Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Špilberk: účelná dostavba, nebo hnus?

aktualizováno 
V 90. letech minulého století poznamenala tvář národní kulturní památky Špilberk výrazná přestavba. Přestavba, která rozdělila odbornou i laickou veřejnost na dva nesmiřitelné tábory a pozměnila panoráma našeho druhého největšího města – Brna.

Brněnský hrad Špilberk | foto: Jiří Berger

Přestavba brněnského hradu Špilberk, která byla dokončena v roce 2000, vyvolala vášnivé spory. Mnoho odborníků se vyjádřilo, že je neúčelná, zbytečně drahá, pseudohistorická, a navíc změnila tradiční vzhled hradu a siluetu města.

"Je to vytváření snu o gotice třináctého století, který není reálně podložený. Ten nesoulad mezi královskou kaplí, kde je snad snaha o podobu ve třináctém století, a to novodobé řešení věže, to je asi nejhorší. Není to věc hodná konce dvacátého století," řekl už před několika lety historik Jiří Vaněk, tehdejší ředitel Muzea města Brna.

Jak to všechno začalo

Hlavní vývoj brněnského hradu a pevnosti Špilberk se víceméně ustálil v první půli 19. století, po přestavbě barokní pevnosti na věznici.

Silueta hradu – přibližně 40. léta 20. století

V 80. letech 20. století bylo zřejmé, že neutěšený stav památky vyžaduje celkovou rekonstrukci.

Přípravné práce započaly roku 1986. Během nich byla "znovuobjevena“ řada gotických fragmentů někdejší "přemyslovské královské kaple“. Na jejich existenci se totiž pravděpodobně narazilo již při úpravách za druhé světové války. Ale protože tehdy nezapadaly do koncepce přeměny Špilberku v reprezentativní kasárna Wehrmachtu a symbolickou "svatyni“, velebící Německou říši, zůstaly zakryté cihelnou plentou.

Špilberk

Špilberk, 60.léta 20. století, tzv.východní křídlo hradu

Kontroverzní rekonstrukce: gotická proměna východního křídla

Duchovním vůdcem realizované vize nynější rekonstrukce se stal Ing. arch. Zdeněk Chudárek. Ten přišel s návrhem současné podoby východního křídla hradu, který se opíral o nálezy gotických článků a navázání na ně i  volné znovuoživení gotické kaple a přilehlých prostor (např. hranolové věže).

Do stávajícího areálu bylo zasaženo zásadním způsobem - východní křídlo bylo zvednuto o sedm metrů a opatřeno sedlovou střechou na způsob gotického paláce. Právě tato stěžejní přestavba se stala jablkem sváru.

ŠpilberkŠpilberk

Na horním snímku ze 70.let 20.století vidíte původní vnější trakt východního křídla před přestavbou, na dolním snímku z roku 2006 po přestavbě. Za lomenými oblouky se skrývá královská kaple, následuje hranolová věž. Křídlo ukončuje barokní věžička s vyhlídkovou plošinou.

Další poněkud kontroverzní perličku v celé kauze tvořil jistý střet zájmů: ing. Architekt Chudárek, jakožto zaměstnanec Státního ústavu památkové péče a osoba pověřená dohledem nad památkou, tak vlastně dohlížel nad naplňováním své vize.

Špilberk

Klikněte na mapu

Špilberk

Špilberk je dominantou Brna už více než sedm století. Hrad založil český král Přemysl Otakar II. kolem  poloviny  13. století. Ve 14. století sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. století byl přestavěn na mohutnou barokní pevnost (hrad odolal i nájezdům Švédů).

Později se hrad stal i trestnicí. Ve vězeňských kobkách Špilberku trpěli a umírali revolucionáři z celé Evropy, ale pykalo zde i mnoho dalších odsouzenců, z nichž nejslavnější byl zřejmě pověstný loupežník Babinský.

Smutně proslulé vězení národů bylo místem hrůzy i za druhé světové války. Od roku 1960 je Špilberk ve správě Muzea města Brna a k prohlídkám jsou přístupny kasematy a expozice vězeňství 18. a 19. století. 

Více o hradu, expozicích návštěvní době a vstupném -ZDE.
TIP iDNES:  
Až do 18.února můžete na Špilberku  shlédnout zajímavou výstavu Sága moravských Přemyslovců.


