Chráněná krajinná oblast Biele Karpaty se může pochlubit neobvyklými vápencovými skalisky, kterým se odborně říká bradla. Jde o soustavu morfologicky výrazných vápencových útesů, které ostře kontrastují s okolními oblými kopci. Z hlediska zoologického i botanického představují velmi zajímavé přírodní enklávy.
Jednotlivá navzájem izolovaná bradla se táhnou v přerušovaném pásmu ze západního až na východní Slovensko a jsou důležitým stavebním článkem celého horského systému Západních Karpat.
Bělokarpatská bradla se nacházejí coby kamenem dohodil od naší východní hranice a jejich návštěvu zvládnete za jeden den i z našeho území.
Krivoklátská tiesňava
K méně známým bělokarpatským bradlům patří i vápencové útesy v bezprostřední blízkosti vesnice Krivoklát, v nichž Krivoklátský potok vyhloubil krátkou, avšak efektní soutěsku.
Vzdušnou čarou leží Krivoklátská tiesňava sice jen 4 km od našeho území, žádné značky vás však do ní nedovedou, a to ani z mnohem přístupnější slovenské strany. Prakticky všechny návštěvníky této oblasti si přitáhne jako magnet Vršatecký hrad, který se vypíná 2 km severně odtud, a Krivoklátské tiesňavy si proto nikdo ani nevšimne.
V Krivoklátské tiesňavě
Krivoklátská tiesňava začíná u posledních domů vesnice a je dlouhá ani ne sto metrů. Prochází jí úzká asfaltová cesta, která pak pokračuje vzhůru do malebné a silně opuštěné Krivoklátské doliny.
Neobvyklý přírodní výtvor je od roku 1989 chráněn na ploše 9,7 ha jako přírodní památka – kromě geomorfologických jevů se na vápencových skálách vyskytují také vzácné rostliny a živočichové.
Krivoklátskou dolinou
Jen necelé 4 km západně od Krivoklátské tiesňavy se ukrývá v bukových bělokarpatský lesích další pozoruhodný přírodní útvar, který se jmenuje Dračia studňa. Spojit návštěvu obou lokalit lze jak pěšky, tak na kole.
V obou případech musíte projít soutěskou a dát se vzhůru do malebného údolí, ozdobeného loukami. Za povšimnutí stojí také travertinové (pěnovcové) kaskády a terasy, které se tvoří srážením uhličitanu vápenatého z bočních svahových přítoků nalevo od asfaltové cesty. Ta plynule stoupá, v údolním uzávěru vytváří serpentinu a míří k hájovně Chrastková, která je důležitým orientačním bodem.
Hájovna Chrastková
Půjdete-li pěšky, je vhodné silniční serpentinu zkrátit po loukách, jež vám nabídnou úžasný pohled na protilehlé skalní bradlo Vršateckého hradu a vedle vystupující vrchol Chmelové (925 m) – druhý nejvyšší bod Bílých Karpat.
U hájovny Chrastková (některé mapy zde mylně uvádějí hospodu) narazíte na zelenou značku, která vás dovede podél potoka Kaliště k dolní části přírodní památky Dračí studna.
Dračí studna
Dračí studna je v turistické literatuře označována jako nejrozsáhlejší pěnovcový útvar v Bílých Karpatech.
Potok zde protéká údolím, jehož dno je vyplněno soustavou sesuvů. Jejich čelo vždy tvoří jakousi údolní hráz, po níž se voda roztéká do vějířů a pramínků, přičemž se z ní sráží uhličitan vápenatý ve formě drobných povlaků, hrázek, kaskád a náteků.
Může se hodit
Jak se tam dostat Autem k hraničnímu přechodu Brumov - Bylnice – Horné Srnie (Vlárský průsmyk), odtud dále směr Trenčín, v Nemšové odbočit vlevo na Pruské, z Pruského znovu vlevo do Krivoklátu. Od hraničního přechodu lze také odbočit vlevo do Sidonie, na konci obce u státní hranice zaparkovat a odtud vyrazit pěšky po značených i neznačených cestách. Tip na kolo Tip na pěší túru Mapy Výlet na slovenský Krivoklát
|
Kaskády na Dračí studni
Tenhle pěnovec (odrůda travertinu) vzniká přímo před očima a je natolik mladý, že v sobě uzavírá současné rostlinné i živočišné zbytky. Nejmocnější pěnovcová terasa se vytvořila na nejspodnějším stupni u lesní cesty, kde vznikl menší vodopád - hornina zde obaluje dokonce kmeny stromů.
Od Dračí studny můžete pokračovat po zelené dolů údolím až do Bolešova, popř. Horného Srní. Terénem přes kopec je možné dojít také do Sidonie – obce ležící přímo na česko-slovenské státní hranici.
Další tipy k vidění
|
Text a foto: MARTIN JANOŠKA
