Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


St. Anton: jak se dělá mistrovství světa

  0:26aktualizováno  0:26
- Říká se,že oblast Arlberg v západním Rakousku je druhým nejlepším lyžařským komplexem v Evropě,hned po Třech údolích ve Francii. I proto získalo srdce Arlbergu, vznešené městečko St. Anton, příští světový šampionát ve sjezdovém lyžování. Připravit jej na termín 28. ledna až 10. února 2001 znamená investovat miliardy šilinků, mobilizovat stovky lidí a přestěhovat jedno nádraží.
»Skvělých lyžařských areálů je po světě dost. Vyniknout se dá právě díky pořádání mistrovství světa,« připomíná místní rodák Karl Schranz, vítěz Světového poháru 1969 i 1970 a člen organizačního výboru šampionátu. »V kandidatuře jsme porazili Flachau, rodiště Hermanna Maiera. Dalo to ale přesvědčování, od šéfa zdejšího lyžařského klubu až po bývalého rakouského kancléře.« St. Anton, ležící na rozhraní Tyrolska a V orarlberska, tvoří jednu oblast s dalšími lyžařskými pojmy Lech, Zürs, Stuben a St. Christoph, které dohromady dávají 260 kilometrů značených a 180 kilometrů alpinistických sjezdových tratí, obklopených 85 lanovkami a vleky. Všechny soutěže šampionátu však proběhnou pouze v St. Antonu. »V ostatních střediscích se bude bydlet a trénovat. Nabídli jsme spolupořadatelství Lechu, ale byl proti,« lituje Schranz odporu místa, kam jezdí lyžovat královské rodiny ze Španělska, Nizozemska i Norska. Mužské a ženské tratě jsou v St. Antonu odděleny,ale poprvé v historii šampionátů skončí všechny disciplíny na jednom stadionu pro deset tisíc lidí. A právě stavbě stadionu a přilehlé haly s tiskovým střediskem, jež se po šampionátu promění v lázeňský a restaurační m ultikomplex, m uselo ustoupit staré nádraží. Z centra St. Antonu zmizelo a vyrostlo o nějakých tři sta metrů jižněji. Nové nádraží začne naplno fungovat letos v říjnu. Zastaví se tu 28 mezinárodních železničních spojů, pouhých 100 kilometrů od Innsbrucku, 200 z Curychu a 250 kilometrů z Mnichova. Přibyly koleje,o čtyři sta metrů se prodloužil dosavadní tunel. Modernizace přišla na 1,6 miliardy šilinků, v přepočtu 4,16 miliardy korun. »Díky novému nádraží se vyloučí doprava z centra a prodloužení tunelu přinese snížení hluku,« pochvaluje si ředitel místní turistické kanceláře Heinrich W agner. »Největší výhodou je,že k cílovému stadionu se diváci dostanou pohodlně pěšky. Žádné dopravní zácpy.« Dalších tři sta milionů šilinků investuje město do infrastruktury. V St. Antonu s 2300 stálými obyvateli bude až 8000 postelí pro cestovní ruch. Na nových slalomových tratích se po skončení šampionátu plánuje celosezonní noční lyžování. Problémy s ochránci přírody tady neznají. Ekologové bez váhání schválili všechny projekty. Líbí se jim také,že kvůli přírodě se tu smějí používat vrtulníky pouze pro záchranné účely, nikoli na vysokohorské lyžování. Návštěvník, kterého šampionát v roce 2001 nezajímá, nepřijde zkrátka. Závodit se bude pouze na části svahů pod horu Kapall a zhruba dvě třetiny terénů v St. Antonu zůstanou mistrovstvím nedotčeny. Proto lze bez ohledu na Maiera a spol. i dál vychutnávat boulovatý »padák« Schindlerkar,pláně pod Galzigem i nejdelší sjezd z téměř třítisícové V allugy až dolů do St. Antonu, ležícího v nadmořské výšce 1300 metrů. T rasa měří 10,2 kilometru. A koho snad nebaví lyže, m ůže zamířit na protější kopec Rendl, kde si zajezdí ve snowboardovém parku. Nebo do vyhlášeného baru Underground,kde mají mezinárodní kuchyni, lahodná vína, plzeň i skvělého živého pianistu.

Může se hodit
Informace o St. Antonu i o mistrovství světa 2001 získáte v místní turistické kanceláři, telefon 0043-5446-22690, fax 0043-5446-2532. Internetová adresa: www.stantonamarlberg.com., e-mail: st.anton@netway.at


Podmínky v St. Antonu přitahují špičkové sportovce.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.