Jednosměrný návštěvnický provoz Slovenského ráje umožňuje průměrně zdatnému turistovi zvládnout za jeden den pouze jednu soutěsku s žebříky a vodopády. My vám však nabízíme variantu, kdy stihnete v pohodě soutěsky dvě, přičemž o té druhé nemáte možná vůbec tušení.
I na Slovensko je lepší se pojistitSlovensko je sice "za rohem", ale cestovní pojištění se kvůli případnému úrazu vyplatí i tam. Uzavřete ho před výletem na pár kliků na FINmarket.cz |
Vstupní branou Národního parku Slovenský ráj bývá pro drtivou většinu návštěvníků rekreační lokalita Podlesok. Je tady veliké parkoviště a několik restaurací a kiosků, připravených na silný nápor lidí.
Zástupy návštěvníků, které chrlí přijíždějící auta a autobusy, se na Podlesku dělí do dvou zhruba stejně mocných proudů. Zdatnější a troufalejší míří do soutěsky Suchá Belá, jejíž ústí se nachází hned za rekreačními objekty. Tato roklina patří k nejhezčím a nejdivočejším na území parku a beze zbytku naplňuje představy většiny návštěvníků o zdejších přírodních krásách. Nabízí adrenalin v podobě mnoha žebříků a kluzkých stupaček. Kdo touto soutěskou bez úhony projde, bývá Slovenským rájem nejenom uspokojen, ale i nadšen.
Druhý proud míří z Podlesku do Prielomu Hornádu, překrásného průlomového údolí, jímž si řeka prořezává 12 kilometrů dlouhou cestu napříč severní částí Slovenského ráje. Turistickou lahůdkou této zajímavé soutěsky jsou visuté železné rošty s řetězy vysoko ve skalách nad řekou.
Po žebřících se může jen jedním směrem
Zhruba v polovině Prielomu Hornádu odbočuje krátká, ale strmá cesta Kláštorskou roklinou přes žebříky a vodopády na Kláštorisko. Zde se oba návštěvnické proudy z Podlesku opět střetávají. Ti, co šli nahoru Suchou Belou, míří nyní opačným směrem do Prielomu Hornádu a zpět k autu, ti druzí naopak.
Národní park Slovenský rájNárodní park Slovenský ráj byl vyhlášen v roce 1988 na rozloze 197,6 km². Je to zalesněná krasová plošina rozčleněná na okrajích soutěskami a provrtaná četnými jeskyněmi, z nichž nejproslulejší je Dobšinská ledová jeskyně. Typickým fenoménem jsou teplotní inverze způsobené vysokou členitostí reliéfu. Flóra a fauna je proto zastoupena druhy teplomilnými i chladnomilnými. Druhově nejhojněji jsou zastoupeni bezobratlí, zejména pak motýli (až 2 000 druhů). |
V sestupech je žádoucí vyhýbat se roklinám se žebříky, neboť jejich průchod je z bezpečnostních důvodů povolen pouze jednosměrně, a to nahoru. Hustá síť značených cest tuto nutnost samozřejmě zohledňuje a nabízí různé sestupové varianty.
Letovisko Kláštorisko, pojmenované podle zříceniny středověkého kláštera, nabízí kromě odpočinku a občerstvení v chatě také lákavou obměnu výše popsané obligátní trasy. Ani ne půlhodinový sestup po modré značce míří z Kláštoriska do rokliny Kyseľ, která se honosí superlativy jako nejkrásnější, nejdivočejší nebo nejmohutnější.
Bohužel její největší krásy jsou před očima veřejnosti skryty, a to už od roku 1976, kdy dolní část soutěsky zachvátil ničivý požár. Z dočasné záležitosti se stal již 37 let trvající zákaz vstupu. Právě z tohoto důvodu se Kyseľ zapsal do povědomí mnoha návštěvníků Slovenského ráje jako místo, kam se prostě nechodí. Velká část rokliny je ovšem přístupná a její návštěva rozhodně stojí za to.