Nenasytný otesánek

Během stavby se také projevovaly různé další neshody ohledně užití technologií, práci zdržovala řada technických problémů i nevyjasněná architektonická řešení. Díky tomu a společně s růstem cen materiálů a stavebních prací se zvyšovaly náklady.

V únoru 1997 byla stavba východního křídla kvůli nedostatku financí zastavena. Po mnoha peripetiích byla potom rekonstrukce dokončena roku 2000. Celková výše nákladů se nakonec pohybovala okolo půl miliardy korun, přičemž jen východní křídlo spolklo více než sto milionů.

Třešeň na hrušni?

Nechci stranit žádné skupině účastníků akademického sporu, ale z běžného vnějšího pohledu je dobře patrné, že v jednolitém celku vzniknul cizorodý prvek.

Stačí navštívit expozici Muzea města Brna, které zde sídlí a prohlédnout si výstavu věnovanou historickému vývoji hradu: fragmenty gotických oken kaple jsou na různých dobových obrázcích Špilberku patrné – avšak hradní palác se vždy značně odlišuje od výsledku rekonstrukce.

A z modelu středověké podoby vyplývá, že Špilberk tehdy neměl současnou výraznou sedlovou střechu, což potvrzuje i nejstarší zachycená podoba hradu z konce 16. století.

Hlasy pro a proti

Odpůrci přirovnávají rekonstrukci k výplodu osobní fantazie a kritizují siluetu hradu. Krátce po přestavbě se objevily i návrhy odejmout Špilberku statut národní kulturní památky a současně byla rekonstrukce nominována na "anticenu“ Bestia triumphans.

Jaroslav Dokoupil, spolumajitel a hlavní architekt významné brněnské společnosti Arch.Design, považuje dostavbu za výrazně negativní. "Není pro to žádné odborné odůvodnění. Postavilo se tam něco, co z ničeho nic přeskočilo zas o dvě epochy zpátky. To se nedá srovnat s ničím - ani s totální rekonstrukcí Drážďan, ani s opravou a rekonstrukcí Emauz.

"Je to novodobá gotická přestavba udělaná bez adekvátních podkladů. Výsledek se nedá srovnat s tím, jak byla kvůli němu zničena jednotná podoba Špilberku z doby, kdy byl barokní pevností," napsal Karel Kuča v knize Brno (Vývoj města, předměstí a připojených vesnic).

Na druhou stranu se ale i z řad odborníků ozvaly hlasy pochopení. "Replika to není. Rekonstrukce zčásti možná ano. Je to jakási forma, která využívá jistých zbytků. A zbytky, které nejsou doložitelné, se doplňují tvůrčím způsobem. Je v tom jistě trochu romantismu, který využívá určitého množství pozůstatků. Je to snaha připomenout i původní slávu hradu, který nebyl jen vězením. Ta snaha se mi zdá legitimní," řekl nestor české architektury Ivan Ruller.

Podobně se vyjádřil architekt a herec David Vávra: "Mně se to tak hnusné nezdá, ale samozřejmě to trošku divné je, protože to je vymyšlené – příliš velká nová hmota, která tam nejspíše nebyla. Na druhé straně tam vzniká ničím nezatížený prostor vhodný třeba na zajímavé výstavy. Takže není to nijak úchvatné, ale zase bych to tak nezatracoval."

Líbivá iluze?

Sporné interiéry dnes slouží příležitostným výstavám a kulturním akcím. Srovná-li prostý laik snímky zanedbané východní části hradu pořízené těsně před přestavbou s nynějším stavem, zřejmě asi u něj zvítězí současný charakter.

Na citlivějšího návštěvníka přesto mohou vnitřní prostory působit duchem novostavby. Zejména v případě hranolové věže, kde chyběly prakticky jakékoli doklady o původním středověkém vzhledu. Dokonce se jednalo o záměr, který se měl vyhnout předstírání autenticity.

Co čeká na Špilberk dál

Ještě zcela neutichly diskuze o nestandardní přestavbě východního křídla, a už se zdá, že kolem Špilberku opět může být za pár let pěkně "horko“. Brněnské stojaté vody totiž nedávno rozvířila spekulace o záměru přebudovat část hradu na luxusní hotel. Tyto zprávy byly sice později zase dementovány, nicméně - když jde o peníze, tak člověk dnes nikdy neví, že?...

Autoři:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.