Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sovinec: hrad, který přežil i ruské granáty

  11:59aktualizováno  11:59
Touláte se v létě rádi po Česku? Lákají vás opuštěné a zapomenuté kraje, kde lišky dávají dobrou noc? Pak se vypravte do přírodního parku Sovinecko. Toto krajinářsky nesmírně hodnotné území se nachází na západním okraji Nízkého Jeseníku, vzdušnou čarou pouhých 30 km severně od Olomouce.

Malebná krajina, chátrající vesnice

V přírodním parku Sovinecko najdete zvlněnou podhorskou krajinu, tvořenou pestrou mozaikou lesů, pastvin, kamenitých polí, hlubokých údolí a malebně položených, většinou však dosti zchátralých vesnic.

Celá oblast byla dříve obývána Němci, šrámy po jejich odsunu jsou dodnes vidět např. v podobě rozpadajících se stavení. Na první pohled je zřejmé, že zde vládne silná nezaměstnanost a lidé nemají peníze. Jednou z příčin je velmi slabá dopravní obslužnost. Dopravit se sem o víkendu vlakem či autobusem je téměř nemožné. Proto zvolte raději auto, nejlépe v kombinaci s kolem.

Hrad Sovinec: terč pro granáty Rudé armády

Přírodní park Sovinecko je pojmenován podle městečka Sovinec, nad nímž se vypíná impozantní stejnojmenný hrad – velmi vděčný turistický cíl.

Současný rozsáhlý hradní areál Sovince, který vévodí okolní lesnaté krajině, vznikal po několik staletí. Na počátku 14. století jej postavili příslušníci rodu, kteří se od roku 1348 titulují jako páni ze Sovince.

*** Na mapku Sovince a okolí se podívejte ZDE

Vzpomínkou na původní nevelký hrad, sloužící jako opěrný bod pro kolonizaci okolí, je mohutná válcová věž. V nedávné době prošla rekonstrukcí, byla zastřešena a upravena na rozhlednu.

Nelehký osud postihl Sovinec v období třicetileté války. Nejdříve jej roku 1626 dobyli Dánové, v roce 1643 po třítýdenním těžkém bombardování i Švédové. Vážně poškozený hrad byl opraven a v rukou řádu německých rytířů sloužil dál jako řádový seminář, lesnická škola, muzeum a letní sídlo velmistra.

Neblaze Sovinec proslul v období německé okupace, kdy zde bylo vězení a základna oddílů SS. Nejtěžší ranou pro hrad byl požár roku 1945. Povídá se, že opilí vojáci Rudé armády si udělali ze Sovince cvičný terč pro zápalné granáty...

Organizovanou prohlídku Sovince si můžete zpestřit posezením ve stylové hradní restauraci anebo prohlídkou galerie známého fotografa Jindřicha Štreita, který proslul především snímky, na nichž zdokumentoval život okolního kraje v době socialistické mizérie.



Rešovské vodopády

Rešovské vodopády

JAK SE TAM DOSTAT

Spojení vlakem i autobusem je do oblasti Sovinecka mizerné. Jako nástupní místa mohou posloužit vlakové stanice v Rýmařově (trať 311) nebo v Újezdu u Uničova (trať 290). Do první se dostanete např. z Bruntálu, Olomouce nebo Krnova, do druhé z Olomouce nebo Šumperka.

Rozhodnete-li se putovat pěšky, musíte počítat s dlouhým, únavným pochodem. Kolo má v této oblasti neocenitelnou výhodu, že vás rychle přepraví přes méně záživné asfaltové pasáže.

Ideální dopravní kombinaci představuje vlastní auto + kolo, přičemž auto je vhodné zaparkovat buď v Dolní Loučce anebo v Horním Městě či Rýmařově.

Dalším turistickým magnetem Sovinecka jsou Rešovské vodopády. Jejich návštěva se nejčastěji spojuje právě s prohlídkou hradu Sovinec. Vzdálenost 9 km mezi vodopády a hradem lze přejít pěšky po značkách, pohodlnější a rychlejší je však jízda na kole, neboť skoro celý úsek vede po asfaltové lesní cestě cestě.

Rešovské vodopády se nacházejí na říčce Huntavě, přibližně 8 km jihozápadně od Rýmařova a vede k nim několik značených turistických tras. Nejkratší je červená značka z obcí Rešov (1,5 km) a Tvrdkov (3 km).

Příčinou vzniku Rešovských vodopádů bylo čočkovité těleso velmi tvrdé přeměněné vyvřeliny (porfyroidu), přes něž si musel vodní tok během zahlubování údolí prořezat cestu.

Na úseku zhruba 300 metrů tedy postupně vznikla úzká a hluboká soutěska se čtyřmi výraznými kaskádami o celkové výšce 8,6 m. Nejvýraznější je spodní 3,1 m vysoký vodopád, který je tvořen zpěněným vodním proudem stékajícím po ukloněné skalní ploše.

Celá soutěska je zpřístupněna pomocí dřevěných žebříků a lávek a její průchod patří k nevšedním zážitkům. V parném létě láká mnohé návštěvníky také příjemné osvěžení v chladivých vodách vanovitých prohlubní, které vytvořila spěchající voda svým vířivým pohybem.

Další zajímavá místa a trasy

Po zhlédnutí Rešovských vodopádů máte několik možností, jak pokračovat dál. Jeden z velmi zajímavých cílů představuje prakticky neznámá vesnička Ruda, k níž vede od vodopádů žlutá turistická značka v délce 3 km. Pokud jste na kole, musíte do Rudy přijet oklikou přes Rešov, Horní Město a Tvrdkov. Ruda se může pochlubit cennými památkami z období baroka – od kostela vede na temeno Křížového vrchu se sousoším Kalvárie pozoruhodná a umělecky velmi cenná křížová cesta se 14 zastaveními vystavěná v roce 1760. Z návrší se otevírá zároveň impozantní pohled na rovinu Hornomoravského úvalu i na hřebeny blízkého Hrubého Jeseníku.

Do rozlehlého území přírodního parku Sovinecko patří také údolí říčky Sitky, která se klikatí v délce 15 km mezi Huzovou a městem Šternberk. V celé délce údolí vede asfaltová silnička sjízdná pro všechny typy kol, vede tudy i cykloturistické značení (č. 6106). Do Huzové přijedete od hradu Sovinec přes vesnici Jiříkov a Kněžpole (cyklotrasy 511, 6144 a 6145).

 

Horní stupeň Rešovských vodopádů

Dolní hlavní stupeň Rešovských vodopádů

Bývalý mlýn v údolí Huntavy

Městečko a hrad Sovinec

Přírodní park Sovinecko s hradem Sovinec

Autoři:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Další z rubriky

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.