Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Starobylé korály obsahují stopy klimatických cyklů

  10:59aktualizováno  10:59
Na základě chemických stop v korálech starých až 130.000 let se geologové domnívají, že klimatické efekty El Niňo a La Niňa, které mají na svědomí sucha v Indonésii a sněhové vánice na západě Spojených států, nedosáhly nikdy takové intenzity, jako v minulém století. Výzkumy také ukázaly, že výkyvy v teplotách jsou větší v teplejších obdobích, jako například dnes, píše The New York Times. Tyto objevy jsou podle vědců zároveň důkazem, že rostoucí globální oteplování by mohlo dále posílit cyklus jižní oscilace teplého tichomořského proudu El Niňo, což by následně způsobilo opakování katastrofického počasí. Tento cyklus je jednou z určujících sil pro každoroční bouře a atmosférické srážky v oblasti Pacifiku.

"Výsledky výzkumu poskytují silnou podporu myšlence, že El Niňo by mohl být mnohem citlivější na globální změny, než se původně předpokládalo," soudí Julia Coleová, americká specialistka na oceánské klima. Tato práce je podle některých geologů a odborníků na podnebí zatím nejširším pohledem na krátkodobé výkyvy v tropickém počasí. Jejím základem jsou měřitelné odchylky v chemickém složení
korálových útesů, které citlivě odrážejí změny životního prostředí.

"Je to přesně ten druh informací, které potřebujeme," tvrdí geolog Georg Philander. "Víme, že před 20.000 lety byla Země chladnější a před 120.000 lety teplejší, avšak nemáme žádné informace o tom, jak se vysokofrekvenční oscilace v minulosti
měnily."

El Niňo je tichomořský teplý proud, který se pravidelně objevuje u pobřeží Jižní Ameriky a má na svědomí některé ničivé klimatické jevy - například uragány. Pokud by jeho působení přetrvávalo po několik let, mohl by například zcela přerušit
rybolov ve východním Pacifiku, natrvalo vyvolat horké a suché počasí na západním pobřeží Spojených států nebo katastrofální sucha v Indonésii, kterou před několika lety zachvátily rozsáhlé lesní požáry.

Studená obdoba tohoto proudu, La Niňa, zase způsobila nezvykle chladné počasí a sněhové bouře na východě USA. Očekává se, že tento proud zanikne během několika měsíců a bude nahrazen novým. Jeho načasování ani sílu ovšem věda zatím předpovědět nedokáže. Odhaduje se pouze, že rostoucí oteplování způsobené zvyšováním takzvaných skleníkových plynů v zemské atmosféře by
mohlo mít za následek další poruchy těchto proudů a tím i změny globálního klimatu.

Vylepšit počítačové modely pro předpovídání počasí a budoucích klimatických cyklů by prý mohly právě informace získané z korálových útesů poblíž Papuy-Nové Guineje. Badatelé se snažili najít takové místo, kde by mohli nasbírat vzorky z korálů pocházejících z období před poslední dobou ledovou. Hladina moře byla tehdy asi o 90 metrů nižší než dnes, protože velké množství současné mořské vody bylo vázáno v ledovcích. Za normálních okolností by tak staré korály byly hluboko pod mořskou hladinou, avšak geologicky aktivní část Nové Guineje vystupuje z moře rychlým tempem a odkrývá přitom starobylé útesy.

Korály citlivě reagují na výkyvy v místních srážkách a teplotách a zaznamenávají je jako změny míry dvou izotopů kyslíku ve své kostře z uhličitanu vápenatého. Rozdíly ve složení kyslíku proto poukazují na odchylky počasí. Obdobím, kdy docházelo k největším teplotním výkyvům, bylo uplynulých asi 120 let. V minulosti se rovněž vyskytla dvě období vrcholné aktivity jevu El Niňo podobná dnešnímu, avšak pokaždé měla trvání jen několika let.

Vědci soudí, že současné klimatické změny by mohly být výsledkem dvou jevů vzájemně na sebe působících: rostoucí teploty a odchylky v zemské dráze, která prý oslabuje západní větry v Pacifiku a tím mění i proudění tichomořských vod. Vše je ale zatím pouhou teorií, dodávají vědci. Pro potvrzení těchto domněnek bude nejdříve nutné pokusit se vyplnit prázdná místa, která stále převládají v klimatickém kalendáři minulosti.

Autor:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.