Stratenská dolina, vyhloubená napříč jižní částí Slovenského ráje řekou Hnilec, je komunikačně významnou linií v labyrintu horských hřebenů středovýchodního Slovenska. Pomocí mnoha tunelů a mostů se tudy prodírá kdysi důležitá železnice z Banské Bystrice do Košic a částí doliny vede také proslulá silnice nekonečných zatáček a serpentin Poprad – Rožňava, spojující sever a jih Slovenska. Než se sem člověk dokodrcá vlakem anebo prokličkuje autem, trvá to dlouho. Turistů je tady proto méně než na severu Slovenského ráje, a to navzdory přírodě, která je tu úžasná.
Odvrácená strana Slovenského ráje
Vhodným místem k několikadennímu pobytu v této oblasti je rekreační obec Dedinky na břehu vodní nádrže Palcmanská Maša. Malebná vesnička se krčí přímo pod jižními srázy náhorní planiny Geravy, která je obdobou planiny Glac v severní části národního parku. V Dedinkách najdete poštu, hospodu, obchod, hotel s nefunkční sedačkovou lanovkou, tábořiště a dva penziony. Kvalitní a levné ubytování poskytují také četní soukromníci.
Na výlety můžete vyrazit vlakem nebo autobusem, auto není zapotřebí. A večer je možná koupel v jezeře, samozřejmě pokud to počasí a teplota odpovídající nadmořské výšce 800 m dovolí. Lepší základnu pro jednodenní toulky jižní částí Slovenského ráje a přilehlých hřebenů Slovenského rudohoří najdete těžko.
Putování po Slovenském ráji si nelze představit bez zdolávání soutěsek s vodopády pomocí žebříků, řetězů, kramlí a stupaček. První kroky návštěvníků Dedinek proto obvykle logicky vedou do Zejmarské rokliny, což je jediná zpřístupněná rokle v jižní části Slovenského ráje. Od ostatních, známějších, se liší tím, že je krátká, a proto velmi strmá. Výstup je možné zvládnout za necelou hodinu, avšak překoná se při něm převýšení 250 m a celkem pět vodopádových stupňů.
Zejmarskou roklinou na Geravy
Do rokle se nastupuje v osadě Biele Vody, která upoutá velkým areálem dětské ozdravovny. Jako učitel tu na obecné škole v letech 1931–33 působil Ján Nálepka, později kapitán a hrdina bojů v Rusku během druhé světové války. Po něm jsou proto pojmenovány tři nejhezčí vodopády v Zejmarské roklině. Nejvyšší, tzv. spodní Nálepkův vodopád dosahuje výšky 10 metrů.
Zejmarská roklina, chráněná jako národní přírodní rezervace, obsahuje podobné přírodní hodnoty jako další soutěsky Slovenského ráje. Na jejím dně, ochlazovaném teplotní inverzí, se vyskytuje chladnomilná flóra, naopak na prosluněných skalách rostou typické teplomilné druhy. Lesní porosty tvoří buk s příměsí smrku, jedle, javoru a na vápencových skalách i borovice. Pozornost zaslouží silný krasový pramen Zejmarská vyvěračka, který po celý rok napájí vodopády v soutěsce.
Výstup Zejmarskou roklinou končí přímo před budovou nepříliš vzhledného hotelu Geravy z dob socialistického realismu. Okolní částečně odlesněná stejnojmenná krasová planina je plošně největší ve Slovenském ráji. Nachází se na ní množství povrchových i podzemních krasových jevů, jako jsou například škrapy, závrty a jeskyně. Louky v okolí hotelu se využívají k pastvě koní a je možné si tu domluvit projížďku.
Průchod Zejmarskou roklinou
Nejvyšší, desetimetrový stupeň Nálepkových vodopádů v Zejmarské roklině
Visutá lávka přes potok Tiesňavy nad Stratenou
Vyhlídka z Havraní skály
Velmi lákavým cílem jižní části Slovenského ráje je přírodní rezervace Havraní skála, nejkrásnější a vlastně jediný vyhlídkový vrchol na území národního parku. Od hotelu Geravy k němu vede žlutá turistická trasa údolím Malé Zajfy, což je další zvláště chráněné území. Předmětem ochrany jsou nivní rašeliniště a mokřady s typickou flórou. Rezervace je rovněž významným biotopem mnoha druhů ptáků a obojživelníků. Průchod Malými Zajfy ovšem moc příjemný není, protože se jde v celé délce po kamenité lesní cestě.
