Škody, které na nich zanechala staletí rozvoje, umocňují moderní průmyslové a
urbanizační tlaky. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) je zcela zničeno asi 85 procent lesů ve Středomoří a ze zbývajících lesních porostů zmizí jedno procento ročně vlivem požárů, přílivu turistů a špatného hospodaření. Loni shořelo v Řecku 332.000 hektarů lesů, zatímco v roce 1999 pouze 19.000 hektarů.
Znehodnocena je rovněž velká část půdy v Evropě, což je částečně následek odlesňování. Odstranění lesního porostu totiž snižuje schopnost půdy zadržovat a regulovat vodu; výsledkem jsou pak podle odborníků nedávné nejhorší záplavy za posledních 300 let v Británii, která se prý vyznačuje špatnou péčí o lesy. Poškozeno je podle UNEP 77 procent evropských stromů a dvacet procent je postiženo vážně. Organizace, které v loňském roce monitorovaly stromy na 864 místech ve 30 zemích Evropy (včetně evropské části Ruska) zjistily, že situace se zhoršila asi na 30
procentech míst a mírně se zlepšila pouze v 15 procentech případů.
Odborníci upozorňují, že při ochraně lesů může být účinný pouze jednotný postup zemí. Pokud jde o lesnictví, nemá ale Evropská unie (EU) žádnou společnou politiku a tato otázka spadá do kompetence jednotlivých členských zemí nebo regionů. Některými záležitostmi se sice zabývají výbory EK pro zemědělství nebo životní prostřední, jejich činnost ale není v souladu. Nedostatek spolupráce nevládne jen v rámci unie, ale i v ostatních částech kontinentu.
"Lesní politika EU těsně souvisí s průmyslem," soudí Heidi Hautalová zastupující skupiny "zelených" v evropském parlamentu. Lesní hospodářství je osmým největším průmyslovým odvětvím v Evropě a tento obor není dosud upraven žádnými pravidly o využívání lesů, které by zajistily jejich dlouhodobé zachování.
Ochránci životního prostředí varují, že "plantáže" rychle rostoucích borovic a eukalyptů nejsou rovnocennou náhradou za lesy se smíšenými druhy a stromy různého věku, které jsou domovem celé řady rostlinných a živočišných druhů. Rozmanitost je důležitá nejen z estetických důvodů, ale je také zdrojem genetického materiálu pro zemědělství, chemických látek pro farmacii, surovin pro průmysl a biologických procesů jako opylování a přeměna živin.
"Všechen důraz se klade na hodnotu dřeva, ale hledisko ochrany je dost zanedbáváno," tvrdí Christoph Thies z hnutí Greenpeace. "Většina zemí v Evropě podepsala mezinárodní konvenci o rozmanitosti biologických druhů, avšak pro ochranu druhů a přirozeného prostředí nedělají nic." Podle Glena Barryho ze skupiny Forests.org lesní plantáže "nepřinášejí mnoho dobrého ani pro půdu, ani pro životní prostředí. Je třeba větší rozmanitosti". Původní druhy by prý lépe přestály například silné vichřice, které vyvrátily milióny stromů v Německu a Francii v roce 1999. Evropa by tak měla pomýšlet na obnovení ekologické rovnováhy a vysázením původních dřevin vytvořit rozlehlejší lesní plochy.
To by podle Barryho mohlo přispět také ke snížení dopadu globálního oteplování. "Východní pobřeží Ameriky bylo v minulém století odlesněno. Dnes jsou zde opět lesy a oblast je hlavním likvidátorem uhlíku," vysvětluje Barry s poukazem na schopnost stromů absorbovat z atmosféry uhlík, který vyvolává skleníkový efekt.
 Plesnivec |
