcí Horná Poruba poblíž Ilavy. Je to kopec poměrně nízký a útlý, takže se v záplavě okolních Strážovských vrchů často ztrácí. Pokud se však octnete v jeho blízkosti, nemůžete jej přehlédnout a určitě vás uchvátí.

Leze se na něj zpravidla z Horné Poruby, výstup trvá hodinu až hodinu a půl a je to docela zabíračka, při níž překonáte více než 500 výškových metrů. Odměna však stojí za to!

Strážovské vrchy, SlovenskoStrážovské vrchy, SlovenskoStrážovské vrchy, Slovensko


Strážovské vrchy, SlovenskoStrážovské vrchy, SlovenskoStrážovské vrchy, Slovensko


Strážovské vrchy, SlovenskoStrážovské vrchy, SlovenskoStrážovské vrchy, Slovensko




Strážovské vrchy, Slovensko
Vápencový hrot hory Vápeč (956 m) nad obcí Horná Poruba

Vrcholová kóta má charakter ostré skalní špice, která ční do výšky a zaručuje naprosto dokonalý kruhový rozhled. Našinec jistě očima zabrousí směrem domů, tedy na Moravu, která je odtud coby kamenem dohodil.

Protože je však Vápeč poměrně nízký, za pohraničními hřebeny Bílých Karpat a Javorníků toho moc vidět není. Abyste přes ně přehlédli dál do vnitrozemí, musíte se dostat výš – konkrétně na nejvyšší bod celého pohoří Strážov (1214 m).

Z Vápče se jeho charakteristická homole zdá být blízko, červeně značená trasa Hrdinov SNP, která oba vrcholy spojuje, však překonává značné převýšení a trvá minimálně 6 hodin.

Na trůnu Strážovských hor

Strážov je skutečným králem Strážovských hor. Je široko daleko nejvyšší a jeho vrcholek trůní výrazně nad ostatními. Nejvyšší partie mají podobu vápencového útesu s pozvolnou a zalesněnou východní stranou a skalním převisem na západě.

Absenci dokonale kruhového rozhledu z jednoho místa bohatě vykompenzuje téměř letecký pohled na okolní krajinu a především na dole se rozprostírající vesničku Zliechov.

Strážovské vrchy, Slovensko
Vrchol Strážova, na obzoru za údolím Váhu pásmo Bílých Karpat

Za jasných dní s dobrou dohledností se odkrývá již avizovaný pohled směrem na Moravu. Zvláště hezké jsou odtud nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd, které vystupují zpoza hradby Javorníků jako izolované a výrazné horské masivy.

Snadno rozeznáte útlou Lysou, rozložitý Smrk i plochý Radhošť. V mezeře mezi Javorníky a Bílými Karpaty se v dálce rýsují Hostýnské vrchy, nad sníženinou Vlárského průsmyku dokonce jihomoravské Chřiby. S dobrým dalekohledem by snad mohl být vidět i hrad Buchlov!

Ani pohled na slovenské hory rozhodně nezklame – je vidět Velký Manín, Súľovské skály, Malá i Velká Fatra, Povážský Inovec a dokonce i Babí hora daleko na severu Oravy.

Strážovské vrchy
Vesnice Zliechov, na obzoru pásmo Bílých Karpat

Mimořádně hodnotné okolí

Strážov však není jenom ideálním vyhlídkovým místem, ale představuje také mimořádně hodnotné přírodní prostředí. Celý masiv zdobí mohutná skaliska a balvanové proudy, patrné zejména na západním úbočí. S výskytem vápenců souvisí přítomnost několika propastí a jeskyní. Jedna z nich – Jánošíkova jaskyňa – se nachází těsně pod vrcholem na úpatí skalního převisu.

S divokým reliéfem vápencových útesů ostře kontrastují dvě měkce modelované travnaté plošiny na východní straně horského masivu kousek pod vrcholem, které lemují pralesovité porosty pokroucených buků.

Strážovské vrchy, Slovensko
Bukový prales na Strážově

Vzácná a velmi bohatá je rovněž zdejší vápencová flóra a na ni vázané živočišné formy. Strážov je chráněn od roku 1981 jako národní přírodní rezervace.

Pozoruhodná, neosídlená krajina lesů, hlubokých soutěsek a vápencových skal se rozprostírá severně od Strážova okolo horního toku Strážovského potoka. Za návštěvu stojí také rázovitá dědina Čičmany s několika penziony a národopisným muzeem.

Pro obec charakteristické jsou vápnem malované dřevěnice, v jejichž stylovém prostředí se konávají pravidelně folklórní slavnosti. Strážov je zkrátka úžasný!

Může se hodit

Jak se tam dostat
Přes hraniční přechod Starý Hrozenkov do Trenčína, odtud směr Žilina. Ve městě Ilava se odbočuje do Horné Poruby pod Vápeč (směr Prievidza), o vesnici dál v Košeci se odbočuje do Zliechova pod Strážov. Autobusy do obou obcí vyjíždějí z okresního města Ilava.
Naopak Čičmany (východisko na Strážov z východu) jsou dostupné z opačné strany od Rajeckých Teplic a Žiliny.

Výstupové trasy
na Vápeč: 1) z Horné Poruby po červené – 1:30 h, 2) z Kopce po červené – 1:30 h
na Strážov: 1) ze Zliechova po červené – 2:00 h, 2) z Čičman – 2:00 h

Dvoudenní přechod po Cestě hrdinov SNP
Čičmany (655) – Strážov (1214), 2:00h – Zliechov (603), 3:30h – Košecké Rovné (538), 4:15h – Kopec (430), 6:30h – Vápeč (956), 8:00h – Horná Poruba (402), 9:15h – Omšenská Baba (668), 12:00h – Trenčianské Teplice (268), 14:15h.

Mapa
1 : 50 000 č. 119 – Strážovské vrchy, Trenčianské Teplice. VKÚ Harmanec.


Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.