Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tip na výlet: Od léčivé vody na stolovou horu, co zažila krvavá jatka

  0:15aktualizováno  0:15
V opuštěné krajině mezi Plzní a Karlovými Vary se ukrývá nejmenší lázeňské letovisko západních Čech. Tiché a nekomerční Konstantinovy Lázně mají velmi zajímavé okolí. Mezi nejpozoruhodnější cíle patří čedičové stolové hory, opředené pohnutými událostmi dávných i nedávných dějin.

Stolová hora Hradišťský kopec | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Než se však vydáte na pěší nebo cyklistické toulky do okolí, určitě neopomeňte projít lázně, zaměřené téměř výhradně na českou klientelu, a ochutnat místní prameny. Zabere to jen málo času, neboť léčebný areál je opravdu nevelký.

Historie Konstantinových Lázní začíná rokem 1803, kdy u pramene minerální vody Smraďoch zbudovali sedláci dřevěnou budovu se čtyřmi místnostmi. V roce 1812 nechala obec Nová Ves postavit první lázeňský dům, čímž se odstartoval rozvoj lázní, které získaly jméno po majiteli zdejších statků hraběti Konstantinu Löwensteinovi.

Před koncem 19. století se lázně přesunuly do nově založeného parku, kde jsou dodnes. Současnému lázeňskému provozu slouží vrt z konce 60. let 20. století hluboký 40 metrů. Je pojmenovaný jako Prusíkův pramen a nese jméno pražského profesora a kardiologa Bohumila Prusíka, velkého příznivce Konstantinových Lázní.

Může se hodit

Itinerář okružních tras v okolí Konstantinových Lázní

Naučná stezka Hradišťský vrch:
Konstantinovy Lázně – vyhlídka Brána – pravěké Hradiště – čedičový lom – Konstantinovy Lázně, celkem 5,5 km, zelené značení

Naučná stezka Ovčí vrch – Krasíkov:
Konstantinovy Lázně – Dolní Polžice, zelená – Horní Polžice, zelená – Ovčí vrch, zelená – Krasíkovský dvůr, zelená – Krasíkov a zpět, zelená – Čeliv, modrá – Konstantinovy Lázně, modrá, celkem 10 km

Mapy
KČT 1 : 50 000 č. 31 – Plzeňsko

Prusíkův pramen lze ochutnat na hlavní kolonádě v  okrouhlém altánku se sloupořadím nebo v pramenném pavilonu, zbudovaném ve velkorysém stylu socialistického realismu. Významnou vlastností Prusíkova pramene je vysoký obsah oxidu uhličitého, který se využívá k různým druhům uhličitých koupelí a plynovým injekcím.

V Konstantinových Lázních se léčí choroby srdce a cév, žlázy s vnitřní sekrecí, cukrovka a nemoci pohybového ústrojí. Pitné kúry pomáhají při neplodnosti, depresích, nespavosti a migrénách, zlepšují sexuální funkce a upravují menstruační cyklus.

Stolová hora Hradišťský kopec

Konstantinovy Lázně leží přímo na severním úpatí Hradišťského kopce (632 m). Tato mohutná čedičová stolová hora bývá nejčastějším cílem vycházek lázeňských hostů. Nahoru míří okružní trasa zelené značky a zároveň naučné stezky v délce 5,5 km. Šest zastávek přibližuje návštěvníkům zajímavosti nejenom přírodní, ale také kulturně-historické.

Hradišťský kopec je výrazným geomorfologickým fenoménem v okolní krajině. Má nepravidelný oválný půdorys, na délku dosahuje 2 km a široký je až 1 km. Na severu, kde mírně zvlněná vrcholová plošina převyšuje okolí o zhruba sto metrů, se svahy sklánějí povlovně, zatímco jižně orientované strmé úpady dosahují výšky až 150 m.

Vnitřní stavbu hory odkryl velký lom na stavební kámen, založený koncem 19. století na západním úbočí. Lomové jezero dnes slouží jako přírodní koupaliště, kterému dělají nádhernou kulisu mimořádně silné (až 3 m!), svisle orientované čedičové sloupy.

Další pozoruhodností Hradišťského kopce je pravěké hradiště na vrcholovém temeni hory o rozloze 50 ha. Pochází z pozdní doby bronzové a v době existence se na něm soustřeďoval hospodářský život širší oblasti. Žilo v něm údajně na 1 000 lidí! Je druhé největší v západních Čechách a v roce 1995 bylo vyhlášeno za národní kulturní památku. V obvodových valech o původní délce 3,7 km se zachovalo několik bran. Bohužel, západní část hradiště již neexistuje, neboť padla za oběť výše zmíněnému lomu. Jeho provoz skončil v roce 1997.

Stolová hora Krasíkov

Stolová hora Krasíkov

Kaple na Ovčím vrchu

Kaple na Ovčím vrchu

Přírodní koupaliště v lomu pod Hradišťským kopcem

Přírodní koupaliště v lomu pod Hradišťským kopcem

Masakr na Ovčím vrchu

Okružní trasa přes Hradišťský vrch má jedinou chybu, a to tu, že kopec vlastně odnikud není pořádně vidět. K tomu je třeba vydat se z Konstantinových Lázní na jinou naučnou stezku nazvanou Krasíkov-Ovčí vrch.

Ovčí vrch (697 m) vystupuje asi 4 km severozápadně od lázní. Není to sice kopec výrazný, poznatelný je však velmi dobře. Návrší zvýrazňuje zdaleka viditelná kaple ve tvaru rotundy, připomínající pozoruhodnou historickou událost.

