Žáci od 12 do 17 let soutěží v plavání, atletických disciplinách, sálové kopané a basketbalu. "Protože řada z nich neslyší vůbec nebo jen málo, musíme při soutěžích trochu upravit podmínky," uvedl ředitel her Josef Pučálka.
Například startér běhu nemůže stát s pistolí u startovních bloků, ale několik metrů před běžci, aby na něj dobře viděli. S pistolí dělá jiné pohyby než při běžných závodech.
Rozhodčí u kolektivních sportů zase při přerušení hry poutají pozornost hráčů nejen hvizdem píšťalky, ale také máváním ruky či praporku.
"Náročné je to i pro sportovce, kteří musejí daleko více než zdraví lidé sledovat očima spoluhráče a okolí. Když chtějí upozornit na svou výhodnou pozici, musejí gestikulovat, mávat nebo vydat skřek, který ale zachytí uši jen některých kamarádů," uvedl Pučálka.
