Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Starý most vstává z trosek.

aktualizováno 
Skupinka japonských turistů se zastavuje u dřevěných náhrobků, poslouchá anglický výklad, do kterého se ozývá pouze cvakání fotoaparátů. "Tady za rohem probíhala frontová linie. Toto bylo jediné místo na této straně řeky, kde mohli Muslimové pochovávat své mrtvé. A nyní se půjdeme podívat na Starý most," říká průvodce a ukazuje směrem přes zničené budovy nedaleko hřbitova k řece Neretvě.

Ještě před pěti lety přicházely z Bosny a Hercegoviny pouze zprávy o dalších ofenzívách jedné, druhé či třetí znepřátelené armády. Dennodenně mohly miliony lidí na celém světě sledovat v přímém televizním přenosu tu vyvraždění muslimských či chorvatských vesnic, tu ostřelování bosenské metropole Sarajeva, anebo totální destrukci hercegovské metropole Mostaru. Dnes, pět let po skončení nejkrvavějšího kofliktu v evropských dějinách po roce 1945, láká například Mostar opět turisty, tak jako před válkou. Stejně jako před prvním výstřelem nesmyslné občanské války má co nabízet. Už ne starobylou, architekturu osmanské říše, ale rozstřílené domy, tzv. růže v asfaltu, které zde zanechaly minometné granáty, či Starý most. Respektive torzo, které z něj zůstalo.

Staré kroniky tvrdí, že již za dob Římanů, kdy zdejší osada byla důležitou křižovatkou obchodních cest, byla v místě Starého mostu jakási dřevěná lávka. Snad nejznámější most na Balkáně postavil vrchní architekt sultána Sulejmána I. Mimar Hajrudin v letech 1557 až 1566. Podle legendy měl stavitel Hajrudin při sundavání lešení takový strach, že se most zřítí spolu s lešením, že uprchl z města do hor, kde vykutal díru do skály. Vše nakonec dobře dopadlo a most, po němž bylo také později pojmenováno samotné město, vydržel ve své kráse téměř půl století po odstranění lešení. V sedmnáctém století přibyly k mostu obě věže. Na pravém břehu Neretvy věž Halebija, ve které bylo vězení a sídlila zde vojenská posádka, na levém břehu věž Tara. Ta se vyznačovala tím, že neměla jediné okno. Sloužila jako skladiště střelného prachu.

Elegantní třicetimetrový oblouk mostu, který se nad řekou Neretvou tyčil ve výšce dvaceti metrů, se stal v minulosti oblíbeným místem skokanů do vody. Ti zde předváděli své eskamotérské kousky dychtivým turistům. Do smaragdové vody Neretvy plné spodních proudů a nebezpečných kamenných peřejí se vrhali bez bázně a hany pro potěšení své a obveselení návštěvníků města. Jeden z nejznámějších mostarských skokanů - třiašedesátiletý Emir Balič se například do Neretvy z "Mostu do nebes", jak most označil jeden z úředníků osmanské říše v sedmnáctém století, vrhl více než 1500 krát.

Starý most přečkal mnoho válečných tažení, které se za posledních pět set let, přehnala přes Bosnu a Hercegovinu. Přečkal díky společnému úsilí Chorvatů a Muslimů i ostřelování ze srbských zbraní na počátku bosenské války.

Až 9. listopadu 1993 - přesně čtyři sta dvacet sedm let poté, co Hajradin uprchl do hor - aby neviděl, jak spadne - se most rozletěl na stovku kusů a během několika vteřin zmizel v Neretvě. Stačil k tomu jediný chorvatský tank, který most - ze strategických důvodů - rozstřílel. V té době totiž vrcholil konflikt mezi mostarskými Chorvaty a Muslimy a Starý most byl jedinou spojnicí mezi čistě muslimskou východní částí města a muslimskou čtvrtí v západním - z většiny chorvatském Mostaru. Starý most byl zničen stejně jako ostatní tamější mosty přes řeku Neretvu. Do řeky se poroučel i další architektonický skvost z přelomu století - Císařský most. Hercegovský Mostar v roce 1993 nesl dál zcela nepochopitelně své jméno. Ve městě mostů v té době totiž neexistoval jediný funkční.

Sedm let po zničení unikátního mostu začínají oba břehy Neretvy opět ožívat. V etnicky rozděleném Mostaru již opět fungují pověstné mostarské kavárny či cukrárny se zmrzlinou. Na obou březích se předhání restauratéři v tom, jak přilákat zatím jen sporadické skupinky turistů na své čevapi či bosenskou kávu. Staré části Mostaru vévodí nově vybudované mešity, které nahradily ty rozstřílené. Krámky se suvenýry lákají turisty zlatotepeckými skvosty či artefakty z poslední války. Vedle krásného mlýnku na kafe si tak za zcela stejnou cenu lze koupit nábojnici od dělostřeleckého granátu nebo akvarel Mostaru, tak jak vypadal před válečným běsněnín.

