Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zkamenělá Baba a Dědek, oběti soptícího Krakonoše. Tip na hezký výlet

aktualizováno 
Hned vedle dálnice u Mladé Boleslavi se zdvihá nenápadné zalesněné návrší, ukrývající tajemné labyrinty a skalní průrvy. Tohle návrší jménem Baba patří k nejpozoruhodnějším přírodním lokalitám v širokém okolí. Zkracující se dny pokročilého podzimu jsou pro tento zajímavý výlet jako stvořené.

Káčov - výplň přívodní dráhy třetihorního vulkánu | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

V ploché krajině dolního Pojizeří vystupuje mezi Bakovem nad Jizerou a Mladou Boleslaví rozlehlý zalesněný hřbet, který vrcholí dvěma asi 300 m vzdálenými sdruženými kótami Baba (363 m) na západě a Dědek (358 m) na východě. Nevysoký kopec či spíše návrší překvapí každého návštěvníka velmi působivými skalními útvary, jejichž původ má na svědomí lidská aktivita i třetihorní sopečná činnost.

Kde se vzal černý kámen

Bezprostřední okolí dvou nejvyšších kót, nenápadně vystupujících z plochého a protáhlého návrší, tvoří nevelké sopečné těleso, které si prorazilo cestu skrze druhohorní vrstvy pískovců a slínovců. Žhnoucí magma zde sytilo explodující povrchový vulkán, který se stylem erupcí podobal dnešní sopce Stromboli v Itálii. Z čedičového vulkánu se však bohužel vlivem následné eroze skoro nic nezachovalo, zbyly pouze obnažené přívodní dráhy (sopouchy), které dnes díky větší tvrdosti a odolnosti vyčnívají v podobě nejvyšších vrcholků Baby a Dědka.

Zdánlivě nezajímavé návrší Baby a Dědka

Návrší Baby a Dědka v sobě ukrývá zajímavé skalní útvary a labyrinty.

Černé a tvrdé čedičové horniny jsou v okolním geografickém prostoru velmi vzácné, takže přitahovaly odedávna pozornost lidí. Lidová fantazie si původ černého kamene vysvětlovala po svém a nabídla zajímavou pověst související až s Krakonošem z dalekých Krkonoš. Podle pověsti se jistá bába kořenářka z Bakova nad Jizerou vypravila potajmu se svým dědkem na byliny do Krakonošovy zahrádky, za což sklidili Krakonošův hněv. Utíkali před ním domů, co jim nohy stačily, těsně před řekou Jizerou, kde končila Krakonošova moc, však uslyšeli: "Ať je z vás černý kámen"! Vzápětí se jim začal kalit zrak, nohy těžkly a přestaly se hýbat. Vrostli do země, kde se pozvolna proměnili v beztvarý kopec budovaný černým kamenem.

Tajemné rokle a labyrinty

Masivní čedičové horniny na Babě jsou charakteristické malými zrnky zeleného olivínu, místy je vidět taky charakteristický sloupcový rozpad. Kromě čedičů se tu hojně vyskytuje i chaoticky uložená vulkanická brekcie složená z ostrohranných úlomků čedičových i slínovcových hornin. Na blocích světlých slínovců bývá patrná tepelná přeměna vlivem žhavého magmatu, vedoucí k tvorbě typických porcelanitů.

Fotogalerie

Velkému zájmu našich předků se těšil zejména tvrdý čedič, který ovšem netvořil souvislou jednolitou hmotu, ale naopak mnoho drobnějších čoček, žil a výplní původního sopečného tělesa. Čediče se na Babě těžily hlavně v 19. století výběrovým způsobem, přičemž o nežádoucí drobivé brekcie nebyl zájem a nechávaly se být. Tímto způsobem těžby proto vznikaly rozšiřováním dobývacích prostorů doslova labyrinty roklí, komor, štol a lomových stěn.

V působivém skalním bludišti se dnes jen stěží rozlišují výtvory přírody a člověka. Zaručeně antropogenní je určitě pozoruhodná průrva na Babě, často mylně považovaná za zbytek sopečného kráteru. "Kráter" dokonce uvádí i turistický rozcestník. Dalším efektním výtvorem poblíž vrcholové kóty Baby je krátká soutěska s šířkou místy pouze jeden metr.

Vedle těžební činnosti mohla ke vzniku těchto zajímavých labyrintů přispět také přítomnost plastických slínovců v podloží sopky. S nimi spojené sesuvy a gravitační odsedání horninových bloků způsobuje rozevírání a prohlubování puklin.

