Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Spišský hrad - zřícenina par excellence

aktualizováno 
- Když před dvěma lety americký filmový štáb hledal exteriéry pro dobrodružně pohádkový příběh Dračí srdce, dlouho se zdálo, že se dílo bude točit ve Skotsku. Tvůrci však změnili názor v momentě, kdy spatřili slovenský Spišský hrad.

Při natáčení pak na pár dnů jako by znovu ožila sláva jedné z nejrozlehlejších hradních zřícenin Evropy, o níž první zmínky pocházejí z 12. století. Až do požáru v roce 1780 byl tento kolos centrem dění celé oblasti. Zajímavé je, že téměř po celou dobu své existence nebyl hrad napadnut vnějším nepřítelem. Největší rozkvět zaznamenal hrad za vlastnictví Zápolskovců. Původně královský hrad byl postupně přeměňován na hrad šlechtický. Starý románský palác byl přizpůsoben duchu doby a byly k němu přistavěny tři nové objekty. Nejmenším z nich byla poschoďová besídka obklopená okrasnou zahrádkou, která údajně patřila k nejexotičtějším svého druhu široko daleko. Naproti tomu severně položený dóm byl určen k obývání rodinou. Jeho postavením vzniklo poslední z pěti nádvoří hradu a počet místností se zvýšil na konečných 135. Největším z nových paláců byl prostřední, s rytířskou síní, který měl reprezentační charakter. Majetkové spory, které neutuchaly po dlouhá staletí, byly jednou z příčin postupného chátrání hradu. Už v šestnáctém století byl velký románský palác degradován na zbrojnici a skladiště. V roce 1703 se Spišského hradu zmocnili povstalci. Jejich vláda zde byla trpěna sedm let. Potom byli poraženi a hrad se stal domovem jen malé vojenské posádky. Rychle ztrácel na významu centra oblasti a požár z roku 1780 mu toto postavení odebral definitivně. Dnes je běžně přístupný a probíhá i jeho částečná rekonstrukce. Těm, kterým nestačí vyjet autem téměř pod hradby a chtějí spatřit Spišský hrad ze strany, odkud jej mnozí návštěvníci vůbec neznají (hrad je v závislosti na úhlu, z nějž je pozorován, velice mnohotvárný) a trochu se přitom projít, lze doporučit asi hodinovou procházku na nedaleký vrch Sivé Brady a na travertinovou kopu Dreveník. Po žluté turistické značce dojdete do půvabného skalního města tvořeného bíložlutými travertiny. Zejména na jaře je návštěva těchto míst uchvacující pro koberce konikleců a hlaváčků, které jsou všude kolem. Dreveník byl v minulosti značně poškozen těžbou kvalitní suroviny, s níž bylo zdobeno leckteré sídlo komunistické strany včetně bývalého Federálního shromáždění v Praze, a na jeho západní straně se dokonce v těžbě pokračuje dodnes. Ta východní ovšem zůstává nepoškozena. Protože celé území je svojí rozlohou velice malé, bývá turistickými průvodci opomíjeno. Skalní věže jsou známé do větší míry snad jen horolezcům, kteří na Dreveníku objevili dokonalé cvičné horolezecké terény. Návštěva Spišského podhradí rozhodně stojí za to. Místo si dodnes uchovává jistou magičnost a tajuplnost, i přes svou atraktivitu je doposud stranou masivního zájmu turistů, zřejmě i vinou nedostatečného zázemí.

Autor:


Témata: Skotsko, Slovensko


Nejčtenější

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.