Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šťastná osmička: osm japonských zahrad zve k návštěvě a meditaci

Komerční sdělení   0:01aktualizováno  0:01
Existuje nespočet zásad a pravidel, jak by měla vypadat správná japonská zahrada. Nejdůležitější ovšem je, aby dělala radost jak svým tvůrcům, tak návštěvníkům. Vydejte se proto s portálem Kudy z nudy na výlety po nejhezčích japonských zahradách a zahrádkách v Česku.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Dvě japonské zahrady v obci Březová-Oleško lze navštívit po předchozí telefonické domluvě. | foto: kudyznudy.cz

Naši přehlídku začneme tou nejnovější a také jednou z nejmenších. Vznikla v zahradě zámku v Poběžovicích a připomíná japonskou hraběnku Mitsuko, která tu kdysi žila.

Zahrada japonské hraběnky v Poběžovicích

Dva nejvýraznější kameny v japonské zahradě v Poběžovicích se k sobě tulí, to je hraběnka Mitsuko a její manžel Heinrich.

Dva nejvýraznější kameny v japonské zahradě v Poběžovicích se k sobě tulí, to je hraběnka Mitsuko a její manžel Heinrich.

Mitsuko Aoyama, dcera tokijského obchodníka se starožitnostmi, prý byla první Japonkou, která opustila rodnou zemi a natrvalo se usadila v Evropě. V roce 1895 se provdala za hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, který v Japonsku působil jako rakousko-uherský konzul. Neměli to jednoduché; zatímco ona musela přestoupit na křesťanství, on se kvůli sňatku musel vzdát diplomatické kariéry. Společně se pak usadili v Poběžovicích, kde se hrabě ujal zanedbaného rodinného sídla.

S osudy hraběnky Mitsuko se seznámíte na zámku v Horšovském Týně, v Poběžovicích ji pak připomíná nová japonská Coudenhove-Kalergi Zen zahrada míru. Podle tvůrců má symbolizovat mír po obou stranách hranice a mezi kontinenty, a kromě toho by měla navozovat pocit soudržnosti s rodinou, úctu k sousedům, domovu a místu, kde žijeme. Přibližně dvacet velkých kamenů, menší kamínky a nejmenší oblázky, symbolizující vodu, pocházejí z místních zdrojů, ale vybíral je japonský architekt Kanji Nomura. Zahrada je volně přístupná.

Japonská zahrada na Vysočině

Japonská zahrada ve Sněžném na Vysočině za sebou má už dvacet let existence.

Japonská zahrada ve Sněžném na Vysočině za sebou má už dvacet let existence.

U vstupu do japonské zahrady ve Sněžném, kterou Pavel Šimon začal vytvářet u svého rodinného domu před dvaceti lety, vás přivítá zvací japonská lampa. Tady se můžete rozhodnout, zda se dál budete toulat Vysočinou anebo se podíváte do neobvyklého místa, promyšleného do posledního detailu a budovaného v duchu buddhistických a šintoistických tradic.

Například se říká, že cestičky v japonské zahradě nesmí být rovné, protože dobro umí chodit i po klikatých stezkách, že můstky přes jezírka a potoky musí být klenuté a ne rovné, a že ze žádného místa nesmíte vidět celou zahradu, protože každý pohled musí překvapit a odhalit něco nového. Přijeďte si do Sněžného ověřit, nakolik taková pravidla tvůrce zahrady dodržel! Ve všedních dnech je otevřeno od 15 do 19 hodin, o víkendech a o prázdninách denně od 9 do 19 hodin.

Japonské zahrady u Prahy

Po předchozí telefonické domluvě nahlédnete do japonských zahrad nad údolím Vltavy v obci Březová-Oleško jižně od Prahy. Na pěti tisících metrech čtverečních se nacházejí dvě oddělené zahrady v japonském stylu. Starší a menší Zahrada tří bran je určena spíše k pozorování a meditaci, mladší Zahrada nad řekou je určena k procházkám. Nechybí tu ani část s čajovou chýší, která tvoří takřka samostatnou zahradu v zahradě.

Další japonskou zahradu objevíte v Říčanech. Jmenuje se Aizen a svou velikostí kolem 12 000 metrů čtverečních patří mezi nejrozsáhlejší areály svého druhu v Evropě. Je ideálním místem klidu a relaxace pro všechny, kteří si chtějí odpočinout od městského ruchu.

Inspirace Japonskem v Plzni

Raritou plzeňské zoologické zahrady není jen Dinopark či statek Lűftnerka, ale také propojení s botanickou zahradou. Právě v této části objevíte Asijskou zahradu, která postupně vznikala od roku 2004 do roku 2011. Jejím prazákladem byla japonská zahrada Šówa-en, kde se dláždění a mozaiky skládaly z kamenů mnoha barev, tvarů a povrchů; rostliny hrály v celé kompozici jen doplňkovou úlohu.

Zahrada se ale postupně rozšířila; přibyla dvě jezírka a dnes tu najdete celou řadu okrasných stromů, keřů a květin, od rododendronů přes cypřišky, javory, zimostrázy a hortenzie až po bambusy, japonský posvátný strom pajehličník přeslenitý nebo jinan dvoulaločný, jehož podoba se za posledních 100 milionů let prakticky nezměnila. Zahrada je otevřená ve stejné době jako zoo.

Další japonské zahrady

Japonská zahrada Mu-Shin ve Zlíně vám dovolí zapomenout na starosti všedních dnů.

Japonská zahrada Mu-Shin ve Zlíně vám dovolí zapomenout na starosti všedních dnů.

Zoopark v Plzni není jediná zoo ani jediná botanická zahrada, kde objevíte japonské zahrady či zahrádky. V areálu zoo Zlín-Lešná se od jara 2014 můžete projít japonskou zahradou Mu-Shin. V typické suché kamenné horské zahradě objevíte vzácné tři sta let staré borovice drobnokvěté, dovezené přímo z Japonska, nejrůznější tvarované rostliny a také množství kamenů různých tvarů a velikostí. Celek doplňuje řada artefaktů, například kamenné lampy, studánka, klenutý dřevěný most přes Lukovský potok a řada dřevěných laviček. Také sem se podíváte ve stejných otevíracích hodinách jako do zoo.

Japonskou část má i Botanická zahrada v Praze-Troji, dokonale utajenou japonskou zahradu pak objevíte na nádvoří ředitelství Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Pro městský úřad ji téměř před dvaceti lety navrhli a během několika týdnů vytvořili zahradní architekti z japonského města Tsukiono. Jedná se o suchou zahradu typu karesansui – voda v takové zahradě je pouze naznačena oblázky nebo pískem, velké kameny symbolizují hory.

Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!

Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko

Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ.

Šťastnou cestu!



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.