Vyhlídkový vrchol Dědka

Vyhlídkový vrchol Dědka

Vstup do chráněného území Vrch Baba

Vstup do chráněného území Vrch Baba

Rozsypané bylinky zkamenělé báby

 Přírodní jedinečnost Baby doplňují rozsáhlé doubravy a bučiny s bohatou a velmi pestrou flórou, která rovněž neušla pozornosti našich předků. Podle výše zmíněné pověsti bábě při proměně v kámen vypadla nůše z ruky a natrhané bylinky a květiny z Krakonošovy zahrádky se rozsypaly po úbočích, začaly zapouštět kořínky a růst. Proto zde pravidelně rozkvétá tolik neobvyklých a vzácných druhů. Ve zkratce jmenujme například vstavače, upolíny, kosatce, bělozářky, lilie. Tyto květy nyní pochopitelně neuvidíte, je třeba počkat až na pozdní jaro. Podzimní roční období, kdy na stromech není listí, je však ideální na prohlídku skalních labyrintů.

Přes Babu i Dědka prochází modrá turistická cesta, nejkratší přístup v délce necelých 2 km vede z vesnice Horní Stakory. Další značené cesty v délce zhruba 5 km vedou z Kosmonos (modrá a žlutá) a z Bakova nad Jizerou (modrá). Na vrchol Dědka, kde má být podle turistického směrovníku rovněž "kráter", vede krátká odbočka přes dřevěný mostek. Vyhlídka se zábradlím nabízí pohled směrem na Český ráj a Ještěd.

Skalní labyrinty pod Babou

Skalní labyrinty pod Babou

Káčovský sopouch

Pokud by vás návštěva Baby nadchla a zbyl vám čas, pak neváhejte navštívit ještě jednu pozoruhodnou lokalitu Mladoboleslavska. Je to vrch Káčov u Mnichova Hradiště, vzdálený vzdušnou čarou pouhých 12 km. I tady to v nedávné geologické minulosti soptilo (Krakonošův hněv s tím neměl asi nic společného) a z malého vulkánu zde zbyla přívodní dráha neboli sopouch. Dnes má podobu asi deset metrů vysoké skalní jehly z vulkanické brekcie. Její tvar vznikl především lidským přičiněním, těžbou kamene v okolí.

Vrch Káčov u Mnichova Hradiště

Vrch Káčov u Mnichova Hradiště

Káčovský sopouch

Káčovský sopouch

Kromě čedičových hornin se na Káčově těžily v povrchových lomech rovněž pískovce, které postihla při kontaktu se žhavou vystupující lávou tepelná přeměna (metamorfóza). Jílovitovápnitý tmel pískovců podmínil vznik extrémně lehkého, porézního kamene s natavenými zrnky křemene, místně zvaného kačovák. Používal se speciálně při stavbě jezů a různých vodních děl, protože ve vodě tvrdne.

Kolem káčovského sopouchu, který je chráněný od roku 1953 na ploše 1,56 ha, vede zelená turistická značka z Mnichova Hradiště do Mohelnice nad Jizerou. Z vrcholu skaliska se otevírá krásný výhled k severu a západu.

červená značka - Baba (363 m), modrá značka - Dědek (358 m)

červená značka - Baba (363 m), modrá značka - Dědek (358 m)

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Stavitelé museli překonávat bouře, mlhy a rychle se střídající příliv a odliv....
Přitahuje filmaře i sebevrahy. Kalifornský Golden Gate slaví 80 let

Již 80 let je jedním ze symbolů Ameriky červenooranžový ocelový kolos klenoucí se nad mořským průlivem. Sanfranciský most Golden Gate (Zlatá brána), který byl...  celý článek

Ilustrační snímek
Roaming končí. Kolik budu platit s předplacenkou nebo tarifem?

Již necelý měsíc zbývá do zlomového okamžiku ve využívání mobilních služeb na území států Evropské unie, všichni operátoři v EU se totiž budou muset začít...  celý článek

Jiří Zindulka (vlevo) se synem
Chorvatsko na jachtě. Je to skoro jako na Slapech, říká český kapitán

Nechcete v létě jen tak ležet na pláži? Pronajměte si plachetnici! Dovolená na jachtě nemusí být jen pro milionáře, každý rok takto vyrážejí na moře tisíce...  celý článek

Tato společnost, která vyhrála soutěž na provoz rychlíků mezi Plzní a Mostem,...
Jedna jízdenka pro celé Česko. Revoluce na železnici má ale zádrhel: cenu

Projet Česko vlakem různých dopravců má být od konce roku 2019 stejně jednoduché jako ve Švýcarsku. Nebudete si muset pro každý úsek kupovat jízdenku zvlášť,...  celý článek

Výhled směrem na jižní část poloostrova ze stezky Goat´s Path
Klid, který srovná hlavu. Výlet na irský jihozápad je jako cesta časem

Irský jihozápad umí být drsný, ale odměňuje malebnými výhledy. Z útesů můžete pozorovat velryby, ve vesnicích přihlížet výrobě sýra a v národních parcích dojít...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.