Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


St. Andrews kolébka skotské víry

  10:53aktualizováno  10:53
- Vítr se prohání mezi kamennými pilíři katedrály, kdysi největší ve Skotsku. Křik racků, zahnaných sem od nedalekých útesů nad mořem ještě s kapičkami příboje na letkách, tu zdi nenásobí desaterou ozvěnou. Ty zdi už dávno odnesl čas. A racci jediní mohou ze své výšky vnímat celistvost osiřelých kamenných torz mohutné stavby, v níž kdysi oslavovali svatbu skotského krále. To bylo roku 1538. Sto osm metrů dlouhá loď katedrály oplývala půvabnými galeriemi, arkádami a sloupy, prosvětlená byla unikátními trojdílnými okny po francouzském vzoru
 Skotové v ní vítali Marii de Guise, lotrinskou choť skotského krále Jakuba V. Musel se jí tajit dech, když vcházela ceremoniálním vchodem v západním průčelí pod velebnou klenbu chrámu, na němž se pracovalo téměř sto padesát let. Čtyřicet arkýřů jej zdobilo od západu k východu, šestnáct od jihu k severu. Nad spojnicí obou lodí se vzpínala mohutná zvonice. Byl to největší a nejnádhernější chrám ve Skotsku. Právě on byl náboženskou kolébkou i centrem celé země. Ze všech stran se k němu scházeli poutníci, aby se mohli pomodlit k patronu Skotska, svatému Ondřeji, jehož jméno katedrála nese. Svatý Ondřej prý byl rybářem kdesi v Galilei. Se svým bratrem Petrem se dal na učení Ježíše Krista a právě jako Ježíš i Ondřej byl ukřižován. Na rozdíl od něj byl však ukřižován na šikmém kříži - ten je už po staletí symbolem na skotské vlajce. Legenda praví, že o tři sta let později měly být Ondřejovy ostatky odvezeny do Konstantinopole, o čemž se dozvěděl řecký mnich Rule (neboli Regulus). Zjevil se mu prý anděl, který mu nařídil, aby relikvie zachránil a odvezl až na konec světa. Mnich tak učinil - odebral z hrobu zub a několik kostí a vydal se s nimi na dalekou plavbu, až ztroskotal u skotských břehů. Skotsko - to bylo v tehdejší době na samém konci známého světa. Možná to tak nebylo - jiné prameny vypovídají o tom, že relikvie svatého Ondřeje snad přivezl jistý biskup o několik století později. Ať tak či onak, na místě zvaném Kilrimont (v jazyce Piktů, kteří tenkrát Skotsko ovládali, to byl »kostel na králově hoře«) se rozrostlo náboženské centrum. Piktové pro relikvie vyrobili nádherný sarkofág, který je dodnes v St. Andrews k vidění. Na místě původní kaple, vedle ještě staršího kostela sv. Rule, vyrostla katedrála. Za velkých oslav a ceremonií byla vysvěcená v roce 1318 za přítomnosti krále Roberta Bruce. Stala se na více než dvě stě let sídlem nejdůležitějšího skotského biskupa a symbolem jeho moci. Neuplynulo však ani čtvrt století od velkolepé svatby Jakuba V. s Marií de Guise a nad katedrálou se přehnaly první temné mraky. Místo kadidla se prostorami svatostánku začal šířit nasládlý pach škvařícího se masa z nedalekých dřevěných hranic. Nastala doba pálení čarodějnic a pronásledování kacířů, doba reformace. K největším krutostem docházelo na nedalekém hradě, který si biskupové ze St. Andrews nechali vybudovat jako svoji rezidenci. Jako první živá pochodeň tu vzplál v roce 1546 George Wishart, zatímco kardinál Beaton, nemaje slitování s církevními reformátory, to v poklidu sledoval z hradních oken. O dva měsíce později to byl právě on, koho z těchto oken pověsili Wishartovi příznivci. V červnu roku 1559 kázal v St. Andrews skotský reformátor a kalvinistický kazatel John Knox. Pohnuté kritikou katolické církve se jeho obecenstvo okamžitě jalo ničit bohatě zdobenou středověkou nádheru, symbol papežské moci. Saintandrewská katedrála v té době měla přes třicet kanovníků, kteří podle pramenů prý budovu ihned opustili. Co začaly rozlícené davy, dokončily přírodní živly. Katedrála, která bývala nejkrásnější stavbou ve Skotsku, tak byla zanedlouho ponížena do prachu a trosek. Ze St. Andrews však nikdy zcela nevymizela - z kamení rabovaného z rozbořené katedrály se v městečku po celá staletí stavěly domy, obranné valy, přístavy. Obehnaná vysokými valy zůstala dnes na místě, kde stávala katedrála s klášterem, kamenná torza. Západní brána s věží tu otevírá pohled na východní průčelí právě tak jako kdysi jenom to, co bylo mezi nimi, zmizelo. Kde stávaly stěny, klenutý strop, boční lodě i se všemi arkýři dnes dává tušit pouze půdorys trosek. Východní průčelí se dvěmi věžičkami tu stojí téměř netknuté a jeho tři okna vyřezávají do padajícího stínu úlomek světla. Dochovala se i část jižní stěny katedrály, za níž se nacházel areál kláštera, a několik dalších zlomků kdysi mohutné stavby. Zeď obepínající prostor katedrály je dodnes prý nejimpozantnějším valem v celém Skotsku - třináct věží a čtyři brány, mezi nimi i slavná Pends Gate, se tu hrdě vzpínají k obloze. Z kostela sv. Rule dodnes stojí hlavní věž. Úzké točité schodiště vede na její ochoz, z něhož je půdorys katedrály a kláštera vidět z ptačí výšky. Vidět je i silueta nedalekého biskupského hradu na vysokých útesech. Hrad, stejně jako katedrála, byl v průběhu staletí rozmělněn na trosky. Trosky jsou to však impozantní, jak se tyčí vysoko nad mořskou hladinou a nastavují svá záda tříštícím se vlnám. Hrad tu byl založen v roce 1200 jako sídlo biskupa. Právě zde se odehrály o tři století později hony na kacíře, kteří se nakonec hradu zmocnili. Dnes můžete vstoupit na hradní nádvoří přes padací most a mohutnou vstupní bránu. Najdete na něm zbytky věží, hladomornu, ale například i do kamene vydlabanou nízkou a úzkou únikovou štolu.