Kromě pěší lávky již oba mostarské břehy spojuje několik kamenných mostů, které opravily většinou zahraniční firmy a za peníze nejrůznějších mezinárodních organizací. Na konci srpna si zdejší skokani připomněli své umění a na památku svých jedenadvaceti kolegů - skokanů (Muslimů, Chorvatů a Srbů), kteří zahynuli v době války, uspořádali neoficiální mistrovství světa ve skoku z mostarského mostu. Prozatím se nejenom Emir Balič musel spokojit s ocelovou náhražkou, která vyrostla nedaleko trosek Starého mostu.

Na obnově mostarského Starého mostu se podílí několik vlád, mezinárodních organizací a tým expertů z celého světa. Trosky mostu jsou postupně vytaženy z Neretvy a za pomoci počítačového programu pospojovány zatím alespoň na obrazovce počítače. Rekonstrukce mostu začala oficiálně v březnu letošního roku a podle informační cedule by měla trvat 21 týdnů. Již dnes se ale ukazuje, že rekonstrukce zabere více času, než se předpokládalo. Kromě samotného oblouku je totiž potřeba zrekonstruovat i obě věže, které most doplňovaly a které zcela rozmetaly chorvatské granáty za necelé dva roky ostřelování.  

"Vy jdete na most? Vždyť ten spadnul a na druhou stranu se nedá dostat," prohlásila rezolutně postarší Chorvatka na otázku, jak se k Starému mostu nejlépe dostat. Ona sama u Starého mostu nebyla od začátku války v roce 1993. Její odpověď i dnes - tři roky po posledním mostarském výstřelu - ukazuje, jak těžké je oba mostarské břehy spojit, i když se podaří náročná rekonstrukce Starého mostu. Někdejší symbol multietnického soužití - v Mostaru bylo nejvíce smíšených manželství v celé bývalé Jugoslávii - je dnes striktně rozdělen na chorvatskou a muslimskou část. Může za to totální blokáda muslimské části, která trvala tak dlouho, že lidé ve východní části umírali hlady, chorvatské koncentrační tábory v okolí města, dennodenní dávka 60-70 granátů, které dopadaly na staré město a tisíce mrtvých na obou březích Neretvy.

Jak se tam dostat?

Nejpraktičtější je při dovolené v Chorvatsku vyrazit na sever do Bosny přes hraničí přechod Metkovič. Do konce září nepotřebují čeští turisté při cestě do Bosny vízum. Mostar je vzdálen od hranic zhruba čtyřicet kilometrů.

Kde zaparkovat?

Prakticky se dá parkovat kdekoliv v západní části Mostaru. Nejbezpečnější je to údajně před hotelem Ero. Ve starém městě se parkuje hůře, nicméně nedaleko někdejších tureckých lázní jsou dvě hlídaná parkoviště. 1 hodina stojí 1 marku.

Kde jíst?

Ve starém městě již funguje několik restaurací, bufetů, cukráren a kaváren, kde se dá velmi příjemně posedět s výhledem na Neretvu. Nejblíže mostu ve východní části je restaurace Labirint, která má terasu nad Neretvou s výhledem na "Starý most".

Kde bydlet?

Ve zcela zničeném okolí Starého mostu již z trosek vyrostly hotely Bristol a Ero. Nedaleko sarajevské silnice funguje zcela poloprázdný autokemping. Vedle hotelu Ero je turistická kancelář, která zařizuje ubytování ve městě.

Mostarské kavárny zatím čekají na své návštěvníky.

Mostarská ulička v roce 1994.

Frontová linie mezi mostarskými Chorvaty a Muslimy.

Věž Halabija, respektive torzo, které z ní zbylo.

Oprava Starého mostu se ještě pravděpodobně protáhne.

Takhle skončil známý hotel Růže, jeden z nejmodernějších mostarských předválečných hotelů. Za války frontová linie.

Muslimské hřbitovy - novodobý urbanistický prvek nejenom Mostaru. Výběr místa pro hřbitovy se neřídil náboženskými pravidly, ale jednoduchou logikou. Vyrostly všude tam, kde bylo místo a kam nedostřelil nepřítel.

Opuštěné a zničené kavárny ve Starém městě.

Provizorní lávka, která by měla zanedlouho přemístit oba neretvanské břehy v místě, kde stál Starý most.

Pohled na Starý most, který ovšem leží dole v řece.

Unikátní most nahradila pěší lávka.

Most přes Neretvu využívali i po ukončení bojů spíše vojáci.

Destrukci neuniklo ani předměstí Mostaru.

Ani předmostí Starého mostu nebylo ušetřeno ostřelování.

Dříve velmi oblíbená kavárna se skvělými palačinkami.

Uličky Starého města, zcela zničené, se sobě podobaly jako vejce vejci.

Některé ulice v Mostaru vypadají stále jako na konci války.

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.