Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ojedinělý přírodní jev Evropy. Ohromné jezero, které každé léto zmizí

aktualizováno 
Pustá krasová pánev u slovinského městečka Cerknica se vždy s příchodem deštivého podzimu zaplní hladinou ohromného jezera. Pak se počátkem léta náhle celé jezero ztratí. A místo něj zůstanou jen zelené pastviny, izolované laguny i nekonečné porosty rákosu.

Slivnica, častý cíl pěších výletů. Z jejího vrcholu se prý naskytnou ty nejkrásnější pohledy na Cerknické jezero. | foto: Jan Doubravnickýpro iDNES.cz

Největší jezero Slovinska i největší 'mizející' jezero Evropy

Tento svérázný koloběh fascinuje vědce, milovníky přírody i cestovatele už několik generací. Poprvé se ho koncem 17. století pokoušel dešifrovat lublaňský vědec a šlechtic Johann Weichard Valvasor, který se tehdy o Cerknickém jezeře vyjádřil jako o nejpozoruhodnějším jezeře našeho kontinentu. A právě za svoje výzkumy se potom stal čestným členem vážené Královské společnosti v Londýně.

Fotogalerie

Objasnit složitý mechanismus existence Cerknického jezera pomohou přírodní poměry. Jezero napájí jediný stálý tok, říčka Cerkniščica. Ta sama ale ke zrození jezera rozhodně nestačí.

Daleko důležitější roli tu hrají podzemní krasové systémy. Skrze ně a dále prostřednictvím příležitostných potoků se na dno polje, tedy krasové doliny, odvádějí povrchové vody z přilehlých horských masivů. Ať již po vytrvalých deštích nebo při jarním tání. Pomocí vyvěraček, částečně stálých a částečně periodických, se jezero naplní. Aby však situace nebyla tolik jednoduchá, tak zároveň díky ponorům, které slouží jako výpusti, od určitého okamžiku, kdy poklesne přítok vody, začne jezero ustupovat a opětovně mizet v podzemí.

Za nejvyššího stavu dosahuje plocha vodní hladiny okolo 25 km², výjimečně zaplaví prostory o rozloze až 40 kilometrů. Oba údaje bohatě stačí na to, aby Cerknické jezero hravě předstihlo známé Bohinjské jezero v Julských Alpách a získalo tak prvenství největšího slovinského jezera. Zároveň mu náleží titul největšího "mizejícího" jezera Evropy.

Cerknické jezero na dosah ruky

Cerknické jezero na dosah ruky

Místo mnoha tváří

Nevyzpytatelná variabilita jezera způsobila, že pokaždé nastaví jinou tvář. Jednou se rozlije natolik, až zaplaví okrajová stavení vísky Dolenje Jezero, vzdálené dva kilometry jižně od Cerknice a nadobro odřízne od světa osadu symbolického jména Otok, což značí "ostrov". Ovšem místní obyvatelé mu již zcela přivykli, protože jezero jim nedělá jen starost, ale také radost. Jezerní vody se totiž jen hemží štikami. Navíc jakmile voda opadne, tak ty plochy, které nejsou porostlé rákosinami, poskytují vynikající pastvu pro dobytek.

Nábřeží Cerniščice v obci Dolenja Vas. Odtud směřuje k jezeru značená...

Nábřeží Cerniščice v obci Dolenja Vas. Odtud směřuje k jezeru značená cyklostezka.

Modravé laguny pod kulisou hor

Modravé laguny pod kulisou hor

Vlahá oáza i bezútěšná pláň

Jezerní chrám s českým výkladem

Zajímavosti o zrodu jezera přiblíží expozice Jezerní chrám v obci Dolenje Jezero. A Češi tu jsou srdečně vítáni, výklad je dokonce možný i česky. Koneckonců, správce muzea mi neopomenul sdělit, že tady, u Cerknického jezera, si každoročně užívá dovolenou jeden vysokoškolský pedagog z Brna.
Skupiny si mohou dohodnout vhodný termín prohlídky, pro individuální cestovatele je otevřeno od dubna do října, každou sobotu o 15. hodině. Více info: http://jezerski-hram.si/.

