Český ráj - hrad Trosky

Český ráj - hrad Trosky | foto: Zuzana Schallerová

Sopky v Českém ráji se dochovaly dodnes, ukázal nejnovější výzkum

  • 10
Český ráj byl kdysi plný aktivních sopek. Ukázal to nejnovější průzkum více než 16 milionů let starých pozůstatků sopečné činnosti v této oblasti. Zbytky vulkánů jsou v krajině patrné dosud. Sopkou byly například i známé Trosky.

"Hlavním přínosem posledních výzkumů je, že vulkanická tělesa v Českém ráji představují skutečně zbytky sopek a nejenom vypreparované přívodní dráhy k sopkám, jak se dosud soudilo," uvedl vulkanolog České geologické služby Vladislav Rapprich.

Český ráj a sopky

Většina sopek byla aktivní před 17 až 16 miliony let.

Mezi sopky se struskovým kuželem patří Trosky, příkladem tufového kuželu je Zebín či Vyskeř, třetí typ tvořil krátery (Kumburk).

Sopkou byl i Kozákov a Prackov, jsou ale mnohem mladší.

Výzkumy vyvrátily předpoklady, že skutečné sopky s krátery byly mnohem výš, časem je obrousila eroze a dnes se zachovaly jen zbytky přívodů magmatu z nitra Země.

"Většina lidí si představuje sopky jako souměrné kužely se strmými svahy, které vyrůstají z široké roviny a na vrcholu končí kráterem. Obecně vžitý názor je mylný. Sopky mají různé nepravidelné tvary a vulkanismus má celou řadu podob," podotýká přední český mineralog Tomáš Řídkošil.

V Českém ráji byly tři základní typy sopek a většina z nich byla aktivní v době před 17 až 16 miliony let. Nejlépe patrný je typ sopek se struskovým kuželem nazývaný strombolského typu. Takovou sopkou jsou například Trosky.

"Trosky byly podle všeho sopky dvojčata a současné věž Baba a Panna představují přívody do dvou kráterů. Na stěnách obou čedičových skal je možné najít zbytky erupcí, sopečné strusky, až metr velké sopečné bomby," popisuje Rapprich.

Trosky budou vědci zkoumat i příští rok. Mezinárodní průzkum podpoří National Geografic Society (více zde).

Sopka rostla dolů a způsobila ničivou explozi

Druhým typem sopek jsou tufové kužely. Z jícnu sopek létal díky přítomnosti vody menší materiál než u sopek strombolského typu. Příkladem takových sopek je Zebín nebo Vyskeř. "Erupce vypadaly jako loňské slavné erupce islandského vulkánu Eyjafjallajökull," připodobnil vulkanolog.

Sopkou byl i Kumburk. Tato sopka však nerostla nahoru, ale do země. K explozi došlo při setkání magmatu s podzemní vodou. Ta se v mžiku přeměnila na páru a vybuchla.

Sílu takové erupce lze podle vědců přirovnat k atomovým výbuchům a na malou vzdálenost mají velmi destruktivní účinek. Tam, kde dnes stojí Kumburk, vytvořila exploze hluboký kráter a ten byl vyplněn lávovým jezerem.

"Sopečná aktivita se v Českém ráji obnovila ještě jednou, přibližně před pěti miliony let. V té době byly aktivní vulkány Kozákov a Prackov. Prackov je nejlépe zachovaný vulkán v Čechách, má dokonce zachovaný kráter," dodává Rapprich.