Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sněžka: od dřevěnic k prosklenému kvádru

aktualizováno 
Nejvyšší hora Česka přilákala první turisty už v roce 1456. Od té doby k dnešku jich byly miliony. Hlavně kvůli nim vyrostly na Sněžce v posledních třech stoletích různé stavby, které změnily její typickou siluetu. Naposledy loni zmizela z nejvyššího krkonošského vrcholu Česká bouda. Tu v roce 2006 vystřídá moderní futuristicky vyhlížející poštovna.

Nová poštovna na Sněžce - vizualizace. Autor projektu. H.R.A. Hofffman Rajniš Architekti - Ing.arch. Patrik Hoffma, prof.Ing.arch. Martin Rajniš. | foto: www.vize.com

 


Dopis z výšky 1602 metrů

Česká poštovna na Sněžce opatřila první dopisy a pohlednice kulatým razítkem už 11. září 1899. V roce 1938 po obsazení Sudet německou armádou se poštovna uzavřela a její provoz nepokračoval ani po válce.

Poštovní služby na Sněžce obnovila až v roce 1995 bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Ta pro poštovnu opravila malý domek, v němž ve třicátých letech minulého století sídlil kiosek s občerstvením.

Jako na Islandu

Nová Česká poštovna na vrcholu Sněžky se má podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana povrchu země dotýkat jen prostřednictvím dvanácti ocelových patek, takže její podlaha se bude vznášet několik decimetrů nad povrchem hory. Podoba objektu odráží zkušenosti z Grónska, Islandu i ze stavby výstavních pavilonů světových výstav.

Originální dřevěná konstrukce zpevněná proti poryvům větru vnitřními ocelovými táhly má navržený plášť ze zdvojeného skla a vnější izolované dřevěné okenice, jejichž otevíráním a zavíráním je možné dát objektu podobu moderní stavby i obyčejné dřevěné boudy. Vhodná manipulace s okenicemi dokáže bránit poryvům větru a současně umožňuje maximální využití tepla slunečních paprsků.



Studie nové poštovny, která na Sněžce vyroste v roce 2006
VÍCE FOTOGRAFIÍ - ZDE

 "Malá část nové poštovny se na Sněžce objeví už letos v zimě. Na vrchol umístíme kus speciálně navržené stěny včetně dřevěných žaluzií, několika druhů skel a části nosné konstrukce, abychom dokonale prověřili chování použitých materiálů v extrémních podmínkách přímo na místě stavby," prozradil Pavel Klimeš, jehož firma demolovala Českou boudu a postaví i novou poštovnu.

Jako stavebnice z Lega

Aby se v budoucnu vyloučily problémy s případným odstraněním objektu, je celá stavba navržena z demontovatelných dílů, které je možné snadno snést do údolí a tam je případně i znovu sestavit.

Přízemí nové poštovny budou podle návrhu tvořit prostory s nabídkou služeb ve stejném rozsahu jako v nynějším dřevěném domku, který nechá provozovatelka po dokončení novostavby odstranit. V přízemí bude i vyhlídková terasa a stálá expozice o přírodě a historii Krkonoš. Přístup na jednotlivá podlaží zajiští venkovní točité schodiště, jehož vrchol poslouží turistům jako rozhledna. Zázemí pro personál poštovny vznikne v opravených sklepních prostorách zdemolované České boudy.

***Líbí se vám nová poštovna, která na Sněžce vyroste v roce 2006?
Podělte se o svůj názor s ostatními čtenáři v diskuzi
a hlasujte v anketě - ZDE
.

Moderna vedle nejstarší budovy

Nová poštovna bude stát v blízkosti naopak nejstarší budovy na Sněžce, jíž je čtrnáct metrů vysoká rotundová kaple svatého Vavřince. Tu nechal v roce 1681 postavit slezský šlechtic Kryštof Leopold Schaffgotsch, kterému patřily pozemky na severních svazích Krkonoš. V roce 1999 prošla památka důkladnou renovací včetně zateplení, instalace nového oltáře a zrestaurování nástěnných maleb. Interiér kaple si může veřejnost prohlédnout každý rok začátkem srpna při tradiční Svatovavřinecké pouti.

V roce 1824 kapli doplnil základní trigonometrický bod, o jehož přesné zaměření se postaral tehdejší Císařský a královský vojenský zeměpisný ústav ve Vídni. Po nákladných astronomických a geodetických měřeních se kamenná mohyla na vrcholu Sněžky stala jedním ze základních bodů sítě, která už bezmála dvě stě let slouží jak pro účely mapovací, tak i pro zjišťování pohybu zemské kůry.

