Starobylé město Buchara opouštějí Židé

Jako chlapec studoval Aron Sijanov judaismus potají v domě souseda z obavy před zatčením sovětskými úřady, které v uzbeckém městě Buchara zavřely všech 20 synagog kromě jediné. Nyní je Sijanov 65letým rabínem, který po většinu svého života bojoval za udržení židovských tradic ve starobylém městě ležícím na legendární Hedvábné stezce. Avšak zároveň s tím, jak se bucharští Židé po pádu komunistického režimu dočkali svobody, z Uzbekistánu postupně odcházejí. Dokonce i Sijanov se na to v brzké době chystá.

Po pádu Sovětského svazu před deseti lety mohla tato po staletí existující židovská komunita otevřít druhou synagogu, mateřskou školku a školu, kde se vyučuje hebrejština a náboženské texty. Rozpad SSSR však také otevřel dveře k emigraci, když hospodářství nezávislého Uzbekistánu krachovalo a převážně muslimský stát začal prosazovat svoji islámskou identitu. Výsledek je takový, že z 20.000 bucharských Židů jich už 18.000 odešlo, většinou do Spojených států a Izraele. Lidé jako Sijanov se nyní obávají, že budou poslední, na nichž bude záviset uchování tradic v Buchaře.
   

Během sovětských časů "se nám nikdy nesnilo, že budeme mít školu a že budeme vyučovat náš jazyk," vzpomíná Sijanov. "Nyní učíme děti v mateřské škole mluvit hebrejsky". Odchod bude jistě těžký pro tohoto muže s hustou bílou bradou
a s čepičkou z jehněčí kůže. "Mám tady všechno rád," říká a usedá do rohu synagogy z hliněných cihel, obílené vápnem. "Stárnu a pokud odejdou všichni moji synové, budu je muset následovat," dodává. Z jeho osmi dětí už odešlo šest, převážně do Izraele.
   

Předák místní židovské obce Rafael Davidov říká, že počká. "Když se loď potápí, poslední odchází kapitán. Dokud tady jsou nějací Židé, zůstanu," vysvětluje. Na dvorku svého domku chová Sijanov kachny, kuřata, krocany a holuby, jak na jídlo, tak k prodeji. "Jídlo je tady přírodní, ne umělé. Nemohu strávit americké jídlo. Pokud žiji v přirozeném prostředí a jím přirozené jídlo, budu žít déle. Když začnu dýchat
špatný vzduch a jíst umělé jídlo, dostanu pravděpodobně rakovinu."
   

Bucharští Židé tvrdí, že jejich předkové přišli do Buchary poprvé před 2000 lety. Podle historiků nemůže být toto tvrzení ověřeno, avšak existují důkazy, že Buchara byla před 400 lety domovem početné komunity židovských obchodníků s hedvábím. Dnes hovoří místní Židé tádžickým dialektem s obsahem hebrejských slov a jejich písmo připomíná starověkou aramejštinu, jazyk, kterým kdysi Židé mluvili. Mnoho z bucharských Židů se však již přestěhovalo do USA, takže například část okresu Queens v New Yorku přejmenovali Bucharští na "Queensistán".