Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stopem do Pekingu 10: libozvučné říhání pouště

  15:34aktualizováno  15:34
Trmáceli jsme se druhý den pouští a náhle se rozpípala salva esemesek. Usmějeme se na sebe s řidičem Viktorem: "Z nejhoršího jsme venku, máme signál. Blížíme se k civilizaci."

Velbloudi na dvoře kazašského domu, kde Tomáš Poláček nocoval. | foto: Tomáš Poláček, MF DNES

Ve zprávách, které mi přiletí z domova, se často opakuje otázka: A stihneš zahájení olympiády? Nevím. Ani o tom nepřemýšlím, protože nic není v mých rukou. Tak třeba teď – konečně jsme vyjeli na asfaltku a hned nás zastavují policajti. Všichni víme, oč se tu hraje. Hodinu nás nepropustí dál, pak si konečně zastrčí do kapsy těch deset dolarů, které jim vnucujeme od začátku.

Kazašská policie

Kazašská policie

Sednou si do našeho tranzitu a začnou všechno rozebírat. Můj foťák. Viktorovu vysílačku. "A co je tohle?" štítivě si prohlížejí pravoslavné ikonky. Vypijou nám čaj a snědí sýr, prý jim moc chutná. Na oplátku nakrájí meloun, který zabavili předchozím řidičům a mně nalijí vodku do mísy na polévku. Smějí se, jak se toho množství děsím...

Autostopem do Číny

Redaktor MF DNES Tomáš Poláček se vydal stopem do Číny. Za tři týdny chce dojet do dějiště olympijských her, do Pekingu. Čeká ho deset tisíc kilometrů, jeho cestu můžete sledovat na www.idnes.cz/stop.

Konečně přijmou úplatek a s úsměvem popřejí šťastný zbytek cesty. Ale když nás takhle zdržuje už pátá hlídka za jediný den, naštvaně si říkám: Hoši, nechtěl bych mít vaši karmu.

Dvacet uzených štik
Kdyby tak často neotravovala policie, jsem šťastný. Hodně se směju – dojeli jsme k Aralskému moři, a před naše auto se vrhla pětice ženských v arabských šátcích. Odmítaly nás pustit dál, dokud od nich něco nekoupíme. A byly tak krásné, tak srandovní, tak fotogenické!

Uzené ryby

Uzené ryby

Abych scénu prodloužil, řekl jsem: "Jasně, beru uzené štiky, sumce a velbloudí mléko šubak taky," načež jsem sáhl do kapsy a podal jim bankovku. Byla větší, než jsem chtěl, a tak nám babky naházely do vozu dvacítku velikých slaných ryb a mléka tři lahve. Štiky jsme se pak marně snažili vnutit policajtům, z mléka se stalo za půlden máslo, auto tím vším exoticky vonělo, a my na sebe s Viktorem dělali vesele bezradné obličeje.

Štěstí vašemu dvoru
Stmívalo se a u silnice postávala stařenka Azíza: "Jestli nevíte, kde spát, rádi vás uvítáme u nás doma." A tak jsme zapluli do dvora. Velbloudi tu troubí jako cirkulárky, jejich mléko dostaneme do čaje. Maso nám osmaží s bramborem a mrkví, ráno ke snídani nakrájí salát.

Snídaně v kazašské poušti

Snídaně v kazašské poušti

Všichni přespíme na kobercích rozložených po dvorku. Desetičlenná rodina je na starou Azízu nalepená jako štěňata na fenu. I sedmiměsíční vnučka oddechuje pod širým nebem. "Je tu víc místa než doma," vysvětluje Azíza. "Taky chladněji a komáři v noci nelétají."

Nabídneme naši vodku, odmítnou. Allah akbar. "Ale vy u stolu klidně pijte," vyzývají nás smířlivě. Viktor zdvihne sklenici: "Na váš dům, ať je navždy šťastný." A já ho doplním. "Taky na váš dvůr." Načež si lehnu na svůj koberec a okamžitě usnu.

Po snídani se pak rodina zdráhá vzít i tu trošku peněz, kterou jí vnucujeme – moc milí a skromní jižní Kazaši. Líbí se mi na nich i to věčné říhání a dlouhé černé nudle, které visí dětem u nosu.

Za nic neděkuju
Nebýt bleděmodrých uniforem, všichni jsou ochotní a hodní, ale naučil jsem se neděkovat. Odjakživa si zakládám na tom, že se v cizině chovám jako domorodci, nedívám se na ně svrchu ani zespodu, ale tentokrát jsem dlouho chyboval.

Řidič Viktor

Řidič Viktor

Došlo mi to, když jsem chytil stop na tři sta kilometrů, a najednou nemohl najít své cigarety. Bral jsem si tedy od řidiče, za každou slušně poděkoval. Když mě pozval na polévku, děkoval jsem zase. A on se rozčilil: "Proboha, přestaň. Když už chceš říct díky, udělej to jednou za den, to úplně stačí. Jinak už jsi otravnej..."

Takže neděkuju a od nikoho nečekám díky.

Neděle, 27 . července odpoledne

Tomáš Poláček je u kazašského města Taraz (dříve Džambul).
Ujel 5 550 kilometrů, stopnul už 65 aut.

S Viktorem jsem jel osmačtyřicet hodin, stali se z nás přátelé. Víme o sobě všechno. Nicméně rozloučili jsme se stručně. Tak ahoj. Přijeď někdy do Prahy. Navštiv mě v Rostově. Ahoj.

A já šel zase na stopa. Odmával jsem druhou polovinu své pouti.

Šílený výlet





Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.