Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sportovní víkend v Höllentalu u Vídně

  8:58aktualizováno  8:58
Vyčerpali jste už veškerou dovolenou a přesto chcete na hory? Rádi byste si vyzkoušeli dlouhé skalní výstupy, ale bojíte se vyrazit do velehor? Láká vás vyzkoušet si ferratu, ale nechcete se vláčet až do italských Dolomit? Rádi byste si přitom sjeli nějakou říčku? Jeďte na víkend kousek za Vídeň. V údolí Höllental najdete turisticko-horolezecko-vodácký ráj.

V okolí ubytovacího hostince Kaiserbrunn najdete všechno, co si duše milovníka sportů v přírodě může přát.

Ubytování téměř zdarma
Ubytování zajišťuje bezplatný kemp přes silnici od hospody. Je to spíše parkoviště u řeky Schwarza, které slouží k přespání, umytí a toaletě na místním WC, a sbalení věcí přes den do auta. Spát se dá také v nedaleké placené ubytovně Weichtalhaus nebo v zájezdním hostinci.

Lázeň ve Schwarze
Koupat se lze v ledové Schwarze. Místní znalci se chodí opalovat a koupat necelý kilometr po silnici proti vodě. Než přejdou první most, po pravé ruce se jim zjeví pohádkově modrá tůň a malá pláž s oblázky, na kterou svítí slunce až do pozdního odpoledne.

Lezecký ráj
Sportovní lezci i tradiční horolezci mají své skály roztroušené po celém údolí. Dlouhé výstupy vedou především ve stěně Stadlwand, která má převýšení až 450 metrů a lezení tu zabere celý den. Je tu potřeba všechno, co horolezci používají ve vysokých horách – helmy, dvojitá lana, množství karabin, lanových smyček a všeho možného materiálu k jištění.

A k tomu všemu se při lezení nosí batohy naplněné náhradním oblečením, jídlem, pitím a pohorkami. Návrat totiž mnohdy nevede jinudy, než nahoru a teprve poté po lesních pěšinách pěšky do civilizace. Výstupy jsou velmi dobře zajištěné skobami a zacementovanými kruhy po pětadvaceti až čtyřiceti metrech.

Richterova cesta objevená roku 1914 je klasifikována v horolezecké stupnici obtížností 4, což znamená, že si na její přelezení mohou troufnout jen zkušení horolezci.

Richterweg - lahůdka pro zkušené horolezce
"Nejznámější a nejlezenější cestou oblasti je Richterweg," uvádí se místním horolezeckém průvodci. Výstup vede po ostrém skalním hřebeni, na jehož bílé skále občas rostou zelené borovice a okolo něj jsou v hloubce vidět hluboké strže. V nich pobíhají kamzíci a shazují malé kamenné laviny.

Pro začátečníky je určený Stadlwandgrat
Kousek od Richterovy cesty vede o mnoho lehčí krajinově krásný výstup zvaný Hřeben stěny Stadl (Stadlwandgrat). Nízká obtížnost 2 ho předurčuje pro začátečníky a horolezce s horským vůdcem. Neznamená to ovšem, že se nebudete bát. Stále totiž vede po ostrém hřebeni, z něhož padají stametrové kolmé stěny do rozervaných dolin.

Lezci, kterým nejde o krásu okolí ani dlouhé trasy, se vyžívají na padesát až sto metrů vysokých skalkách nedaleko od silnice vedoucí údolím. "Trasy mnohdy nevedou logickým směrem, ale kličkují, aby překonávaly nejtěžší stěnky a převisy," trochu zklamaně říká pražský lezec Petr Daniš. "Například nýty mi ukazovaly směr do sedmičkové plotny, i když se dala obejít jedničkovým žlábkem."

Na své si přijdou milovníci ferrat
Höllental nabízí také ferraty, výstupy zajištěných ocelovými lany a kramlemi zapuštěnými do skály. Nedaleko ubytovny Weichtalhaus začíná u silničního tunelu nejznámější z nich, jejíž obtížnost odpovídá červené (střední) klasifikaci v Dolomitech.

"Lana a převislé žebříky," popsali stručně největší obtíže této trasy čtyři unavení brněnští turisté těsně po svém návratu. Proto je na ni potřeba kompletní ferratové vybavení včetně přilby, dvou karabin, smyček a bezpečnostního úvazu.

Možnosti pro pěší turisty
Ani pěší turisté nepřicházejí v Höllentalu zkrátka. Údolí totiž dělí dvě pohoří Rax a Schneeberg, která se zvedají do výše hodně přes dva tisíce metrů nad moře. Není to soustava špičatých štítů jako ve Vysokých Tatrách nebo osamělých skalních věží jako v Dolomitech, ale zarovnaných náhorních plošin. Často jsou zarostlé lesem, rozbrázděné hlubokými stržemi a i na nejvyšších místech lze najít malebné pastviny.

Z okrajů plošin jsou nepříliš daleké, ale impozantní rozhledy do údolí a po okolních kopcích. Krajina je přitom téměř neobydlená, síť turistických chat je velmi řídká a mimo hlavní údolí je bez vody.

O detailním sjezdu ledové Schwarzy čtěte ZDE.

Hurá na Schwarzu!
Zaprší a po skalách se nedá lézt? Nevadí, nafoukněte člun nebo vyndejte kanoi z auta a vyražte na říčku Schwarza, která je osou celého údolí. "Je to domácí řeka vídeňských kanoistů," pochvaluje si průvodce po evropských řekách vydaný německým kanoistickým svazem.

Nejkrásnější úsek sjízdný po celý rok se splouvá z obce Schwarzau přes Kaiserbrunn k nesjízdnému jezu u lanovky v Hirswangu. Jeho obtížnost se většinou pohybuje v druhém a stupni vodácké klasifikace, což odpovídá například Stvořidlům na Sázavě. Peřej Freiheit, která se dá přenést, je o stupeň obtížnější. Proudnici totiž blokují velké kameny a někdy i padlé stromy.

Co se dá v Höllentalu provozovat:

Turistika: cesty na náhorní plošiny s převýšením okolo tisíce metrů 
Zajištěné cesty: dvě trasy středního stupně obtížnosti
Horolezectví: pěti- až patnáctidélkové dobře zajištěné výstupy obtížnosti 2 – 7 UIAA
Sportovní lezení: padesát až sto metrů vysoké skály obtížnosti 3 – 10 UIAA
Vodní turistika: dvacet kilometrů divoké vody obtížnosti II WW (jedno místo III WW)

Divoké vápencové srázy vysušuje nemilosrdné slunce

Horolezecký výstup Richterovou cestou

Horolezecký výstup Richterovou cestou

Domek lesní správy na horské pastvině

Hluboký Höllental se zařezává do nenápadných kopců.

Autor:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.