Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stopem přes krvavý Kavkaz: Dál tě, hochu, nepustíme

  16:32aktualizováno  16:32
Bylo to, jako kdybych všechno vsadil na orla, a pak by padla panna. Věděl jsem, že na jih Kavkazu nemusím projet, že je to cesta nevyzkoušená. Ale v současnosti to byla moje jediná naděje - jinudy bych po zemi neprojel ani náhodou.

Přespal jsem v Mogamedově domě ve vesničce Tpig. Ráno zařezávali tři berany | foto: Tomáš Poláček, MF DNES

Neznám horší muka. Je 35 stupňů, dostopuju k ázerbájdžánské hranici. Vystoupím z auta a sandále se přiškvaří do asfaltu - sotva je odlepím.

Volá na mě taxikář: "Pěšky neuspěješ. Tahle hranice není pro pěší." Tak mu platím 300 rublů a on mě prý do sousední země proveze. Pak čekáme dvě hodiny ve frontě stojících aut - celníci nejspíš obědvají. Mžitky před očima. Taxikáře upřímně lituju. Takhle tu čeká celý den. Když naplní auto, vybere tisícovku. Ale všiml jsem si, že z ní pak ještě dává úplatky.

na cestě

Počet dnů: 18
Počet aut: 87
Místo: Tpig, Dagestán
Ujeto: 4 420 km

Jinak je to ovšem slizký mladík, kterého zajímá jen sex. "Kolik u vás stojí kurva?" vyptává se. Nějak nemám přehled. "Opravdu kvalitní bys mohl mít za tisíc eur," tipuju.

"Úúúú," houkne a oči obrátí v sloup. "Tady bys měl za tisíc rublů holku na celou noc."

Celkem mě zajímá, kde sehnat v muslimské zemi prostitutku, a řidič popisuje, že se všechno odehrává v sauně. "Dohodneme se po telefonu, sejdeme se v derbentských lázních, kde je sauna, pára, bazén. A tam to všechno děláme. Jenom, bohužel, hrozí, že nás za to zatkne policie."

Už za chviličku ovšem policie zadrží mě - brána se otevírá.

Cesta do hor

Cesta do hor

Čečenky řežou hlavy

První pohraničník je v pohodě. Nadšeně se vyptává na mou cestu, chce vědět, kde byly nejhezčí děvušky. "Asi v Čečně," odpovídám a on: "Tak to si dej bacha. Kdybys byl Čečence nevěrnej, uřízne ti hlavu."

Druhý pohraničník si zvědavě prohlíží má víza. Všechno je platné a v pořádku, teoreticky by mě mohl pustit dál.

Třetí už si mě odvádí do kanceláře. Vyptává se na zdravíčko, na rodinu, ale po deseti minutách říká: "Neprojdeš. Jsi z Evropské unie, vás po zemi nepouštíme. Vrať se do některého z velkých ruských měst a tam si kup letenku do Baku."

Nemá smysl se hádat, to vidím. Zavolám na nadrženého taxikáře, ať jede beze mě. Ani si nevzpomenu, že by mi mohl vrátit tři sta rublů.

Chci si vzít krosnu na záda a otočit se na patě, ale je tu čtvrtý pohraničník. "Počkej, trochu se tu zdržíš." Zamyká mě do cely, kde sedím dvě hodiny s párkem zadržených Dagestánců.

Opět v cele

Opět v cele

Neděje se nic strašného. Občas zaslechnu, že si mě policie telefonicky lustruje, ověřuje, jestli nejsem v registrech coby iniciátor 11. září. Což nejsem, a tak mi v podvečer vracejí pas, a sbohem, jdi zpátky na sever. Dostopuj si tisíc kilometrů daleko, na letiště.

A já si znovu házím pomyslnou mincí. Pojedu tam, kam mě vezme první řidič. A pak mám štěstí.

Na svatbě v Tpigu

Na svatbě v Tpigu

Koňský povoz v propasti

Bratři Mogamed s Omarem nejedou zrovna rychle, v náklaďáčku mají motor z traktoru, ale dvě hodiny mě svezou do hor. Nekouří, nepijí, pětkrát denně se dlouze modlí k Bohu.

Jedeme pořád na západ, vlastně po ázerbájdžánské hranici. A najednou jsme v třítisícových horách. "Ani se nedívej dolů," směje se Omar. Tak se kouknu a pod kluzkou silnicí je stometrová propast.

"Něco ti povím a nežertuju," pokračuje Omar. "Ty to ani netušíš, ale jedeš po staré krvavé cestě, kterou šly dějiny. Pětadvacet let tu bojoval imám Šamil proti carovi, krutě tu vládnul íránský šáh Timur, Mongolové tu za Čingischána naráželi hlavy na kůly."

Mogamedův dům ve Tpigu, tady jsem spal

Mogamedův dům ve Tpigu, tady jsem spal

Projíždíme vesnicemi, které se jmenují Hiv a Goa, naším cílem je selo jménem Tpig.

Omar se pomodlí a pokračuje: "Není to ani moc dávno, jenom dvě stě nebo tři sta let, kdy se tu odehrávaly zoufalé sázky. Jak vidíš, cesta je úzká, mezi skalou a propastí. Když se stalo, že proti sobě jely dva koňské povozy, nevyhnul se jeden druhému. A pro ten případ bylo odjakživa pravidlo - hodí se mincí. Kdo prohraje, jeho koňský povoz bude svržen do propasti. A kdo vyhraje, může cválat horami dál..."
Ilustrační mapa - Stopem přes krvavý Kavkaz, odkaz vede na všechny články s mapou





Nejčtenější

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Pohled na osamělý vrchol Hohe Salve s výškou 1 829 metrů nad mořem a s výhledem...
Pozor, jen pro náročné. Dokonalost v největším zážitkovém světě v Rakousku

Krásné středisko Wilder Kaiser v Tyrolsku se může chlubit hned několika rekordy. Pokud se sem vydáte - a je úplně jedno, jestli s rodinou, nebo sami - ...  celý článek

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.