Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Špatná hygiena Francouzů, pivní cejch Britů...

  15:58aktualizováno  15:58
Pro cestovatele často není lehké pochopit některou zemi, její zvyky či její národ. Český turista může mít paradoxně potíže i na cestách po Evropě. Porozumět například vztahům Britů a Francouzů včetně jejich vzájemných četných pošťuchovaček a vtipů - to vyžaduje i znalosti historie - třeba i slavné námořní bitvy u Trafalgaru.

Suchaři kontra žabožrouti 200 let poté

Ani dvě století po námořní bitvě u Trafalgaru se Britové a Francouzi nepřestávají častovat urážkami. Anebo je to přátelské pošťuchování mezi sousedy?

All right. Víte, jak se říká statisíci mužů s rukama nahoře? Správná odpověď: "Francouzská armáda." Anebo: proč sázejí v Paříži podél bulvárů stromy? "Přece aby se Němcům dobře pochodovalo ve stínu."

Pardon, mesdammes et messieurs! Jestlipak tušíte, jak v Británii nejlépe najdete vlakové nádraží? "Sledujte, jakým směrem jezdí sanitky." A jak že se v Anglii říká atraktivním ženám? Správná odpověď: "Zahraniční turistka."

Když se začínají říkat podobně xenofobní vtipy, je mnohdy lepší tiše po anglicku zmizet. Anebo po francouzsku - podle toho, na které straně Lamanšského průlivu (Anglického kanálu?) se právě nacházíte.

Diplomatická nedorozumění

Ne každému se to však podaří - a potom vznikají diplomatická nedorozumění. Francouzský prezident Jacques Chirac letos v létě udělal klasickou chybu všech politiků. Přehlédl zapnuté mikrofony a zažertoval v přítomnosti německého kancléře Gerharda Schrödera a ruského prezidenta Vladimira Putina na adresu Britů: "Do zemědělství nám nemají co mluvit. Jediné, čím přispěli, je nemoc šílených krav."

Nahrávací zařízení běžela vesele dál, takže celý svět se dozvěděl, že francouzské potíže se Severoatlantickou aliancí začaly už v okamžiku, kdy tehdejší generální tajemník NATO Lord Robertson (pocházející ze Skotska) Chirakovi nabídl místní specialitu: prejt. "Nemůžete věřit lidem, kteří jedí takové věci," řekl prý Chirac.

Není proto divu, že Britové se s chutí začetli do jisté statistiky uveřejněné ve francouzském týdeníku Le Point, podle níž používá pravidelně mýdlo jen deset procent Francouzů. "Pú-la-la: Většina Francouzů se nemyje!" hlásaly titulky novin.

"Z filozofického hlediska se Anglický kanál za posledních 20 let rozšířil," napsal anglický spisovatel Rob Blackhurst v předvečer oslav výročí bitvy u Trafalgaru, které připadlo na minulý pátek. Z někdejších rivalů se za 200 let stali spojenci, ale...

BITVA U TRAFALGARU
K bitvě by možná vůbec nedošlo, kdyby tehdy existoval bulvár...

Přečtěte si: Hrdina, geniální stratég a náfuka admirál Horatio Nelson - ZDE

Nepřátelství trvá - v hlavách lidí

Začíná to už u slavné bitvy, která se odehrála kdesi daleko u Španělska. Na sever od doverských útesů nikdo nepochybuje o tom, že to bylo slavné vítězství Britů. Porazili početnější francouzsko-španělskou flotilu a neztratili přitom jedinou loď.

Ale podívejme se do francouzských učebnic. Trafalgar? Prostě jen jeden z početných vojenských střetů ve válce mezi Napoleonem Bonapartem a Třetí koalicí, která skončila porážkou Třetí koalice v bitvě u Slavkova. Co na tom, že v prvním případě zvítězili Britové a ve druhém byli poraženi Rakušané.

Přestože již před sto lety obě země uzavřely "Srdečnou dohodu" (Entente Cordiale), francouzská hrdost utrpěla mnoho hlubokých ran. V koloniálním soupeření se Paříž nechala odsunout na druhou kolej, v jednom století byla dvakrát dobyta Němci a v posledních padesáti letech prohrála jazykovou bitvu s angličtinou.

"Srdeční přátelé" Francie a Británie tvoří v mnohém dva protipóly: kontinent versus ostrov, latinský temperament versus anglosaský pragmatismus, geometricky úhledné parky versus městský hvozd ve volném stylu, upřímný cit a prostopášnost versus suchý humor a pokrytectví.

Akceschopná vláda s jasným mandátem (Británie) versus dvojvládí parlamentu a prezidenta (Francie). Osvícená monarchie versus matka všech republik. V obou případech jde o vrchol evropské civilizace, na který se dá ovšem dojet dvěma způsoby: s volantem nalevo či napravo.

