Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sněžka bude navždy jiná. Nová poštovna už stojí.

  14:53aktualizováno  14:53
Vrchol Sněžky opět změnil svoji podobu. Stavbaři dokončili montáž dřevěné konstrukce nové poštovny, boudy s občerstvením a vyhlídkou, která zaplnila volné místo po zbourané České boudě.

Stavba nové poštovny na Sněžce | foto: Ondřej LitteraMF DNES

"Máme hotový dřevěný skelet, vypnuta vnitřní zavětrovací lana, přikrytou střechu a začínáme montovat rámy pro okna skleněného pláště,“ informoval Pavel Klimeš, jehož stavební firma poštovnu buduje.

Stavba nové poštovny na Sněžce

Přestože Sněžka se svými 1602 metry nad mořem není žádnou velehorou, její výška a s ní spojený nižší tlak vzduchu hrají při stavbě prosklené poštovny důležitou roli, kterou nelze podcenit.

"Prostor mezi zdvojenými skly se vyplnil plynem už při výrobě v Teplicích, kde je o třetinu vyšší tlak vzduchu než na Sněžce. Kdybychom skla ponechali tak, jak jsou, tak by se vyboulila. Proto musíme tlak izolačního plynu mezi skly po vyvezení na vrchol snížit,“ vysvětlil Klimeš.

Stavba nové poštovny na Sněžce 

Po dokončení skleněného pláště už bude zbývat pouze nainstalovat vnější hydraulicky ovládané dřevěné okenice, jejichž otevíráním a zavíráním bude možné dát objektu podobu moderní stavby či obyčejné dřevěné boudy, a dobudovat samostatně stojící konstrukci točitého schodiště k vyhlídkové plošině.

Bude-li stavbařům přát počasí, měla by nová poštovna přivítat první hosty o tradiční Svatovavřinecké pouti na začátku srpna. "Snad to vyjde. Ale montujeme originální skládačku z dvaceti tisíc dílů navrženou speciálně pro vrchol Sněžky, takže nějaký nečekaný problém se může vždy objevit,“ upozornil Klimeš.

Stavba nové poštovny na Sněžce

Těžce prosazovaný projekt

Moderně pojatý objekt nové České poštovny podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana se vrcholu nejvyšší české hory dotýká jen prostřednictvím deseti patek, takže převážná část jeho podlahy se vznáší nad povrchem hory.

Nová poštovna na Sněžce, stavba se posunula na rok 2007
Vizualizace nové poštovny na Sněžce. Autořu projektu: Ing.arch. Patrik Hoffman, prof.Ing.arch. Martin Rajniš. Zdroj: vize.com

Netradiční moderní stavbu s plochou střechou nebylo snadné prosadit. Výhrady k ní měli především správci Krkonošského národního parku, kterým vadilo zejména to, že si původně nemohli vybírat z více variant. Proto sami oslovili tři architektonické ateliery, které na jejich žádost vypracovaly celkem devět alternativních návrhů. I v tomto rozšířeném výběru dopadla nejlépe drobně upravená původní studie architektů Rajniše a Hoffmana, na kterou nakonec kývli správci parku i ministerstvo životního prostředí, jež muselo ke stavbě v nejpřísněji chráněné zóně národního parku vydat zvláštní povolení.

Nová poštovna vyrůstá na místě podstatně větší České boudy, kterou uzavřeli v roce 1990 kvůli vypouštění nečištěné odpadní vody hygienici. Od té doby nejvýše položená budova v republice chátrala a její osud se definitivně naplnil před třemi lety, kdy došlo k její demolici.

Poštovní služby na Sněžce

Česká poštovna na Sněžce opatřila první dopisy a pohlednice kulatým razítkem už 11. září 1899. V roce 1938 po obsazení Sudet německou armádou se poštovna uzavřela a její provoz nepokračoval ani po válce.

Poštovní služby na Sněžce obnovila až v roce 1995 bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Ta pro poštovnu opravila malý domek, v němž ve třicátých letech minulého století sídlil kiosek s občerstvením.

Nová poštovna dnes vyrůstá na Sněžce na místě České boudy, která byla zdemolována v roce 2004.


***Přečtěte si o Sněžce ve Stroji času: Od dřevěnic ke skleněnému kvádru

Autoři: ,




Nejčtenější

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.