Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Split: po stopách Diokleciána

aktualizováno 
Měl to být takový domeček na důchod. Jenomže ho stavěli na konci třetího století našeho letopočtu, měřil 215 metrů na délku a 180 metrů na šířku, na nárožích se tyčily čtyři věže. Je to Diokleciánův palác ve Splitu, stavba, která ve světě nemá obdoby.

Diokleciánův palác však není ani dnes mrtvým městem. V domcích z 15. století v jeho centru žije na tři tisíce obyvatel. | foto: Profimedia.cz

Ve své době byl vybudován jako přepychové sídlo a také mohutná pevnost s vysokými dvoumetrovými zdmi. Trvalo dlouhá léta, než byl komplex zdolán.

Centrum zdobily chrámy i s egyptskými sfingami, moře tehdy dosahovalo až k paláci. Dnes se tu nachází přístaviště i příjemná splitská promenáda. "Stavělo se z vápencových kvádrů těžených na ostrově Brač, do malty se přidávaly malé cihly, které vydržely dodnes," říká Snježana Nováková, místní průvodkyně českého původu. Palác stavěli otroci, zřejmě jich během prací hodně zahynulo.

Od té doby se mnoho změnilo. Dnes už si můžete císaře procházejícího se za sloupovím promenády jen představovat. Stejně jako otevřenou promenádu, kudy fučel čerstvý mořský vítr. Ta je dnes zazděná.

Chorvatsko - Split

A to není jediný zásah do tehdejší podoby. Jak šel čas, ze všech stran se k paláci přistavovalo. Tím vznikla zajímavá míchanice stylů – z antického mauzolea je dnes křesťanská katedrála, k ní se v patnáctém století připojila věž.

Přesto zde spousta věcí a míst pamatuje na císaře. Tak třeba peristyl, takové náměstí, křižovatka dvou hlavních tepen paláce: ulic cardo a decumanus, které lemují krámky i příjemné hospůdky. Z peristylu, kde se dnes mísí antická a středověká architektura, prý vedla cesta přímo do komnat imperátora.

Tady můžete navštívit i katedrálu svatého Domnia. Má tvar osmiúhelníku a původně to bylo Diokleciánovo mausoleum. V 7. století však obyvatelé Splitu nechali odstranit Diokleciánovy pozůstatky a mauzoleum vysvětili na kostel. Dodnes tu však dobu císařství připomínají dvě řady korintských sloupů a tři a půl tisíce let stará sfinga z černé žuly. Dioklecián si ji nechal přivézt z Egypta.

Chorvatsko - Split

Nedaleko odtud můžete navštívit Jupiterův chrám. Ten byl v 7. století přeměněn na baptisterium svatého Jana Křtitele s velmi cennou křtitelnicí. Vchod střeží černá žulová sfinga, která se dochovala bez hlavy. Pod chrámem se nalézá krypta, používaná kdysi jako svatostánek.

Až do šedesátých let minulého století nikdo netušil, že se pod jižní částí paláce skrývají rozsáhlé sklepy ve tvaru nepravidelného čtyřhranu. Sklepení se později stalo smetištěm, ve stropu byly vyhloubeny díry, kudy se odpadky, smetí a výkaly házely dolů. Místnosti ve sklepě odpovídaly velikosti a tvaru těch nahoře.

Do Diokleciánova paláce se vstupuje čtyřmi branami. Nejpůsobivější je Zlatá brána směřující k Saloně, starověkému městu, které si za Římanů vydobylo pověst nejbohatšího města. Odtud Dioklecián pocházel.

Dioklecián, údajně blonďák s modrýma očima, se narodil v rodině otroka, stal se vojákem a později i císařem. Dnešní historie ho považuje za velmi schopného a pokrokového. Vyřešil odvoz smetí a kanalizaci. Jako první ve své době dobrovolně abdikoval a sám odešel „do důchodu“. Císař byl naopak velkým nepřítelem křesťanů, za jeho vlády stoupl význam náboženství, které sám ztělesňoval.

Diokleciánův palác však není ani dnes mrtvým městem. V domcích z 15. století v jeho centru žije na tři tisíce obyvatel. A ti, kteří žijí za jeho branami, sem vyrážejí za zábavou. "Když místní řeknou, že jdou do města, znamená to, že se potkají v paláci," dodává Nováková.

Autoři:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Za nevhodné oblečení můžete v chorvatských městech dostat pokutu.
Tak takhle ne. Vysokou pokutu za plavky ve městě zavedli i ve Hvaru

Pokud se během dovolené v Chorvatsku chystáte na prohlídku velkých měst, nezapomeňte si na cestu přibalit i tričko. Odhalení turisté jsou totiž chorvatským...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
Ne každý dokáže přežít Jadran. Proč v Chorvatsku umírají čeští turisté?

Je teprve půlka sezony a v Chorvatsku už zemřelo tolik českých turistů jako v jiných letech za celý rok. Podle českého konzula za to může i vyčerpání z cesty....  celý článek

Murter
Toto stojí za výlet. Návštěva sedmi malebných měst chorvatského pobřeží

Dovolená v Chorvatsku nemusí znamenat jen pobyt na pláži a ve vodě. Vydejte se i za památkami, na tržiště nebo jen tak bloumejte stínem úzkých kamenných...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.