Česká bouda *1868 - +2004

V roce 1868 vyrostla na Sněžce nedávno zbouraná Česká bouda, kterou v sousedství o osmnáct let starší Pruské boudy postavil hospodský z Malé Úpy Hermann Blaschke. Chata sloužila především jako hostinec s tanečním sálem a až do poloviny minulého století se v ní bylo možno i ubytovat.

V roce 1990 hygienici Českou boudu uzavřeli a od té doby chátrala. Ranou z milosti pro ni byla demolice započatá v roce 2004. Letos na podzim ji dokončily závěrečné lety vrtulníku, který snesl do údolí poslední vaky s vybouraným materiálem.

Sněžka v běhu času

Od roku 1900 byla nejvýraznějším objektem na Sněžce 18 metrů vysoká dřevěná stavba meteorologické stanice jištěná proti silným poryvům větru ocelovými kotevními lany. V roce 1976 se meteorologové přestěhovali do nové Polské boudy na místě původní Pruské boudy tvořené třemi spojenými objekty připomínajícími létající talíře, a tak bylo možno dřevěnou stavbu původní stanice v roce 1990  rozebrat a snést do údolí.

Až do poloviny minulého století museli lidé na Sněžku po svých. Zpřístupnění vrcholu i méně zdatným turistům umožnila až sedačková lanovka. Stavba lanové dráhy byla rozdělena do dvou částí - z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu se první cestující svezli 15. ledna 1949, druhý úsek s novou budovou výstupní stanice na vrcholu byl otevřen v listopadu téhož roku. Za půl století podle záznamů v kronikách vyjelo na vrchol Sněžky více než šest milionů cestujících.

Nová lanovka: pro a proti

Už deset let diskutují odborníci i široká veřejnost o podobě nové lanovky na Sněžku. Ta by měla nahradit současné zastaralé zařízení, které jezdí dodnes, přestože mělo podle konstruktérů nejdéle po sedmnácti letech provozu skončit ve starém železe.

Správci Krkonošského národního parku a ochranáři dlouho trvali na tom, že nová lanová dráha na Sněžku musí skončit na Růžohorkách, odkud budou turisté po dožití horního úseku současné lanovky k vrcholu stoupat pěšky. Koncem letošního října se ale pečtí radní se správci parku dohodli na zahájení jednání o zcela novém řešení, které by umožnilo novou lanovku opět protáhnout až na vrchol nejvyšší české hory.

"Zvažujeme i řešení, kterým je rekonstrukce lanovky až na vrchol Sněžky bez plánovaného sjezdového areálu na Růžohorkách s tím, že se společně s obcí pokusíme připravit podmínky pro výstavbu náhradního skiareálu v lokalitě Javořího dolu a Vlašského vrchu mezi Pecí a Velkou Úpou," uvedl ředitel Krkonošského národního parku Jiří Novák.

Zda vzhled vrcholu Sněžky v nejbližších letech opět pozmění nová horní stanice lanovky, tedy zatím zůstává stále otevřené.

STROJ ČASU


STROJ ČASU PO ČESKU

1. díl
Těšnovské nádraží pohřbila pražská magistrála

2. díl
Českou vesničku vyhladilo fiktivní uhlí

***V seriálu STROJEM ČASU PO ČESKU mapujeme místa, která se v posledních desetiletích zásadně změnila. Všímáme si objektů, po nichž nezůstalo nic, jen jizvy v duších lidí nebo vzpomínky. Chceme ale přibližovat i místa, která, kdysi zdevastovaná, povstala z popela.

 

Autoři:




Nejčtenější

třesoucí se letadlo
VIDEO: Airbus se musel vrátit do Austrálie, třásl se jako stará pračka

Nedělní let společnosti AirAsia do Kuala Lumpur se musel kvůli technickým problémům vrátit zpět do Austrálie. Kapitán se rozhodl stroj otočit nad Indickým...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

V květnu letošního roku oslavil David Glasheen oficiálních 20 let svého pobytu...
Bývalý milionář žije 20 let na osamoceném ostrově

David Glasheen měl všechno, po čem moderní člověk většinou touží. Během propadu akcií na newyorské burze v roce 1987 ale přišel o vysokou sumu peněz a postupně...  celý článek

Letušky byly prvními čínskýmki civilistkami, které se v roce 2016 prošly po...
Vybuduji ostrov, přivlastním si moře. Umělé kusy souše staví hlavně Čína

Je plné ryb, ropy a zemního plynu. A proto rostou v Jihočínském moři umělé ostrovy. Je to území, o které se přetahuje nejméně šest zemí a budování ostrovů má...  celý článek

Velký bariérový útes, obrazem
Velký bariérový útes má hodnotu 996 miliard korun, tvrdí studie

Finanční hodnota Velkého bariérového útesu po započtení nejen ekonomických, ale i sociálních či ikonických hledisek činí 56 miliard australských dolarů (996...  celý článek

Další z rubriky

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.