Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Srdečný pozdrav z dovolené v NDR. Po 20 letech v bývalém Karl-Marx-Stadtu

  6:00aktualizováno  6:00
Na výročí znovusjednocení Německa jsme navštívili město, které se před dvaceti lety zbavilo puncu bašty komunismu. Chemnitz, česky Saská Kamenice, se 47 let jmenoval Karl-Marx-Stadt.

Německo, bývalý Karl-Marx-Stadt, dnes Chemnitz. 60. léta | foto: ArchivMF DNES

Pamatujete? Prošli jste náměstím Karla Marxe, zabočili do aleje Karla Marxe a zastavili pod obří sochou... ano, Karla Marxe. Usedli pod ni a nechali se vyfotografovat. Kde že to bylo? V Karl-Marx-Stadtu neboli městě Karla Marxe.

Zkusila jsem to po dvaceti letech. Zahodila jsem mapu, našla si průvodce. A šla stejnou cestou. Prošla jsem nákupní zónou, zabočila do ulice Brückenstrasse a zastavila před obří sochou... ano, Karla Marxe. Ta stále stojí. Kde že jsem to byla? V Chemnitzu neboli bývalém městě Karla Marxe.

Za dob NDR to bývalo ukázkové město. Nejen svojí "novou" architekturou, ale i levicovým myšlením lidí. "Když jsem se v roce 1989 vracel ze studií v Lipsku, byl to šok. Lipsko v ten revoluční rok vřelo. Lidé tam mluvili otevřeně, všichni věřili ve změnu. Ale tady? Vůbec nic. Ticho," říká mi šestačtyřicetiletý Hans.

1953, oslavy změny názvu na Karl-Marx-Stadt

co si za totality lidé psali na pohlednicích

Češi z dovolené:

Srdečný pozdrav z dovolené v NDR posílá Jirka a děti. Touláme se po břehu moře a hledáme škeble. Počasí nám zatím přeje a strava také jde. Myslel jsem, že si odtud něco hezkého odvezu, ale mají tady stejný... jako u nás. Pozdravujte všechny známé. Jirka

Zcela jiná situace vládla v tomto městě v roce 1953, když komunistické vedení rozhodlo o tom, že z města Chemnitz se zhruba 300 000 obyvateli udělá město Karla Marxe. V den, kdy se nařízení naplnilo, 10. května 1953, vešlo do ulic 180 000 lidí, kteří se nadšeně radovali.

Rok 1953 byl na změny bohatý. A na přejmenovávání měst v Německu. "Tehdy se plánovaly velké oslavy a celý rok byl vyhlášen Rokem Karla Marxe," vysvětluje Uwe Fiedler, historik a ředitel muzea v Chemnitzu, který se dlouhodobě zabývá změnami, jimiž jeho město prošlo. Před dvěma lety vyšlo první vydání jeho knihy Vyrostli jsme ve městě Karla Marxe.

V onen rok 1953 se komunistická vláda rozhodla přejmenovat nově zřízené město (dnešní Eisenhüttenstadt) v Braniborsku na hranicích s Polskem na Karl-Marx-Stadt. Ale v onom roce se stalo ještě něco.

Krátce před plánovaným přejmenováním zemřel Josif Vissarionovič Stalin. A tak dostalo ono nové město, vytvořené pro zaměstnance hutí, jméno Stalinstadt a hledala se nová obec pro Marxe. Našla se v Chemnitzu.

Ve městě, které mělo s Marxem společného asi to samé jako Eisenhüttenstadt se Stalinem. Vůbec nic.

Karl-Marx-Stadt

Německo, Karl-Marx-Stadt, dnes Chemnitz. 70. léta
Německo, Karl-Marx-Stadt. dnes Chemnitz. 60.léta

Německo, Karl-Marx-Stadt. dnes Chemnitz. Na horním barevném snímku 70. léta, na dolním 60.léta

Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Býval to Kongres, nyní Mercure1
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Dříve Marxova alej, dnes Brückenstrasse2
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Socha Karla Marxe stále stojí. Váží 50 tun.3
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Panelák, který je vidět na pohlednici v pozadí, už není. Nahradily ho obchody.4
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Náměstí Karla Marxe zcela zmizelo. Jeho místo zaujala nákupní zóna.5
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Z domu předválečného komunisty Fritze Heckerta je dnes restaurace.6
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Nové nádraží, které se však dnes jen těžko dostane na pohlednice.7
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Zámecký rybník se takřka nezměnil.8
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Památník v někdejší Marxově aleji.9

1. Býval to Kongres, nyní Mercure 2. Dříve Marxova alej, dnes Brückenstrasse 3. Socha Karla Marxe stále stojí. Váží 50 tun. 4. Panelák, který je vidět na pohlednici v pozadí, už není. Nahradily ho obchody. 5. Náměstí Karla Marxe zcela zmizelo. Jeho místo zaujala nákupní zóna. 6. Z domu předválečného komunisty Fritze Heckerta je dnes restaurace. 7. Nové nádraží, které se však dnes jen těžko dostane na pohlednice. 8. Zámecký rybník se takřka nezměnil. 9. Památník v někdejší Marxově aleji.

