Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Špicberky: zima na druhou

  12:23aktualizováno  12:23
- Saně lehce vržou po sněhu, jen na ledových plotnách to vždy těžce duní. Zepředu, kde v přítmí kmitají nohy sedmičlenné smečky, je občas cítit vůni psiny. Vůdce spřežení zvětřil soba a jde po něm. Rozhodne se neposlouchat. Instinkt překrývá na chvíli výcvik. "Nanok, venstre, venstre! Nanuku, doleva!"

Druhé "doleva" už zní výhrůžně. Nanok, kterému už jeho šest let bere rychlost, zastavuje a s ním stojí celé spřežení.
V metelici a tmě se sob ztrácí jako přelud.
V polární noci je všechno přeludem. Věci, hory a zvířata nemají tvary, jen obrysy.
Polární noc změkčuje drsné rysy Špicberků, ostrovů hluboko v Arktidě, vysoko na severu. Špicberky jsou na glóbu posazeny mnohem výš než Aljaška, leží na úrovni severního Grónska.
Temnota polární noci má i svá světla. Jsou magická. Hvězdy svítí tak jasně, že stačí ozářit bílou divočinu. K tomu se přidává Měsíc, někdy polární záře.
Špicberky, holé bez jediného stromu a nehostinné, pak vypadají jako cizí planeta.
Na severní pól není už moc daleko. Výpravu k němu tady začínali mnozí polárníci. A někteří poblíž bojovali o život, jako Nobile a muži z jeho vzducholodi Italia.
Dnes se dá do poslední výspy civilizace dorazit pravidelnou linkou z Oslo, letenka je překvapivě levná - i s ubytováním lze cestu pořídit za 15 000 korun.
Longyearbyen, jediné městečko na Špicberkách, kde žije něco přes tisíc lidí, nevypadá jako dramatický předstupeň bílé pustiny. Bazén, muzeum, obchůdky s polárnickým vybavením i tmavými obleky, sportovní hala - to vše spíš připomíná ospalé hnízdo kdesi v Norsku.
Ale za posledním domem je všechno jinak. Už na úbočích skalnatých hor, které městečko obkličují, vládne divočina. A za nimi už je, jak místní zdůrazňují, panství ledního medvěda.
Medvěd je nebezpečný a je zakázáno vyjít za hranice města bez pušky. Nosí ji všichni průvodci a všude narazíte na varování: Nepodceňujte nebezpečí ledního medvěda, útočí rychle a bez varování.
Medvědi, které si vzaly Špicberky za svůj symbol, mají za poslední roky na svědomí několik úmrtí.
Zatímco medvěd je nebezpečný, divočina je drsná. Teploty mohou výjimečně klesnout až na čtyřicet stupňů pod nulou. Koncem ledna bylo minus pětadvacet, kupodivu stále velmi snesitelných. Ale také jen minus šest, neboť západní část Špicberk olizuje nejsevernější výběžek Golfského proudu a trochu drží zimu na uzdě.
"Naším problémem je vítr, když se spojí s mrazem," říká průvodce Ken Monsen.
Jezdí se psím spřežením, což je jeden ze dvou způsobů, jak se v zimě dostat za město. Druhým je sněžný skútr.
Řídit skútr je příjemné. Páčkou přidáváte plyn, levou rukou brzdíte a řídítky zatáčíte, toť vše.
Není to romantické, ale člověk uvidí mnohem víc z bílé i ponuré měsíční krásy Špicberků. Vidí špičaté hory a údolí, nad nimiž blízko jako ozdoba na stromku visí Měsíc. Kolem poledne, když je noc nejsvětlejší, dostane nebe namodralý, někdy i slabounce nachový nádech a vypadá, jako by rozbřesk měl právě začít.
Místo toho se začne stmívat, neboť Arktidě zatím vládne polární noc.

KDY VYRAZIT: Pokud se chcete řídit cenou letenky a ubytování, nejlepší je březen. V té době sice již přijdete o zážitek polární noci, ale zase víc uvidíte. Od 16. února začíná být kolem poledne denní světlo, 1. března je již den od sedmi do sedmnácti hodin.

CO PODNIKNOUT: Výlety se psím spřežením a na sněžných skútrech, lze jít do bývalého dolu a jeskyně uvnitř ledovce. V podvečer lze zajít do místního muzea (velmi zajímavé) a prohlédnout si místní galerii, kde mají výbornou show diapozitivů o barvách Špicberků.

INFORMACE: Základní informace dodá i zašle Info-Svalbard, tel. 004779022303, fax 004779021020. Všechny potřebné najdete na www. svalbard.com.

NA CO POZOR: na sněžný skútr potřebujete řidičský průkaz, dodržujte povolenou rychlost ve městě 30 km/hod. Za město nejezděte sami a když, tak nikdy ne bez pušky.

Pravé poledne za polární noci - jen Měsíc a lampy ozařují mrazivou zimu

Psí spřežení dorazilo domů





Nejčtenější

Horní stanice rotující lanovky na Monte Baldo
Jeskynní vodopád, elektrárna nebo dinosauří stopy. Nej místa u Gardy

V okolí jezera Garda najdete spousty pozoruhodných míst, Pokusili jsme se vybrat několik z nich, zejména v jeho severním cípu, která rozhodně stojí za...  celý článek

Orla Perć v plné kráse od Swinice (Zawratu) po Krzyzne
Trek v Tatrách jen pro hodně odvážné: čtyři kilometry za osm hodin

Nejnáročnější, nejvzdušnější, nejexponovanější, nejnebezpečnější. A jistě ještě mnoha dalšími NEJ by se mohla pochlubit Orla Perć, česky Orlí stezka, které se...  celý článek

Termosnímek letadla (ilustrační foto)
V Americe kvůli vedrům rušili lety. Vzduch byl pro letadla moc řídký

Extrémní teploty v americké Arizoně si vyžádaly zrušení či odložení desítek pravidelných letů, především menších linkových letadel. Událost rozproudila debatu...  celý článek

Ilustrační snímek
K moři po vlastní ose? Cesta v noci je lepší, ale jen pro odpočaté

Za pár dní startuje sezóna dovolených a tisíce Čechů se vydají po vlastní ose autem k moři. Vloni vyjeli Češi na 5 552 000 soukromých zahraničních cest. Na...  celý článek

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Další z rubriky

Horní stanice rotující lanovky na Monte Baldo
Jeskynní vodopád, elektrárna nebo dinosauří stopy. Nej místa u Gardy

V okolí jezera Garda najdete spousty pozoruhodných míst, Pokusili jsme se vybrat několik z nich, zejména v jeho severním cípu, která rozhodně stojí za...  celý článek

V květnu letošního roku oslavil David Glasheen oficiálních 20 let svého pobytu...
Bývalý milionář žije 20 let na osamoceném ostrově

David Glasheen měl všechno, po čem moderní člověk většinou touží. Během propadu akcií na newyorské burze v roce 1987 ale přišel o vysokou sumu peněz a postupně...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.