Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stopem přes krvavý Kavkaz: Zajatcem na dagestánské chatě

  15:34aktualizováno  15:34
Často mě napadá, jak by se asi tak stopovalo Čečencům nebo Dagestáncům z Prahy do Brna. Špatně. I kdyby jim někdo zastavil, nejspíš by se po prvním slově začal vymlouvat, že vlastně do Brna vůbec nejede.

Mí dagestánští hostitelé Nadir a Rašíd začínají snídat. Foceno mobilem. | foto: Tomáš Poláček, MF DNES

Přesně opačný problém mám na severním Kavkaze já. Je krásné, že každý zastaví, ovšem poněkud mě brzdí, jak mi všichni vymýšlejí program. Popíšu přesun z Čečenska do Dagestánu, kde jsem se proti své vůli zasekl na tři dny.

Na cestě

Počet dnů: 16
Počet aut: 79
Místo: Derbent, Dagestán
Ujeto: 4 180 km

Tak tedy – mávnu za městem Groznyj, auto ještě ujede sto metrů, pak ke mně dlouze couvá. Dvacetiletý čahoun Jusup se svojí starou maminkou; ona ve skutečnosti vůbec stará není, ale tady vypadá každá padesátnice na pětasedmdesát.

"Prosíme, zajeď se podívat do naší vesnice." Nemůžu odmítnout, a tak za chvíli sedíme na stinném dvoře, hraju si s Jusupovým synem a nenápadně si prohlížím sedmnáctiletou manželku v modrém šátku, která mi servíruje talíř s osmaženými bramborovými plátky, chladivý meloun, malinový džem, čaj.

Nemůžu to všechno sníst, v horku ztrácím chuť, ale hostitelé naléhají: "Když v Čečně nezbude po hostovi prázdný talíř, je to důvod k velkému smutku."

Ulepeného od melounu mě Jusup vyveze do kopců, kde mi chce ukázat smrduté minerální prameny.

Vchod do velké mešity v Grozném - odevzdejte zbraně, vypněte mobily. Patnáct kilometru severně od hlavního města Machackala. Foceno mobilem.

Vchod do velké mešity v Grozném - odevzdejte zbraně, vypněte mobily. Foceno mobilem.

Posadíme se do trávy, louskáme lískové ořechy, pod námi je vyprahlá placka severní Čečny. Pak mi vnutí svoje modlitební korále a odveze mě na trasu. "Další auto ti zastavím já," povídá, což už odmítám. Ale stejně se Jusupa hned tak nezbavím. Pozoruje mě, dokud nezastaví další řidič.

Marihuana pod kamenem

Jmenuje se Dagir a z posledního mele on i jeho starý moskvič. Sedíme v něm půldruhé hodiny a Dagir celou tu dobu kašle, dáví se, kousky svých plic plive z okýnka. Kouří ručně balené cigarety s pěticentimetrovým filtrem, a když si z jedné potáhnu, vytrysknou mi slzy.

Dagestán

Republika Dagestán neboli Dagestánská republika je nejjižnější autonomní republika Ruské federace.

Leží na západním pobřeží Kaspického moře. Na jihu hraničí s Ázerbájdžánem a na jihozápadě s Gruzii; v rámci Ruské federace pak s Kalmyckou republikou, Čečenskem a Stavropolským krajem.

Rozkládá se na 50 300 km², obývají ji 2 miliony lidí.

Dagestán leží v asijské části Ruska (řeka Kuma tvoří jeho severní hranici), podle některých názorů na vedení evropské hranice by však patřil ještě do Evropy. Je součástí tzv. kavkazské republiky. Hlavním městem je Machačkala.

Zdroj: Wikipedie

Dagir už si odseděl sedmnáct let v kriminále. Byl sirotek a odmala kradl. Ruce má potetované dětskými malůvkami, ale je celkem hodný. Na dagestánské hranici mi kupuje půllitr kvasu a ptá se, jestli kouřím marihuanu. "Mně to nedělá dobře," říkám popravdě.

Ujedeme kilometr Dagestánem a zastavujeme u roští. Tady má Dagir skrýš – než vyjel do Čečenska, schoval si pod kamenem igelitku plnou nasušené "trávy". "Opravdu nechceš?" Přičichnu a kroutím hlavou, okamžitě se mi vybavila vůně prababiččiny králíkárny.

Všímám si, že jsme píchli zadní pneumatiku. Dagir nadává, potí se, chrchlá, opravuje, a já zatím pozoruju vysoký kavkazský štít. Slibuju si, že na něj ještě dnes vyjedu. Jenže všechno bude jinak.

Brufeny ke snídani

Dagir chce pomoct, a tak mě zaveze až za hranice svého města. Na policejní post. Kolika takovými kontrolami jsem už na Kavkaze projížděl? Padesáti? Ozbrojenci prolistují můj pas, a potom zastaví dodávku, kterou řídí důstojný chlapík v muslimské čapce – Mogamed. "Hoď ho do Machačkaly," rozkazují, takže mám další odvoz bez sebemenší námahy.

Mogamed mi nesmyslně kupuje kilo čokoládových bonbonů a ptá se na další plány. "Do hor chci," odpovídám, na což on řekne, že mi nápad schvaluje, ale dnes budu rozhodně spát u jeho rodiny – prý si mám vybrat, jestli se chci ubytovat v hlavním městě, nebo na chatě u Kaspického moře.

Vybírám chatu, jedeme tedy do vesnice Krivaja Balka, která leží půl hodiny jízdy na sever od Machačkaly.

Jsem ztracen. Mogamed mě předává svým druhům, kteří právě zahajují pánskou jízdu. Nemusím už asi popisovat. V idylické zahradě pod kyselými hrozny se vyprázdňují lahve vodky tak rychle, že se jen těžko vymýšlejí další dlouhé přípitky.

Přítel Nadir se sice chlubí svým kuchařským uměním, ovšem vůči tomuto obědu jsem měl opravněné předsudky. Foceno mobilem.Nadir (50 let, 135 kilo) zahajuje velkou víkendovou párty. Foceno mobilem.

Stočtyřicetikilový vůdce společnosti Nadir se kolébá jenom ve slipech mezi zahradou a kuchyní, jednou přinese "zeleninové ragú ze dvanácti ingrediencí", příště tlusté kusy vařeného masa s bramborem a koprem.

Slibuje, že mě zítra hodí na hranice s Ázerbájdžánem, ale ráno mu je zle, dává si vyprošťováka a rozhoduje, že pojedeme až v neděli.

Pánové se po celý den nehnou od stolu, takže je opouštím a koupu se v Kaspiku. Poloprázdné písečné pláže, na kterých Dagestánci zakládají táboráky a opékají maso. Voda je klidná a sůl v ní skoro není cítit. Však je to taky jenom velikánské jezero...

Když se večer vrátím, na chatě jediná změna – k vodce přibyl koňak a místo přípitků se už povídají anekdoty.

Poprvé za celou cestu se nudím a upřímně mě potěší, když si Nadir k nedělní snídani vycucá pár českých brufenů a sešlápne plyn směrem na Baku.

Ilustrační mapa - Stopem přes krvavý Kavkaz, odkaz vede na všechny články s mapou





Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.