Nemoc z výšky přichází rychle, nečekaně a je záludná. Oběti, jež lemují každý rok svahy nejrůznějších velehor světa, jsou toho důkazem.
»Polo! Polo! Polo!« zní zvučná, ale naléhavá výzva ve svahilštině při výstupu na nejvyšší horu Afriky, Kilimandžáro. V překladu: »Velmi pomalu! Velmi pomalu! Velmi pomalu!« To domorodí průvodci varují spěchající turisty. Když půjdete příliš rychle, může si na vás počíhat i smrt, dodávají. Josef Rakoncaj, jeden z nejlepších českých horolezců, má s nemocí z výšky svoji zkušenost: »Jsem sice trénovaný a hory perfektně znám, ale také jsem s tím měl občas problémy,« vysvětloval při jedné své cestě v Nepálu, kde provázel turisty. A jeho jednoduchá rada: »Když máte problémy, okamžitě se snažte sejít do nižší nadmořské výšky. To je vaše záchrana. Jinak je váš život skutečně v ohrožení.« Když vás však nemoc z výšky »přepadne«, nemusíte být zrovna na cestě na Kilimandžáro či na treku kolem himálajské Annapurny. Stačí rychlý výstup ve Vysokých Tatrách, a pro někoho dokonce pouhý přílet do hlavního města Mexika, které leží v nadmořské výšce přes 2300 metrů nad mořem. Jak tedy na nemoc z výšky? Samozřejmě nejlepší prevencí je dobrá aklimatizace. Přesun do míst s vysokou nadmořskou výškou by měl být v zájmu vašeho zdraví vždy raději postupný. Některým turistům sice připadá až nesmyslné obětovat několik dní drahocenné dovolené na aklimatizaci, ale podobnou záležitost neradno podceňovat. Zcela mylná je totiž představa, že nemoc z výšky postihuje pouze fyzicky méně odolné jedince, děti, starší lidi. Není to pravda. I dobře trénovaný sportovec může mít při rychlém výstupu do hor stejné problémy jako například silný kuřák s ochablým plicním ústrojím. A jak vlastně poznáte, že trpíte právě nemocí z výšky? Můžete mít problémy s dýcháním, bolí vás hlava, teče vám z očí a nosu, zvracíte, máte závratě nebo velké těžkosti s koordinací pohybu. Lékaři však přitom potvrzují, že u každého se tato nemoc projevuje rozdílně a může mít i rozdílné následky. Někdo například ani nepostřehne, že už je v horském sedle ve výšce přes čtyři tisíce metrů, druhý může být ve stejném momentě již na pokraji smrti. Zvlášť nebezpečné je, že nemoc z výšky samozřejmě přichází na místech, kde se vám mnohdy jenom těžko dostane rychlé pomoci. Jako obrana proti těmto problémům sice existují i injekce, ale kde je vzít, když jste někde daleko v horách. V tom případě se alespoň snažte sejít do nižších poloh, více pijte, a pokud máte skutečně velké problémy, snažte se upozornit ostatní turisty, aby přivolali urychleně pomoc, ať to stojí, co to stojí. V sázce může být i váš život. A na místa, která jsou velmi vzdálená a odloučená, nevyrážejte osamoceně.
»Polo! Polo! Polo!« zní zvučná, ale naléhavá výzva ve svahilštině při výstupu na nejvyšší horu Afriky, Kilimandžáro. V překladu: »Velmi pomalu! Velmi pomalu! Velmi pomalu!« To domorodí průvodci varují spěchající turisty. Když půjdete příliš rychle, může si na vás počíhat i smrt, dodávají. Josef Rakoncaj, jeden z nejlepších českých horolezců, má s nemocí z výšky svoji zkušenost: »Jsem sice trénovaný a hory perfektně znám, ale také jsem s tím měl občas problémy,« vysvětloval při jedné své cestě v Nepálu, kde provázel turisty. A jeho jednoduchá rada: »Když máte problémy, okamžitě se snažte sejít do nižší nadmořské výšky. To je vaše záchrana. Jinak je váš život skutečně v ohrožení.« Když vás však nemoc z výšky »přepadne«, nemusíte být zrovna na cestě na Kilimandžáro či na treku kolem himálajské Annapurny. Stačí rychlý výstup ve Vysokých Tatrách, a pro někoho dokonce pouhý přílet do hlavního města Mexika, které leží v nadmořské výšce přes 2300 metrů nad mořem. Jak tedy na nemoc z výšky? Samozřejmě nejlepší prevencí je dobrá aklimatizace. Přesun do míst s vysokou nadmořskou výškou by měl být v zájmu vašeho zdraví vždy raději postupný. Některým turistům sice připadá až nesmyslné obětovat několik dní drahocenné dovolené na aklimatizaci, ale podobnou záležitost neradno podceňovat. Zcela mylná je totiž představa, že nemoc z výšky postihuje pouze fyzicky méně odolné jedince, děti, starší lidi. Není to pravda. I dobře trénovaný sportovec může mít při rychlém výstupu do hor stejné problémy jako například silný kuřák s ochablým plicním ústrojím. A jak vlastně poznáte, že trpíte právě nemocí z výšky? Můžete mít problémy s dýcháním, bolí vás hlava, teče vám z očí a nosu, zvracíte, máte závratě nebo velké těžkosti s koordinací pohybu. Lékaři však přitom potvrzují, že u každého se tato nemoc projevuje rozdílně a může mít i rozdílné následky. Někdo například ani nepostřehne, že už je v horském sedle ve výšce přes čtyři tisíce metrů, druhý může být ve stejném momentě již na pokraji smrti. Zvlášť nebezpečné je, že nemoc z výšky samozřejmě přichází na místech, kde se vám mnohdy jenom těžko dostane rychlé pomoci. Jako obrana proti těmto problémům sice existují i injekce, ale kde je vzít, když jste někde daleko v horách. V tom případě se alespoň snažte sejít do nižších poloh, více pijte, a pokud máte skutečně velké problémy, snažte se upozornit ostatní turisty, aby přivolali urychleně pomoc, ať to stojí, co to stojí. V sázce může být i váš život. A na místa, která jsou velmi vzdálená a odloučená, nevyrážejte osamoceně.
