Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slovenský ráj má šrámy na jménu

aktualizováno 
- K nejkrásnějším a turisticky nejatraktivnějším místům Slovenska bezesporu patří Slovenský ráj. Nejen svou vlastní krajinářskou a přírodní klenotnicí, ale i strategickou polohou: dohlédnete odtud na štíty Vysokých Tater, národní park chránící jeho bohatství přímo sousedí s Národním parkem Nízké Tatry a jen pár kilometrů musí zdolat ti, kdož chtějí navštívit Muráňskou planinu.

Turisty Slovenský ráj láká především svými hluboce zaříznutými údolími a vápencovými kaňony, jejichž stěny jsou tvořeny až tři sta metrů vysokými skalami, přičemž většina z těchto roklin je ozdobena hned několika vodopády: v Suché Belé je jich například sedm. Fauna i flóra je zde zastoupena velkým množstvím vzácných a ohrožených druhů. Teplomilná vegetace na prosluněných krasových stráních se střídá se subalpinskými prvky, vzácností zde není ani vlk, rys či medvěd, na obloze můžeme spatřit siluety i těch nejvzácnějších dravců. Přesto v některých ohledech už není Slovenský ráj tím, čím býval. V nedávné minulosti se to zde jen hemžilo návštěvníky z Německa (především toho východního) a mnohé školy z Čech a Moravy sem jezdily na školní výlety. Šestnáctikilometrový průlom Hornádu platil za jednu z nejvděčnějších tras pro vodáky a na jeho břehu si rybáři podávali ruce. Nával návštěvníků byl dokonce tak silný, že správa národního parku jej musela usměrňovat pomocí nařízení, které dovolovalo vstup do roklin jen v jednom směru. Stávalo se totiž, že na úzkých a ve skále zabudovaných stoupačkách chodníku Horské služby se střetávaly jednotlivé hloučky turistů a následné "dopravní zácpy" neměly daleko k provozu na náměstí. Zabezpečovací řetězy, kovové stupně a žebříčky, dřevěné prahy přemosťující jednotlivé toky procházely každou sezonu jakousi generálkou, aby příval přírodumilovných zvládly. Dnes můžete do Slovenského ráje za skutečným klidem a samotou a - jak budete upozorněni na začátku jednotlivých tras - na vlastní nebezpečí. Cesta podél Hornádu, který zde vyhloubil hluboké údolí s až 150 metrů vysokými skalami, jež byla vybudována před více než dvaceti lety Horskou službou, nemá totiž od dezolátního stavu daleko.

Stoupačky jsou často vyviklané a nalomené, zabezpečovací řetězy vyrvané ze skály a kdysi chlouba parku - unikátní závěsný most - jako by visel jen silou vůle. Zmizelo i kdysi jediné občerstvení na celé trase v Letanovském mlýně, naopak rekreační chaty postupují hlouběji do rezervace. Vývraty lesa obrovských rozměrů na dlouhá desetiletí proměnily tvář těchto míst a následná eroze dále ukusuje z krásy Slovenského ráje. Navíc, po požáru v roce 1976 je stále uzavřena jedna z nejkrásnějších a nejdivočejších částí. To kvůli nebezpečí padání ohořelých stromů, které nikdo za dvaadvacet let nedokázal odstranit, zčásti i pro nepřístupnost terénu. Ani současné vývraty, způsobené silnou vichřicí před třemi lety, nejsou poklizeny. Turistická značka, která má podle mapy vést kaňonem Suché Belé, se ve skutečnosti klikatí z větší části přímo korytem řeky. Ta však má jen v suchých letních měsících tak málo vody, že dovolí pokračovat v cestě těm, kdo mají nepromokavou obuv. Tomu, kdo z Letanovského mlýna zamíří po červené značce k nedalekým Letanovcům, se po necelém kilometru cesty lesem naskytne pohled do minulého století. Přímo u hranic národního parku je totiž romská osada bez elektřiny, bez tekoucí vody, jen s jednou studní. Bez zděných domů, z příbytků stlučených ze dřeva. Našinec může být ze začátku šokován, když se však ubrání nesmyslnému porovnávání, musí uznat, že osada na druhý pohled působí klidně, samostatně a vyrovnaně. A jaký je všeobecný dojem z této nádherné části Slovenska? Slovenský ráj se změnil. Možná je to v důsledku získání zkušeností z jiných zemí, které nám byly kdysi nepřístupné a které můžeme nyní poměřovat. V Dobšinské ľadové jaskyni, první elektricky osvětlené v Evropě, se platí dvojí vstupné: zvlášť pro domorodce a zvlášť pro cizince, Hornád není průzračná říčka s hemžícími se pstruhy, ale podivně nazelenalý potok s pěnovými bublinkami a hluboké lesy, kterými bloudí medvědi, mizí přímo před očima. Přes tyto nedostatky však Slovenský ráj stále ještě zůstává uchvacující scenérií.

Autor:




Nejčtenější

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.