Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejzápadnější opuštěné hory Česka, které našinci neznají

aktualizováno 
Ašský výběžek je pro většinu obyvatel naší země stejně exotický jako daleká cizina. Přírodní kulisu opuštěnému kraji vytváří drsná a liduprázdná vrchovina jménem Smrčiny. Míst, která stojí za návštěvu, je v ní více, než by se mohlo na první pohled zdát. A mnohá se mohou pyšnit přívlastkem nejzápadnější.

Smrčiny z Háje | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

O Smrčinách se toho mnoho nedozvíte. Jako turistická oblast tato vrchovina nefunguje, nejsou tu rekreační střediska, chaty, ani výrazné turistické magnety. Skromné informace, které lze získat z internetu, se navíc rozcházejí, jelikož čeští a němečtí zeměpisci se ohledně Smrčin zatím neshodli.

České Smrčiny se liší od německých

Čeští geomorfologové považují Smrčiny za součást Krušných hor a detailně je člení na Ašskou vrchovinu s nejvyšší horou Háj (758 m), Hazlovskou vrchovinu a Chebskou pahorkatinu. Oproti tomu Němci označují pojmem Smrčiny (Fichtelgebirge) něco jiného: horstvo s nejvyšším vrcholem Schneeberg (1 051 m), jež je součástí Durynsko-franského středohoří. Rozkládá se převážně v Bavorsku a k nám zasahuje jen malou východní částí v nejzápadnějších místech Ašského výběžku. Převážnou část „českých Smrčin“ Němci označují jako Halštrovské hory (Elstergebirge), které podle nich k Smrčinám nepatří.

Fotogalerie

Nejasnosti v geografickém vymezení jsou však čistě akademickou záležitostí a pro běžného návštěvníka jsou jen obtížně uchopitelné. Krajina ať už Smrčin, či Halštrovských hor vykazuje velmi podobné typické znaky. Převažují zarovnané pláně, z nichž pozvolna vyrůstají nejvyšší kóty kopců ve tvaru plochých zalesněných kleneb.

Poměrně vysoká nadmořská výška okolo 600 m kombinovaná s vlhkým, chladným a větrným podnebím určuje hlavní ráz kulturní krajiny, využívané především k extenzivnímu zemědělství. Typické krajinné scenérie obstarávají pastviny s hovězím dobytkem a novodobé větrníky.

Kdo nebyl na Háji, nebyl na Ašsku

Přímo uprostřed typické krajiny Smrčin se rozkládá město Aš, z něhož lze podniknout nejrychlejší výstup na nejvyšší horu Háj (758 m). Začíná se v městském centru, kde narazíte na modrou značku. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce Aše (více než 600 m) je z dvoukilometrového výstupu doslova procházka. Jde se hezky upraveným lesoparkem kolem znovuobnovených památníků německých vlastenců (Friedrich Ludwig Jahn, Theodor Körner) a za chvíli stojíte u skalisek pod nádhernou kamennou rozhlednou, která je nejzápadněji položenou vyhlídkovou věží u nás.

Projekt vytvořil německý architekt Wilhelm Kreis a roku 1901 na umělecké výstavě v Drážďanech za něj získal zlatou medaili. Stavba ze žulových kvádrů byla dokončena roku 1904 a místní si ji rychle oblíbili. Tehdy vzniklo rčení, které platí beze zbytku dodnes: kdo nebyl na Háji, nebyl na Ašsku.

Krajina Smrčin u Trojmezí

Krajina Smrčin u Trojmezí

Halštrovské hory pod Kapellenbergem

Halštrovské hory pod Kapellenbergem

Rozhledna na Háji, zvaná dříve Bismarckova, však není jediná, která ve Smrčinách stojí za návštěvu. Na 10 km vzdáleném německém vrchu Kapellenberg, který je pouze o metr nižší než Háj, stojí dřevem opláštěná vyhlídková věž s perfektním rozhledem do Čech (hlavně na Chebsko), Slavkovský a Český les, Krušné hory (i s Klínovcem) a Sokolovskou pánev. Kapellenberg (757 m), který patří k nejvyšším vrcholům Halštrovských hor, se výrazně zdvihá kousek nad hraničním přechodem Vojtanov. Jeho typická silueta s malebnou vesnicí Schönberg na jižním úbočí ohraničuje severní obzor Chebské pánve.

Obě rozhledny jsou přístupné od dubna do října, na Kapellenbergu se platí.

Rozhledna na Háji (758 m)

Rozhledna na Háji (758 m)

Pavilon uprostřed pustiny

Háj a Kapellenberg vytyčují koncové body zajímavého celodenního putování, při němž lze navštívit další pozoruhodné lokality Smrčin. Například minerální pramen v Dolních Pasekách, který vyvěrá ve zděném, lázně připomínajícím altánu z roku 1930. Trochu nečekaná stavba uprostřed vesničky s několika čísly, obývané většinou jen chalupáři. Silně mineralizovaná kyselka mírně slané chuti se obsahem Glauberovy soli podobá zřídlům ve Františkových Lázních. Její léčivé účinky jsou známé údajně již od 16. století. Voda se doporučuje při poruchách látkové výměny, svalovém revmatismu a dně. Podle místních legend má pravidelné užívání kyselky blahodárný vliv na potenci.

