Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stopem přes krvavý Kavkaz: Ve spacáku pod Leninem

  15:55aktualizováno  15:55
Zní to romanticky - projedu se malým státem, který si na stát spíš hraje. Romantika zmizí ve chvíli, kdy na mě veledůležitý voják štěkne: Davaj passport!

Podněstří, stadion v Tiraspolu. Všeobecně skvělá nálada - Tiraspol dnes postoupí, příště dorazí „komanda Slavia z Pragy“ | foto: Tomáš Poláček, MF DNES

U malého letiště za Kišiněvem mi zastaví inteligentní kluk, Ghenadie. "Chceš si povídat rusky, nebo anglicky?" nabízí a že prý mě sveze na hranice s Podněstřím. "Za ně už nemůžu. Oficiálně to je taky sice Moldávie, ale od občanské války 1991 má svoje vlastní hranice, svého prezidenta, svou policii, a dokonce i vlastní peníze tam mají..."

Ovšem jak si tak mezi vinicemi předjíždíme koňské povozy, rychle zjišťuju, že blázincem je Moldávie celá, nejen separatistické Podněstří.

Podněstří

Podněstří (moldavsky Nistreană, rumunsky Transnistria) je největším problémem současného Moldavska. Oblast východního břehu řeky Dněstr s převahou rusky mluvícího obyvatelstva byla součástí SSSR již od 20. let 20. století. V roce 1990 vyhlásila Podněsterská moldavská republika nezávislost na Moldavské republice, což značně destabilizuje celý region. Republika není mezinárodně uznávána.
Zdroj: Wikipedie

V protisměru se řítí kolona aut s majáčky a Ghenadie prudce brzdí ve štěrku u krajnice. "Tohle je nový zákon," vysvětluje. "Jakmile jede vrcholný politik nebo úspěšný mafián, ostatní musí zastavit. Před rokem jsem se na to vykašlal, vezl jsem manželku v osmém měsíci těhotenství, a představ si - o padesát kilometrů dál jsem za to dostal pokutu..."

Ghenadie chrlí historku za historkou, hraniční řeka Dněstr se blíží. Tak například - pracuje jako manažer v Bukurešti, má rumunskou ženu. Jenže Moldávie nedávno zavedla pro Rumuny víza, která se získávají jenom obtížně: "Chápeš to? Vždyť Rumunsko je národ, který nám je nejblíž, rumunština je naší řečí. Dopracovali jsme to tak daleko, že dnes máme bezvízový styk snad jen s Čínou a Kubou," říká. A když mu nevěřím, přísahá.

Podněstří. Vůbec se nevyznám v místních penězích, ušmudlaných rublech, které nikde jinde neplatí. Pizzu mají jako buchtu, vyjde na čtyřicet korun.

Vůbec se nevyznám v místních penězích, ušmudlaných rublech, které nikde jinde neplatí. Pizzu mají jako buchtu, vyjde na čtyřicet korun.

Filozof na Krymu a tip sázkařům

Před hranicí mi Ghenadie poradí, ať určitě nikomu neříkám, že jsem novinář, a tak se tím řídím. "Nejste náhodou reportér?" ptá se pohraničník, který se od narození neusmál, a vybaluje mi batoh. "Ne ne, student filozofie," tvářím se úslužně, "mám prázdniny a jedu na Krym."

Vyplním migrační kartu a po půl hodině si u Dněstru připiju s touhle zvláštní zemí kelímkem ledového kvasu. Obstarám si hrst legračních bankovek a s potěšením zjistím, že marlbora stojí dvacet korun.

Podněstří. Nemusel bych pít kvas denně, ale jednou za čas bodne.

Nemusel bych pít kvas denně, ale jednou za čas bodne.

Trolejbus mě převeze nad řekou, která tu není o nic širší než Vltava u Hradu, a hned za mostem stojí moderní fotbalový stadion pro patnáct tisíc diváků. Hele - ono se něco hraje!

Podněstří. Vzkaz slávistickým chuligánům. Plůtek mezi hlavní tribunou a hřištěm se dá přeskočit snadno. Ale bacha, tahle zemička ma vlastní policii i zákony, z jejich porušeni kouká nebetyčný problém.Přidám se k zástupu fanoušků a cestou k bráně se mi vybavuje ještě jedna Ghenadiova historka: "V Tiraspolu teď postavili zdaleka nejlepší stadion široko daleko," povídá, "a tak tam hrála Moldávie mezistátní zápas. Vypravil se tam z Kišiněva i moldavský prezident, ale jak to asi mohlo v Podněstří dopadnout - nevpustili ho na stadion."

Mě tam vpustí; právě začalo předkolo Ligy mistrů mezi Tiraspolem a finským Interem Turku.

A proto teď můžu nabídnout tip sázkařům - rozhodně nevěřte, že tady v příštím kole Slavia uspěje. Tiraspol hraje slušně, Turku dnes nemá naději. Na umělém trávníku se balon odráží úplně jinak, než jsme zvyklí, hra spíš připomíná sálovou kopanou.

Fanoušci se inspirovali africkou módou a celý zápas foukají do frkaček, v kotli za severní brankou sedí početná dechovka, která vyhrává Kaťušu.

Diváků je zhruba dvanáct tisíc, z toho třetinu tvoří děvčata středoškolského věku v minisukních, která bych si doma spletl s prostitutkami. Ovšem pohledná jsou. Na zápas se Slavií by se měl žlutě vyladěný stadion vyprodat a nejdražší lístky budou za dvě stě korun.

Všeobecně skvělá nálada - Tiraspol dnes postoupí, příště dorazí "komanda Slavia z Pragy".

Fanynky na zápase Sheriff Tiraspol vs. Inter Turku. Takových tu byly mraky; i hezčích.

S Ruskem na věčné časy

Na cestě

Středa 22.7. 12:00
Počet dnů: 5 dnů
Počet aut: 32
Místo: Oděsa, Ukrajina
Ujeto: 1920 km

Zápas skončil v deset, tak jsem se rozhodl, že přespím u někoho na zahradě. Je dusno, do centra jdeme tělo na tělo, demonstrace uondaných fanoušků. Z okýnek aut triumfálně vlají ruské vlajky - Podněstří totiž Rusko miluje. Před Palácem Sovětů se tyčí obří socha Lenina, o kilometr dál jiná. V pěticípých rudých hvězdách uprostřed parků hoří věčné ohně. A támhle zaparkoval tank ze druhé světové války. Pubescenti sedí obkročmo na hlavni a popíjejí pivo.

Nestačím se divit, když míjím obrovské transparenty "S Ruskem na věčné časy" nebo fotky Putina a Che Guevary.

Podněsterská trhovkyně mi nabízí zelí

Podněsterská trhovkyně mi nabízí zelí.

Občas se zeptám nějaké bábušky, mohl-li bych přespat za jejím domem, ale vždy mě slušně odmítne: "Tady jeden druhému nevěří ani ve dne. Mám strach."

Po osmi kilometrech dojdu za město, rozložím spacák u silnice, ráno si umyju zuby na pumpě. A potom konečně mávnu na auto do ukrajinské Oděsy.Ilustrační mapa - Stopem přes krvavý Kavkaz, odkaz vede na všechny články s mapou





Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.