Může se hodit

Hrad i katedrála v St. Andrews jsou přístupné veřejnosti, v obou se nachází turistická centra. Před vstupem na hrad je pro návštěvníky připravena expozice, která je provádí historií hradu za pomocí voskových figurín a hlasových nahrávek. Společné vstupné na hrad a katedrálu činí 3.50 libry (asi 180 Kč). Je v něm zahrnut i poplatek na výstup na ochoz věže kostela sv. Rule, z nějž můžete pořídit skvělé fotografie celého areálu.

Bez vstupenky se můžete projít okolo trosek slavné katedrály zadarmo, vstupenka vám kromě věže umožní přístup i do speciální expozice, kde jsou uloženy kamenné ornamenty z katedrály a kde se nachází celá řada nálezů z doby, kdy Skotsko ovládali Piktové. Mimo jiné je tu k vidění i piktský sarkofág svatého Ondřeje.

Půdorys katedrály St. Andrews z ochozu věže kostela sv.Rule, v pozadí na útesu jsou vidět trosky hradu.

Dochované západní průčelí, kterým dříve vcházeli panovníci.

Trosky hradu v St. Andrews se tyčí na útesu nad mořem.

Pravděpodobně takhle vypadala katedrála sv. Ondřeje v době své někdejší slávy. Takhle ji viděla i Marie de Guise při oslavách své svatby.

Autor:




Nejčtenější

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Z filmu Dunkerk
Natáčení Dunkerku se Francii vyplatilo, chystá se nápor turistů

Natáčení filmu Dunkerk vyneslo severofrancouzskému regionu Hauts-de-France za pět týdnů 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.