Krásy SlovenskaDopřejte si luxus v Nízkých Tatrách, poznávejte historii Bratislavy nebo si udělejte výlet s dětmi do Aquaparku Gino Bešeňová. Výhodné nabídky naleznete na Raketa.cz. |
Výrazná změna terénu nastává u mohutné krasové vyvěračky Občasný prameň, kde začíná strmý výstup na Havraní skálu (1 154 m). Vápencové bradlo vyčnívá vysoko nad okolní zalesněné krasové planiny a úbočí pokrývají jedlové bučiny pralesového charakteru. Ze skalních stěn zejí temné otvory dvou suchých jeskyní bez krápníků o délce 39 a 16 metrů, kde se lze v případě nepohody schovat před deštěm a hromobitím. Výhled jako odměna za namáhavé zdolání Havraní skály je vskutku neopakovatelný.
Dolů vedou z Havraní skály dvě cesty, obě na jih do Stratenské doliny. Zelená sestupuje do vesnice Stratená velkolepou vápencovou roklí kolem Sokolích skal, žlutá končí v tzv. Stratenském kaňonu, což je nejužší část Stratenské doliny v délce asi 500 m. Železnice i silnice se krátkému Stratenskému kaňonu vyhýbají a zkracují si cestu tunely, přičemž právě silniční tunel je nejstarší (a dlouho byl jediný) svého druhu na Slovensku.
Sokolie skaly nad Stratenou
Jeskyně pod Havraní skálou
Výhled z Havraní skály
Tiesňavami k Dobšinské ledové jeskyni
Malebná vesnička Stratená se může stát nejen cílem výletu Zejmarská roklina – Havraní skála, ale zároveň netradičním východiskem k Dobšinské ledové jeskyni, přírodní památce UNESCO. Zvláště pak pro ty, kteří se nechtějí zařadit mezi motorizované davy turistů a k silně navštěvované jeskyni jít klasickou cestou od záchytného parkoviště.
Ze Stratené vede k Dobšinské ledové jeskyni modrá trasa oklikou přes masiv Duča (1 142 m). Průběh prvních tří kilometrů určuje údolí potoka Tiesňavy, který názvem napovídá, jak terén vypadá. Krátce za posledními domy Stratené se údolní svahy sevřou a začíná typická vápencoví soutěska. Značka traverzuje hlubokou skalní rokli po skalách, přičemž nechybí ani drobné žebříky a ocelová fixní lana. Nejužší partii Tiesňav překlenuje vysoko nad potokem visutý mostek. Zkrátka moc hezká trasa!
Železniční stanice Dobšinská ľadová jaskyňa
Dobšinská ľadová jaskyňa
Přehrada Palcmanská Maša
Zhruba dva kilometry nad Stratenou se v údolí Tiesňavy nachází vpravo v zalesněném svahu vchod do nepřístupné Stratenské jeskyně, která se může pochlubit největším jeskynním prostorem na Slovensku. Rozprávkový dóm, objevený roku 1972, má objem přes 79 tisíc metrů krychlových. Stratenská jeskyně je propojená se sousední jeskyní Psí díry, přičemž dohromady mají 21 kilometrů chodeb. Spolu s Dobšinskou ledovou jeskyní byl tento nejdelší jeskynní systém na Slovensku zařazen roku 2000 do světového přírodního dědictví UNESCO.
Dobšinská ledová jeskyně je opravdový přírodní skvost, který při pobytu v jižní části Slovenského ráje nelze nenavštívit. Tuny ledu, uvězněné v podzemní díře od pravěku, jsou opravdu úžasné. Za prohlídku tohoto unikátu se platí nemalé vstupné a za fotografování ještě více. V sezoně berou jeskyni útokem davy výletníků, skupiny vcházejí a vycházejí v desetiminutových intervalech nehledě na časy oficiálních vstupů. O dopadech vysoké návštěvnosti na mikroklima jeskyně se zatím nemluví, každopádně ledu je tam zatím stále dost.
Může se hoditJak se tam dostat Itinerář trasy |