Z Dolních Pasek je to jen přes kopec do hezkých saských lázní Bad Brambach, které využívají k léčbě oběhového ústrojí a revmatismu kyselky se zvýšenou radioaktivitou.

Ještě před sestupem do Bad Brambachu si však nezapomeňte odskočit na holý vrch Stráž (717 m), kde se kousek od hranice mezi větrníky tyčí a ve větru skřípe a vrže zrezivělá pohraniční hláska, sloužící dnes coby rozhledna netradičního typu. Jak vidno, v Ašském výběžku se hlídaly státní hranice nejenom s bývalou NSR (Německá spolková republika), ale i se spřátelenou NDR (Německá demokratická republika).

Výhled z Kapellenbergu (757 m) na Krušné hory

Výhled z Kapellenbergu (757 m) na Krušné hory

Na trojstátí ČSSR, NDR a NSR

Nejživější vzpomínku na kdysi mimořádně přísně střežené hranice komunismu a kapitalismu zprostředkovává 8 km dlouhá červeně značená trasa a zároveň naučná stezka z Hranic v Čechách na Trojmezí (Dreiländereck) Čech, Saska a Bavorska (dříve trojstátí ČSSR, NDR a NSR).

U bývalé roty vojsk pohraniční stráže v osadě Trojmezí vstoupíte do kdysi zadrátovaného území za železnou oponou a po pevné cestě pozvolna sestupujete do údolí říčky Rokytnice. Hlavně díky dnes již neexistujícím drátům je tato říčka velmi zachovalá a přírodní, stejně jako levostranný přítok Luční potok. Kolem břehů obou toků byly proto vyhlášeny plošně rozlehlé přírodní rezervace, navazující na obdobně chráněná území z německé strany. Důvodem ochrany je kromě přirozeně meandrujícího koryta s břehovými porosty především hojný výskyt perlorodky říční.

Na pravém břehu Rokytnice, v nejodlehlejší výspě Ašského výběžku, se nachází hodně navštěvované Trojmezí Čech, Saska a Bavorska. Červená značka zde končí a zdá se, že není jiné cesty než zpět. Stačí se však podívat do mapy a hned se nabízí další pozoruhodný cíl, vzdušnou čarou cca 8 km vzdálený nejzápadnější bod ČR zkratkou přes bavorské území.

Trojmezí Čech (vzadu), Saska (vlevo) a Bavorska (vpravo)

Trojmezí Čech (vzadu), Saska (vlevo) a Bavorska (vpravo)

Po pachu hnoje k nejzápadnějšímu bodu

K nejzápadnějšímu bodu ČR byla nedávno vyznačena zelená značka z Krásné u Aše. Pokud sem však přijdete z opačné německé strany, znamená to sice více kilometrů na kontě, ale obě slepé značky k Trojmezí i k nejzápadnějšímu bodu nepůjdete dvakrát tam a zase zpátky.

Trasa přes Bavorsko má několik délkových variant. Pozoruhodná je hlavně z toho důvodu, že při jejím absolvování uvidíte v typické krajině Smrčin původní osídlení a obyvatele s jejich kulturou a tradicemi.

Nejzápadnější bod ČR

Nejzápadnější bod ČR

Německé statky ve Smrčinách

Německé statky ve Smrčinách

Zatímco na českém území původní obyvatele vystřídalo po roce 1945 několik vln přistěhovalců bez citového vztahu ke krajině a mnohá sídla zanikla, nebo prošla socialistickou „proměnou“, za hranicemi zůstali starousedlíci ve svých domovech, věrni své původní obživě, tedy soukromému zemědělství. Nejtypičtějším symbolem Smrčin jsou zde volně roztroušené statky, z nichž je slyšet bučení krav a cítit pach hnoje. Přitom je vše skloubeno s nejmodernějšími výdobytky současné techniky a vysokou životní úrovní, hodnou nejbohatší spolkové země Německa.

Jedinou nevýhodou nádherného putování od Trojmezí směrem k nejzápadnějšímu bodu jsou takřka všudypřítomné vyasfaltované cesty, a to jak na německé, tak na české straně. Pokud to vadí vašim nohám, pak osedlejte kolo a je to vyřešené.

Itinerář tras

1) Aš – Háj, rozhledna; 2 km (modrá) – Dolní Paseky, min. pramen; 5 km (žlutá) – Horní Paseky; 8 km (žlutá) – Stráž u Aše, rozhledna; 9 km (neznačeno) – Bad Brambach; 11 km (žlutá) – Kapellenberg, rozhledna; 16 km (místní značení) – Schönberg; 17 km (místní značení) – Vojtanov; 20 km (po silnici)

2) Hranice v Čechách – Trojmezí, hraniční přechod; 8 km (červená)– Oberbrünnlein 10 km (červený bod) – Sigmundsgrün; 13 km (červený bod) – Fassmannsreuth; 15 km (červený bod) – Most Evropy, hraniční přechod; 21 km (červený bod) – nejzápadnější bod ČR; 22 km (zelená) – Újezd, památník; 24 km (zelená) – Krásná u Aše; 28 km (zelená)

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.