Než se vydáte do světa, přečtěte si, jak velké "dýško" budou od vás místní číšníci, hoteliéři či taxikáři očekávat. Přehled sestavila agentura AFP.
Itálie
V restauracích dává host nanejvýš deset procent ceny jídla. V espresech stojí k na pultech dokonce zvláštní talířek či prasátko, do nichž je žádoucí hodit příslušné mince. V hotelích je zvykem dávat pokojské pět eur týdně. V taxících naproti tomu spropitné žádnou povinností není, jízdné se však často zaokrouhluje směrem nahoru.
Španělsko a Portugalsko
Ve stravování je běžné spropitné pět až deset procent. Při placení se však nevyslovuje zaokrouhlená suma, jak je zvykem v Česku. Číšník vrátí na platební tácek drobné, ze kterých mu host nechá přiměřenou částku. V taxících se očekává zaokrouhlení jízdného na 50 centů nebo euro nahoru, za nezdvořilé se však považuje nechávat "směšné" částky jako jeden až pět eurocentů.
Francie
V restauracích a kavárnách, které na svých jídelníčcích upozorňují, že "ceny jsou bez služeb", je obvyklé dávat 10-15 procent spropitného. V podnicích, které mají už nějakou jmenovitou přirážku "za obsluhu", se nechává i méně; v obou typech restaurací se drobné nechávají prostě na stole z částky, kterou vrátí vrchní, a pokud by to nestačilo do obvyklých procent, musí se přidat z kapsy.
V hotelích není spropitné žádnou povinností, odjíždějící host ale může nechat pro pokojskou ležet menší částku na nočním stolečku. Taxikář ve Francii očekává deset
procent.
|
Nechávat směšně malé částky jako spropitné se považuje v mnoha zemích za nezdvořilé. |
Rakousko a Německo
V restauracích je zvykem dávat pět až deset procent spropitného (Trinkgeld), v hotelích očekává nosič kufrů obvykle jedno euro za každé zavazadlo, pokojská v hotelích jedno až dvě eura za den. Peníze se dávají v den odjezdu přímo příslušnému personálu.
V malých rodinných penziónech to však obvykle neplatí. Holiči, kadeřníci a taxikáři dostávají pět až deset procent, v Rakousku se pro tyto profese spropitné označuje termínem šmates (Schmattes).
Řecko
V restauraci kolem deseti procent, v taverně však celkově ne víc než jedno euro. Hotelové pokojské je obvyklé dát deset procent v den odjezdu. V taxících je vesměs jízdné bohatě zaokrouhlováno již samými řidiči, takže počítat se s procenty je zbytečné.
Británie, Irsko
V britských restauracích 10-15 procent, v Irsku do deseti procent. Pokud je na účtu již nápis "service charge", dává se méně. V typické hospodě (pubu) se ale na pultě spropitné nenechává. Nosič zavazadel v hotelu očekává libru, v taxících se ízdné zaokrouhluje.
Turecko
Země kouzelného slova "bakšiš". V gastronomii je obvyklých deset procent, nedat nic se považuje za nezdvořilé. V hotelích byly převzaty německé zvyklosti. V taxíku by měl host zaokrouhlit jízdné na kulatou sumu, ale nanejvýš o deset procent.
Severní Afrika
V gastronomii i hotelech je obvyklé dávat 10- 15 procent. Taxi v Egyptě zaokrouhluje ceny na celé pětilibry (egyptské) nahoru, například při jízdném 13 liber se platí 15, při jízdném 16 liber se platí 20. Pro služby jako například čištění bot na ulici, je třeba dojednat cenu předem, pak platit už bez bakšiše.
USA a Kanada
Spropitné ("tip") je automatické, k ceně se přiráží 15-20 procent; to platí i pro donášku pizzy. Proto je "tip" často už započítán na účtence. Nosič v hotelu očekává za zavazadlo dolar až dva, v Kanadě jeden dolar, pokojská dolar za každý den pobytu. Holič a taxi očekávají 15 procent.
Japonsko a Čína
V Japonsku se spropitné tradičně nedává. V taxících se ale při kratších cestách očekává něco k jízdnému navíc. Také v Číně není spropitné příliš obvyklé, výjimkou jsou turistická střediska pro cizince, kde se v restauracích přiráží deset procent.
