Biele Karpaty - Chmeľová a Vršatec od západu z Krivoklátské doliny | foto: Martin Janoška, iDNES.cz

Slovenský Křivoklát, skrytá perla Bielych Karpat

  • 17
Křivoklát bez háčku nad "r" mají i na Slovensku. Nad malou vesničkou na slovenské straně Bílých Karpat sice nestojí královský hrad, zato je tu k vidění malá, ale hezká vápencová soutěska.

Chráněná krajinná oblast Biele Karpaty se může pochlubit neobvyklými vápencovými skalisky, kterým se odborně říká bradla. Jde o soustavu morfologicky výrazných vápencových útesů, které ostře kontrastují s okolními oblými kopci. Z hlediska zoologického i botanického představují velmi zajímavé přírodní enklávy.

Jednotlivá navzájem izolovaná bradla se táhnou v přerušovaném pásmu ze západního až na východní Slovensko a jsou důležitým stavebním článkem celého horského systému Západních Karpat.

Bělokarpatská bradla se nacházejí coby kamenem dohodil od naší východní hranice a jejich návštěvu zvládnete za jeden den i z našeho území.

Krivoklátská tiesňava

K méně známým bělokarpatským bradlům patří i vápencové útesy v bezprostřední blízkosti vesnice Krivoklát, v nichž Krivoklátský potok vyhloubil krátkou, avšak efektní soutěsku.

Vzdušnou čarou leží Krivoklátská tiesňava sice jen 4 km od našeho území, žádné značky vás však do ní nedovedou, a to ani z mnohem přístupnější slovenské strany. Prakticky všechny návštěvníky této oblasti si přitáhne jako magnet Vršatecký hrad, který se vypíná 2 km severně odtud, a Krivoklátské tiesňavy si proto nikdo ani nevšimne.

Biele Karpaty
V Krivoklátské tiesňavě

Krivoklátská tiesňava začíná u posledních domů vesnice a je dlouhá ani ne sto metrů. Prochází jí úzká asfaltová cesta, která pak pokračuje vzhůru do malebné a silně opuštěné Krivoklátské doliny.

Neobvyklý přírodní výtvor je od roku 1989 chráněn na ploše 9,7 ha jako přírodní památka – kromě geomorfologických jevů se na vápencových skálách vyskytují také vzácné rostliny a živočichové.

Krivoklátskou dolinou

Jen necelé 4 km západně od Krivoklátské tiesňavy se ukrývá v bukových bělokarpatský lesích další pozoruhodný přírodní útvar, který se jmenuje Dračia studňa. Spojit návštěvu obou lokalit lze jak pěšky, tak na kole.

V obou případech musíte projít soutěskou a dát se vzhůru do malebného údolí, ozdobeného loukami. Za povšimnutí stojí také travertinové (pěnovcové) kaskády a terasy, které se tvoří srážením uhličitanu vápenatého z bočních svahových přítoků nalevo od asfaltové cesty. Ta plynule stoupá, v údolním uzávěru vytváří serpentinu a míří k hájovně Chrastková, která je důležitým orientačním bodem.

Biele Karpaty
Hájovna Chrastková

Půjdete-li pěšky, je vhodné silniční serpentinu zkrátit po loukách, jež vám nabídnou úžasný pohled na protilehlé skalní bradlo Vršateckého hradu a vedle vystupující vrchol Chmelové (925 m) – druhý nejvyšší bod Bílých Karpat.

U hájovny Chrastková (některé mapy zde mylně uvádějí hospodu) narazíte na zelenou značku, která vás dovede podél potoka Kaliště k dolní části přírodní památky Dračí studna.

Dračí studna

Dračí studna je v turistické literatuře označována jako nejrozsáhlejší pěnovcový útvar v Bílých Karpatech.

Potok zde protéká údolím, jehož dno je vyplněno soustavou sesuvů. Jejich čelo vždy tvoří jakousi údolní hráz, po níž se voda roztéká do vějířů a pramínků, přičemž se z ní sráží uhličitan vápenatý ve formě drobných povlaků, hrázek, kaskád a náteků.