Zažité stereotypy a předsudky

O to více překvapí, že typický Angličan v očích Francouzů stále přežívá jako odlesk podobizny Johna Bulla, skrze něhož spisovatel Dr. Arbuthnot již na počátku 18. století personifikoval světu Británii. John Bull je mírně obtloustlý, má tvídové sako, buřinku a hůl, občas vezme na procházku svého buldoka, rád si zajde na pivko a doma je svrchovaným pánem.

Tento stereotypní obraz ještě posílil po válce J. R. R. Tolkien se svým Bilbem Pytlíkem či J. K. Rowlingová panem Dursleym a jeho tlustým synkem Dudleym, mezi nimiž tráví Harry Potter (ve Francii velmi oblíbená postavička, snad proto, že je tak neanglický?) každé léto.

Pivní cejch a hovězí steak patří ke každému Britovi stejně jako bicykl, rádiovka, pruhovaná košile a věnec cibule kolem krku ke každému Francouzovi. Čím se ještě vyznačuje stereotyp Francouze?

Je to dosti nedůtklivý chlapík. Když jej něco dožere, tak se sebere a s několika dalšími odborářskými druhy vyrazí s kolonou náklaďáků do centra Paříže, aby zablokovali hlavní bulváry a troubili na všechny strany.

Místní úřady či zaměstnavatel se pochopitelně jejich požadavkům podvolí. Kdyby neustoupili, mohly by totiž v ulicích vyrůst barikády. Koneckonců, víte, proč v pařížském zábavním parku zakázali ohňostroje? "Protože kdykoli padne rána, všichni Francouzi se hned vzdávají," zní správná odpověď.

I Angličané jedí žáby

Je na těchto stereotypech něco pravdy? Někdy ano. Mýtus o "žabožroutech", kteří se nemyjí a odpudivý zápach cibule a česneku přebíjejí drahými voňavkami, paradoxně posílili sami Francouzi tím, že před několika dny zveřejnili jistý průzkum.

Podle něj se devět z deseti Francouzů pravidelně nekoupe. Co je horší, dva a půl milionu ze 60 milionů obyvatel Francie se nekoupe ani nesprchuje nikdy. V koupelně přitom tráví průměrný Francouz denně skoro hodinu - větší část této doby však věnuje nanášení kosmetických přípravků.

Na ostrovní straně průlivu zase sami sobě dokázali, že se nejen nedomluví žádným cizím jazykem, ale mnozí chlapci z dělnických čtvrtí mají problém psát i anglicky. "Hrozí, že jazyková výuka se stane výlučně doménou dívek a střední třídy," konstatoval tuto středu vrchní školní inspektor David Bell.

Francouzi občas Britům napůl z legrace doporučí, aby zazdili tunel na své straně a prohlásili se za 51. stát USA, zatímco oni se konečně dočkají navrácení své Bretaně a Provence. Také na tomto stereotypu Britů - jakožto roztahovačných sucharů - je něco pravdy. Nejde jen o zahraniční politiku Londýna. Do Británie se totiž z USA rozšířil virus v podobě zvyku požadovat astronomické náhrady za poškození práv zákazníka, který zatím na druhou stranu eurotunelu nepronikl.

Jak je vidno, zatímco Francouz kdykoli postaví zátaras a druhý den poslušně odejde domů, Brit se zaťatými zuby všechno odkýve, avšak na rozdíl od Francouze není líný lepit známky na dopisy a žhavit telefonní linky ještě měsíce poté, co podle svého mínění utrpěl újmu.

Pokud jde o Bretaň a Provence, statistiky hovoří jasně: v posledních letech zde zakoupilo domy přes 100 tisíc Britů. Nejvíce průvodců a kuchařek o Francii vychází v Londýně. Mimo jiné to znamená největší invazi Britů na jih od stoleté války.

Na druhou stranu je třeba říci, že čtvrt milionu obyvatel Francie -pyšnící se nejdokonalejší ochranou zaměstnanců, nejdelší dovolenou a nejkratší pracovní dobou v západní Evropě - nebylo líných přesunout se do Británie, kde se stále vyplatí dělat přesčasy. "Odbory" a "stávka" zde totiž patří od časů Margaret Thatcherové mezi slova, která se ve slušné společnosti neužívají.

Z výše uvedeného vyplývá, že početná armáda Francouzů se v posledních letech opravdu vzdala. Ovšem nikoli nepříteli, nýbrž své pýchy a přesvědčení, že jen oni umějí žít (savoir vivre), a vyměnili je za poněkud praktičtější "time is money".

A stále více Britů touží stát se alespoň na část roku pojídači žab s věncem cibule kolem krku. Možná se přitom honí v rádiovce na bicyklu, s hygienou to nepřehánějí, zato se každé ráno řádně postříkají kolínskou. Že by admirál Nelson zemřel zbytečně? 

 

Britové letos pompézně slavili 200. výročí námořní bitvy u Trafalgaru a epochálního vítězství nad Napoleonem. Francouzi bitvu považují za jeden z početných střetů ve válce se Třetí koalicí.

Autoři:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.