Jezerní chrám v obci Dolejne Jezero aneb klíč k bližšímu poznání mechanismů...

Pokud je zima mírná, začne jezero mizet už během dubna. Tato situace nastala zrovna v době mé návštěvy. Dokonce to trochu zaskočilo i zdejší usedlíky.

Prašná silnice za vsí Dolenje Jezero se zalykala horkem a pouze pás křovinatých vrb naznačoval, že tu často bývá hojnost vody. Pod větvovím stromů smutně odpočívaly uvázané loďky, beznadějně uvízlé ve ztvrdlém bahně. Avšak najednou se mezi travou zaleskla modravá hladina první laguny. Poté druhé a vzápětí třetí, která již byla propojená se souvislou vodní plochou, po obvodu rozčleněnou do mnoha zátok, přírodních hrází i ostrůvků. Čím víc jsem se přibližoval k úpatí malebných hor, tím víc jezero mohutnělo. Zkusil jsem vystoupit na nízký pahorek podhůří a najít nějaké zajímavé místo s výhledem, bránil tomu ale vzrostlý les všude okolo, tak jsem po úbočí pokračoval dál k jihu.

Zde se nabízí zcela odlišný obraz. Přede mnou se táhly nedozírné prostory suchých rákosin, z nichž probleskovaly osamělé kaluže. Ale stačilo jen projít na boční oddělenou louku a ráz se znovu změnil. Uprostřed svěží trávy se třpytila oka závrtů vrchovatě zalitých vodou. Největší překvapení ale čekalo v sousedním jihozápadním zálivu, přepaženém nízkým hřebínkem a vroubeným hustými lesy. Tady, uvnitř panenské přírody, se ukrývala část jezera, která prakticky nikdy nezmizí, napájená podzemními prameny. Průzračná, hluboká a dokonce i vhodná ke koupání.

Realita mizejícího jezera

Realita mizejícího jezera

Výborné terény pro cyklisty

Hustá síť prašných silniček předurčuje oblast Cerknického jezera pro toulky na kole či v koňském sedle, k dispozici je spousta stezek. Další značené trasy jsou určené milovníkům horské turistiky, velmi oblíbeným cílem se stal např. vrchol Slivnica nad Cerknicí, vysoký 1 114 m. Na celodenní výlet ale doporučuji řádně se předzásobit pitnou vodou. Zdejší slunce pekelně žhne i na jaře a studánky s pitnou vodou tu prakticky neexistují. Řada rodinných farem v okolí poskytuje ubytovací služby, leckdy spojené s lákavou nabídkou domácích regionálních specialit.

Může se hodit

Kdy a jak na jezero

  • Městečko Cerknica, hlavní východisko k jezeru, leží přibližně 50 km jihozápadně od Lublaně, se kterou má přímé autobusové spojení. I když je položené poblíž dálnice Lublaň – Koper, sjet je z ní třeba již na výjezdu Logatec a pak pokračovat po bývalé hlavní silnici.
  • Stanovit nejvhodnější dobu k návštěvě je obtížné. Jezero bývá naplněné od října do června, záleží ovšem na úhrnu srážek a výši sněhové pokrývky během zimy. Za ideální měsíc pro výpravu do těchto končin lze považovat duben. Někdy se však i v pozdním jaru začne už velice rychle ztrácet, jindy naopak ještě počátkem léta bývají leckteré přilehlé komunikace zaplavené vodou.

Tajemná vodní jeskyně
Nedaleko západního pobřeží jezera se otevírá jedna z nejtajemnějších jeskyní Slovinska, vodní jeskyně Križna jama. Informace pro návštěvníky jsou k dispozici na webu www.krizna-jama.si.

Chorvatská konkurence
Periodicky zaplavovaná krasová polje patří v oblasti Dinárské horské soustavy mezi poměrně časté jevy. Ne všechna však dosahují takových rozměrů jako Cerknické jezero. Jedinou výraznější konkurenci pro něj představuje Prološko jezero na území Dalmácie.

Fascinující galerie
Krásu Cerknického jezera si můžete vychutnat beze slov v úchvatné fotogalerii webu www.cerkniskojezero.si.

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.