Může se hodit


Zdroj: Google

Jak se tam dostat

Autem k hraničnímu přechodu Brumov - Bylnice – Horné Srnie (Vlárský průsmyk), odtud dále směr Trenčín, v Nemšové odbočit vlevo na Pruské, z Pruského znovu vlevo do Krivoklátu.

Od hraničního přechodu lze také odbočit vlevo do Sidonie, na konci obce u státní hranice zaparkovat a odtud vyrazit pěšky po značených i neznačených cestách.

Tip na kolo
Pruské – Krivoklát – Chrastková – Dračia studňa – chata Gilianka – Bolešov – Pruské. Celkem asi 27 km.
Více na: www.eurobike.sk

Tip na pěší túru
Sidonie – Vršatec (červená a modrá) – Vršatské Podhradie (modrá) – Krivoklát (neznačeno) – Chrastková (neznačeno) – Dračia studňa (zelená) – Bolešov) zelená nebo Horné Srnie (neznačeno). Celkem asi 20 km.

Mapy
1 : 50 000 VKÚ č. 107: Biele Karpaty, Trenčín. – VKÚ Harmanec.
1 : 50 000 KČT č. 93: Vizovické vrchy. – KČT Praha.


Výlet na slovenský Krivoklát

Biele KarpatyBiele KarpatyBiele Karpaty





Biele KarpatyBiele KarpatyBiele Karpaty





Biele KarpatyBiele KarpatyBiele Karpaty





Biele KarpatyBiele KarpatyBiele Karpaty





Biele Karpaty
Kaskády na Dračí studni

Tenhle pěnovec (odrůda travertinu) vzniká přímo před očima a je natolik mladý, že v sobě uzavírá současné rostlinné i živočišné zbytky. Nejmocnější pěnovcová terasa se vytvořila na nejspodnějším stupni u lesní cesty, kde vznikl menší vodopád - hornina zde obaluje dokonce kmeny stromů.

Biele Karpaty

Od Dračí studny můžete pokračovat po zelené dolů údolím až do Bolešova, popř. Horného Srní. Terénem přes kopec je možné dojít také do Sidonie – obce ležící přímo na česko-slovenské státní hranici.

Další tipy k vidění

SPOLEČNÁ CHLEBOVÁ PEC V SIDONII

představuje pozoruhodný doklad vesnického života během 19. století. Sidonie byla totiž ryze sklářskou obcí a měla charakter dělnické kolonie. Její obyvatelé proto vedli zcela odlišný způsob života než bylo na tehdejším venkově zvykem, což  mimo jiné znamenalo, že se chléb nepekl běžně doma ale venku na ulici pro celou dělnickou komunitu. 
Chlebová pec, chráněná jako památkový objekt, pochází z počátku 19. století.

VRŠATECKÁ BRADLA
Nejmohutnější a nejznámější jsou v Bílých Karpatech Vršatecká bradla. Přes nejzajímavější partie Vršateckých bradel vede z vesnice Červený Kameň žlutá značka, která nejprve po loukách, později v bukovém lese stoupá do sedla pod horu Chmelová (925 m).
Chmelová je nejvyšším bodem Vršateckých bradel a zároveň druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat, ze něhož se otevírá hezké panorama výhledů. Krásný pohled shora je na rozeklanou a členitou skálu, na níž stával středověký strážní hrad Vršatec.

VRŠATECKÝ HRAD
Skalní hrad, jehož původním posláním byla ostraha cesty z Pováží na Moravu, tvořilo gotického jádro rozložené nahoře na skále a níže položené podhradí, jež vzniklo v 16. století. Z něj vedly nahoru tesané schody a uměle proražený tunel.
Zkáza Vršatce roku 1707 byla zapříčiněna neobvyklou a dosti kuriózní okolností – zničil jej neočekávaný výbuch skladiště střelného prachu. 


Biele Karpaty


Text a foto: MARTIN JANOŠKA