Na nepřístupnou roklinu se dá aspoň podívat
Před několika lety se v médiích objevily informace o možném znovuotevření zapovězené rokliny, což propagovala zejména obec Spišské Tomášovce s odůvodněním rozvoje turistického ruchu v údajně skomírající rekreační lokalitě Čingov.
Správa národního parku však tlak ustála a nyní je opět ticho po pěšině. Oficiální zprávy konstatují, že uzavřená část doliny se z požáru dosud nevzpamatovala, zabydleli se v ní chránění (avšak nepůvodní alpští) kamzíci a dno rokliny zasypaly sesuvy a zatarasily napadané kmeny stromů. Při pohledu z Kláštoriska na požárem zasaženou soutěsku je však vidět souvislá zeleň a trvající zapovězenost vzbuzuje četné otazníky. Zvláště když se objevily i zprávy, že Kyseľ by mohl být otevřen výměnou za uzavření jiné soutěsky.
Alespoň částečné nahlédnutí do nepřístupné dolní části rokliny Kyseľ nabízí vyhlídkový můstek nad horní hranou Obrovského vodopádu, přes který vede tzv. náhradní trasa.
Tip na dovolenouVyberte si z nabídky zájezdů na Slovensko na Dovolena.iDNES.cz |
Krátké okružní putování impozantní skalní soutěskou dává tušit, že Kyseľ byl opravdu jedinečný. Obrovský vodopád, který představoval nejtěžší oříšek při průchodu roklí, se dlouhou dobu obcházel bokem. Fixními pomůckami a žebříky byl zpřístupněn teprve krátce před osudovým požárem. Turisté si ho tedy moc neužili. Zbytky železných roštů jsou z vyhlídkového můstku nad závratnou hloubkou vodopádového kuloáru dodnes patrné.
Malý Kyseľ s Mechovým vodopádem
Zhruba uprostřed své délky se Kyseľ větví do tří dalších menších roklí, které nesou názvy Vyšný, Velký a Malý Kyseľ. Zatímco první je nepřístupná, přes druhou a třetí vedou turistické značky.
Při rozhodování, zda k dalšímu putování zvolit soutěsku s přívlastkem Velký či Malý, vítězí u většiny lidí jaksi podvědomě varianta první. V tomto případě je to ovšem chyba, protože Malý Kyseľ skýtá mnohem poutavější scenérie než Velký, byť na menším prostoru.
První vodopád je třístupňový a navzdory své sedmimetrové výšce se jmenuje nepříliš příznačně Malý. Nad ním následuje velmi úzká soutěska s kolmými až převislými stěnami, kaskádami a kluzkými dřevěnými lávkami.
V téměř pravoúhlém zalomení rokliny se ukrývá jeden z nejhezčích vodopádů celého Slovenského ráje, připomínající scenérii jakoby odněkud z exotických tropů. Zásluhu na tom mají převislé trsy mechu budící dojem bujné vegetace deštného pralesa. Tento osmimetrový Mechový vodopád si člověk na rozdíl od desítek jiných ve Slovenském ráji opravdu zapamatuje.
Další zpřístupněné soutěsky
Na území Slovenského ráje se nachází řada dalších roklin, jejichž detailnější popisování přesahuje možnosti tohoto článku. Poněkud méně známé jsou například Piecky s Velkým vodopádem, který se zdolává velmi vzdušným 25metrovým žebříkem.
Ještě větší adrenalin vyvolávají žebříky v Sokolí dolině, kde se nachází nejvyšší Závojový vodopád, jehož tři stupně měří dohromady 65 m. K dalším zpřístupněným soutěskám patří Velký Sokol a Zejmarská roklina s hezkými Nálepkovými vodopády.
Rokliny Slovenského ráje jsou vystaveny silnému náporu návštěvníků, což mívá mnohdy za následek nutnost putovat ve štrůdlu lidí, čekat na žebřících a poslouchat halekání a pokřikování. Pokud je to možné, pak se určitě vyplatí vyrážet na túru buď brzy ráno, anebo až odpoledne, kdy hlavní proudy návštěvníků odezní.