S láskou největšímu synovi německého lidu

Proč tedy? Tehdy vysvětlil šéf vlády NDR Otto Grotewohl: "Lidé, kteří zde žijí, nehledí zpět, ale hledí vpřed, na novou a lepší budoucnost. Hledí na socialismus. Hledí s láskou a úctou na největšího syna německého lidu, na Karla Marxe."

"Na tehdejší bujaré oslavy se však musíte dívat v kontextu té doby. V roce 1953 byl Chemnitz z velké části poničený nálety v druhé světové válce. Stejně tak i spousta dalších měst. Toto přejmenování znamenalo, že sem začne směřovat více peněz i materiálu na opravy. Oboje bylo tehdy velmi nedostatkovým zbožím," vysvětluje tehdejší nadšení historik Fiedler.

Dokonce ještě více lidí přišlo slavit 9. října 1971, když tehdejší prezident Erich Honecker přijel odhalit deset metrů vysokou a 50 tun těžkou sochu Karla Marxe. To z celého Saska přijelo do města 250 tisíc lidí. I když, jak podotýká Fiedler, řada z nich především za nákupy.

Po přejmenování město vzkvétalo

co si za totality lidé psali

Němci Čechům:

Milá Vlasto, moc děkuji za tvůj pohled z lyžování v Náchodě. Moc nás potěšil. Chtěli bychom tě ještě jednou navštívit (když bylo v Čechách i naše dítě, tak to bohužel nešlo). Psala jsi, že je jedno, zda přijedeme ve dvou, třech nebo čtyřech. Proto bychom chtěli s sebou vzít naše známé s jejich synem (z Berlína). Syn však může být ze školy uvolněn jen 31. 3, 1. 4 a 2. 4. Proto bychom k tobě chtěli přijet od 30. 3. do 2. 4.

Milá Vlasto, máme ještě jednu velkou prosbu. Mohla bys nám poslat pozvání? Bude velikonoční svátek a to můžeme přejít hranice jen s pozvánkou. Naši známí se jmenují ... (jména redakce vynechala). Ty věci, které sis od nás přála přivézt, se pokusíme nakoupit a dopravit. Jestli chceš, tak zase i ten tvarohový dort. Pokud bys ještě něco potřebovala, třeba něco, co by v Berlíně mohli obstarat naši známí, napiš. Jinak se nám daří dobře. Doufáme, že jsi zdravá, a těšíme se, až se opět uvidíme. Thomas a Angelika

Pozn.: Pohlednice našla redaktorka v antikvariátu.

Chemnitz se po svém přejmenování opravdu zbavil ruin na ulicích a získal moderní autobusové nádraží, panelové domy v centru a jako prémii ještě i mrakodrap. Velkolepé plány, které s ním tehdy architekti měli, jsou však (možná naštěstí) k vidění jen v podobě modelu ve zdejším Schlossbergmuzeu.

Řadu dalších pak připomínají jen staré pohlednice nebo fotografie. Například náměstí Karla Marxe už neexistuje. To, co bylo tehdy vlastně jen velkým parkovištěm, je dnes velkou nákupní zónou, které vévodí vysoké obchodní domy ze skla a oceli. Ty stojí i na místě, kterému ještě v době pádu zdi vévodilo několik panelových domů.

Chmenitz neboli Saská Kamenice žije dál pod vlivem komunistů

Je to tak. S revolucí přišla změna. Ještě před znovusjednocením Německa, jehož dvacáté výročí si celý stát připomíná 3. října, se vše změnilo. Nejen tvář města, ale také jeho jméno. Dne 23. dubna 1990 přišlo k referendu hlasovat pro nebo proti odstranění filozofova jména z názvu města 191 139 voličů, tedy 75,9 procenta všech obyvatel dost starých, aby mohli přistoupit k urnám.

Z nich chtělo 44 540 (23,3 procenta) název ponechat a zbytek, 76,1 procenta, si jej přál změnit. Jak?

Vrátit zpátky Chemnitz. Mimochodem, tento název přinesly na území slovanské kmeny. Původně zněl Kamienica, podle říčky, která územím protéká. A z té se postupem doby stal zkomolením názvu Chemnitz. Češi městu dodnes říkají Saská Kamenice.

Jedna věc se však příliš nezměnila. A sice politické smýšlení zdejších obyvatel. V posledních volbách, 7. června loňského roku, vhodilo nejvíce obyvatel (22,2 procenta) hlas postkomunistické straně Die Linke.

"My, Die Linke v Chemnitzu, jsme zase jednou ukázali, že jsme velmi živoucí, že umíme bojovat a že v nás lidé věří," napsala si spokojeně postkomunistická frakce po volbách na svůj web.

může se hodit

Německo slaví sjednocení

Ze dvou států se před dvaceti lety stal jeden. Rok po pádu komunismu, přesně 3. října 1990, se spojilo východní a západní Německo v jednu zemi. Tehdy se změnila spousta věcí. Například dvě města ztratila své jméno. Jedno z nich se jmenovalo po Josifu Stalinovi, druhé po Karlu Marxovi.

Mapy © Google

Autor:




Nejčtenější

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Další z rubriky

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Z filmu Dunkerk
Natáčení Dunkerku se Francii vyplatilo, chystá se nápor turistů

Natáčení filmu Dunkerk vyneslo severofrancouzskému regionu Hauts-de-France za pět týdnů 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.