Starbucks aneb pár řádků o ''McKávě''

Jaký že je současný londýnský život kavárenský? Určitě odlišný od toho našeho, středoevropského - proto také chci o něm něco napsat. Tak předně, obliba kávy v britské metropoli se zdá být na prudkém vzestupu. Dnes je prý v Londýně téměř 2 000 kaváren, avšak uvádí se, že za dva roky jich bude ještě jednou tolik. Některé z firem vlastnící tradiční "puby", jako např. Whitbread, se údajně hodlají hostinců zbavovat, aby se mohly plně koncentrovat na cappuccino.

Nejdominantnějším hráčem na zdejším kavárenském poli je určitě Starbucks.  Tento americký kavárenský řetězec dorazil do Anglie před dvěma lety a od té doby se stal synomymem místního rozmachu kavárenské kultury.  Avšak jsou zde i další - např. Costa (firma původem z Itálie, která na konci sedmdesátých let začala provozovat vůbec první kavárenský řetězec v Anglii), Coffee Republic, Café Rouge, Nero a další.  Zatímco Café Rouge a Nero se v podstatě neodlišují od kaváren, tak jak je známe my, celkový obraz kavárenského života je díky naprosté dominanci Starbucks a Costy podstatně odlišný. 

Tyto kavárny totiž kromě ''coffee to drink here'' (tj. posezení uvnitř s kávou servírovanou do hrníčku) nabízejí také ''take away'' (což znamená, že kávu dostanete do kelímku a můžete si ji odnést s sebou - avšak častou praxí bývá, že se i s kelímkem sedí uvnitř).

Můj osobní pohled na takovéto podniky byl zpočátku ''skeptický''.  Kávu považuji za nápoj k životu potřebný a požívám ji pravidelně - avšak na kavárny typu Starbucks jsem se tady v Londýně nejprve díval s docela značným opovržením.  Říkal jsem si, že anglosaské národy nemají ke kávě ten správný vztah, že pití tohoto nápoje z kelímku je barbarství, a vůbec že prostě není nad kávu kontinentální.  Avšak s postupem času se můj pohled na kelímkovou kávu jaksi změnil a dnes patřím k pravidelným návštěvníkům Starbucks.  Uznávám, že do jisté míry jsem asi zřejmě již ovlivněn prostředím, ale mám za to, že kvalita nabízené kávy k této změně pohledu také přispěla.

Ono totiž srovnání s kulturou McDonald's, které se jakoby trochu samo nabízí, není úplně tak jednoznačné a je potřeba se v tomto ohledu kavárenských provozoven zastat.  Tak předně, jednotlivé kavárny nejsou k nerozeznání stejné a kultura prostředí je na daleko vyšší úrovni (dost podstatný rozdíl představuje již sám fakt, že uvnitř nesmrdí hamburger, ale příjemně voní káva). 

Kromě dřevěných stolků a židlí se obyčejně dá také posedět v pohodlných křeslech či uvelebit se na gaučích (záleží na velikosti té které kavárny, osobně mám vytipovaných několik, kde je zastoupení gaučů a křesel uspokojivé, a je tudíž větší šance na nich sehnat místo…).  K dispozici bývají noviny a časopisy.  Nástěnné dekorace se většinou vztahují ke kávové tematice - což myslím není zase tak nekulturní téma.  Ale hlavně, káva chutná opravdu výborně.

Jakou kávu si tedy můžete ve Starbucks přát?  Obecně řečeno, nabídka je založena na americkém konzumním přístupu - takže vybírat lze z většího množství jednotlivých druhů kávy, než by vás vůbec napadlo.  ''Základní'' nápoje (cappuccino, latte, mocha, macchiato,…) se prodávají ve třech velikostech - za nejmenší porci v současnosti zaplatíte 1,75 libry, za největší 2 libry třicet pět pencí.  Nechybí samozřejmě espresso, kávy ledové (Frappuccino) a bezkofeinové. K mání jsou i různé kávy s více exotickými názvy jako Sumatra, Java, Guatemala, Colombia Narino Supremo a další - za ty však zaplatíte přes 4 libry. Specialitkou jsou různé příchuťové sirupy - záležitost u nás neobvyklá, zde však poměrně běžná.  Samozřejmě je také možno přikoupit si něco k zakousnutí, nebo si vybrat některý z náhradních nápojů (čokoláda, čaj). Jako doplňkový sortiment se prodávají různé překapávače, pěnovače, termosky, hrníčky (hlavně ty speciální, pro pití na ulici…) atd.

Kavárny jsou samozřejmě hlavně místem k odpočinku, avšak to nemusí být vždy pravda.  Zrovna nedávno jsem četl jakýsi článek o tom, jak budou lidé v Londýně žít za třicet let - většína úvah se rozvíjela okolo dvou předpokladů, a sice že většina lidí bude žít sama a ne v partnerských svazcích, a dále že daleko více lidí bude individuálně pracovat, tj. že ubyde firemních zaměstnanců.  V této souvislosti bylo uvedeno, že ve Starbucks již na tento trend reagují - ve vybraných pobočkách v City je prý instalován zvýšený počet zásuvek, aby návstěvníci měli kam zapojovat své notebooky.

Takže tak to asi vypadá s kavárnami v Londýně.  Jestli sem budete mít cestu, neváhejte udělat vlastní zkušenost - logo Starbucks, Costa či Coffee Republic rozhodně nemůžete minout.  Je také možné, že v rámci globalizace se dříve či později objeví tento druh kavárenství také u nás - v tom případě můžete brát tento článek jako první seznámení s tím, co nás jednou možná také čeká.  Osobně mám za to, že v tomto případě se není čeho obávat.

Ke kávě, byť v umělohmotném kelímku, patří Timesy.

Logo Starbucks v Londýně nemůžete minout.