Roku 1680 došlo na nedalekém bezdružickém zámku k revoltě sedláků. Nejdříve vydrancovali zámek, a pak se uchýlili na Ovčí vrch, aby zde čelili trestné výpravě. Opevnili se, ale útoku dvou kompanií kyrysníků se neubránili. Nerovný boj mocných s poddanými se změnil v krvavá jatka, po nichž zde zůstalo ležet 49 mrtvých a 20 těžce zraněných povstalců. Jejich  památku uctívá kamenná mohyla z hradišťského čediče a kaple Smrtelných úzkostí Kristových, kterou tu pro uklidnění svědomí feudálů nechala postavit majitelka panství hraběnka Marie z Heissensteinu. Kaple tu stojí již od roku 1681, prošla však několika renovacemi, naposledy v roce 2009.

Kdysi holé návrší Ovčího vrchu je dnes zarostlé náletovou vegetací téměř neprostupného houští. Vyhlídku do kraje naštěstí umožňuje vyhlídkový altán pod vrcholem. Je z něj krásně vidět stolová hora Hradišťský vrch, která s Ovčím vrchem geneticky souvisí. Hradišťský vrch totiž představuje lávový proud, který vytekl ze sopky, jenž se nacházela pravděpodobně v prostoru dnešního Ovčího vrchu.

Znesvěcená hrobka na Krasíkově

Podobnou souvislost s Ovčím vrchem má i další stolová hora Krasíkov (636 m), na jejíž vrcholové plošině se tyčí zříceniny hradu Švamberk. Vzdušnou čarou leží pouhý 1,5 km od Ovčího vrchu jižním směrem a také sem vede trasa naučné stezky.

Fotogalerie

Čedičový vrch Krasíkov je přírodní památkou vyhlášenou zejména kvůli teplomilným rostlinným společenstvům. V porostech dominují různé typy křovinné vegetace a doubravy, cenný je výskyt orchidejí: vstavače bledého, pětiprstky žežulníka a lilie zlatohlavé. Téměř neproniknutelné křoviny představují útočiště pro mnoho živočišných druhů, především ptactva a hmyzu.

Turisticky atraktivní je rovněž tmavošedá čedičová hornina vystupující v hezké skalní formaci při severozápadním okraji ostrohu v těsné blízkosti hradní zříceniny. Skály se vlivem zvětrávání rozpadají a člení podél vertikálních puklin do skalních bloků, teras a stěn o výškách až 10 m. Otvírá se z nich hezká vyhlídka na protilehlý Ovčí vrch.

Většina návštěvníků však chodí na Krasíkov kvůli hradu. Švamberk založili v druhé polovině 13. století příslušníci v té době předního českého šlechtického rodu Švamberků, kteří v průběhu dalších století několikrát významně promluvili do dějin. Nejznámější historickou postavou byl Bohuslav ze Švamberka, původně zavilý odpůrce husitů, později velitel jejich polních vojsk. Přestup katolického velmože na stranu husitů nastal po dobytí nedostatečně chráněného Krasíkova Žižkovými vojsky roku 1421.

Švamberkové měli na svém hradě rodovou hrobku, nad níž byl v polovině 17. století postaven kostel sv. Jiří. Krypta však byla již roku 1791 vykradena. K největšímu znesvěcení ovšem došlo v 60. letech minulého století, kdy vandalové vytáhli ostatky mrtvých z rakví a rozházeli je kolem.

Případné doplnění iontů a energie či zlepšení pokleslé nálady nabízí v  cílových Konstantinových Lázních osvědčený a zaručeně léčivý Prusíkův  pramen.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Tři šerpové vynesli na Sněžku v rámci tradiční Svatovavřinecké pouti tři...
Krkonoše jsou podle sčítačů navštěvovanější než americký Yellowstone

Krkonošský národní park v loňském roce navštívilo o milion lidí více než slavný americký Yellowstone, kam ročně přijedou čtyři miliony lidí. Ukázaly to...  celý článek

Vrcholem karnevalu je přistání krásného anděla přímo na náměstí sv. Marka.
VIDEO: Anděl sestoupil z nebes, karneval v Benátkách vrcholí

Benátský karneval patří mezi nejnavštěvovanější akce svého druhu na světě, každý rok se na něj přijedou podívat až tři miliony návštěvníků. Vrcholem je...  celý článek

Ledové kry při ústí Trenckovy rokle
Utajený klenot Vysočiny. Ledové království rebelského barona Trencka

Jaro už, zdá se, klepe na dveře, v hlubokých stinných roklích však ledy tají pomalu. Přesvědčí vás o tom jedno z nejhezčích údolí na Vysočině, v němž se ukrývá...  celý článek

Zadělávané „malostranské“ dršťky se žampiony, šunkou a brambůrky
Dršťky jsou lahůdka na celém světě. Se sýrem, zázvorem i telátky

Legendární dršťková polévka podávaná snad ve všech nádražních restauracích Rakouska-Uherska sice zažívá pozvolný ústup ze slávy, ale ve světě platí dršťky...  celý článek

Ilustrační snímek
Čínští turisté objevili Rusko. Hoteliéry trápí zvyky i otřesné chování

Stovky miliard rublů přinesou ročně Číňané ruskému turistickému průmyslu. Jejich chování však některým Rusům začíná vadit. Provozovatelé hotelů se musí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.