Součást přírodního dědictví UNESCO
Slovenský kras patří spolu s Velkou Fatrou mezi nejmladší národní parky v zemi našich východních sousedů. Byl vyhlášen teprve v roce 2002, což u nás zatím ještě nevešlo ve všeobecnou známost.
Ochrana přírody se zde však realizuje již od roku 1973 formou chráněné krajinné oblasti. V roce 1977 byl navíc Slovenský kras jako první na Slovensku zařazen do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO v rámci programu Člověk a biosféra. Od roku 1995 jsou jeskyně Slovenského krasu spolu s jeskyněmi přilehlého Aggteleckého krasu na území Maďarska (rovněž národní park) zařazené na Seznam světového přírodního dědictví UNESCO.
Bílé místo na mapě
Slovenský kras je pro většinu našich turistů, kteří s oblibou na Slovensko jezdí, tak trochu bílým místem na mapě. A je to celkem logické – vždyť trmácet se sem autem či vlakem zabere notnou dávku času. No a v létě, kdy by čas třeba i byl, bývá při maďarských hranicích zpravidla takové vedro, že na toulky přírodou, byť chráněnou UNESCEM, člověka přechází chuť.
Na druhé straně profesionální jeskyňáři Slovenský kras navštěvují celkem pravidelně. Česká speleologie hlavně ve druhé polovině 20. století odvedla na tomto území spoustu práce. Důkazem jsou mnohá česká jména, která se pojí s objevy jeskynních prostor či prvními sestupy do propastí. Lákavý je Slovenský kras pro české speleology i v současnosti. Zatímco v Českém či Moravském krasu se toho již moc objevit nedá, na Slovensku je šancí mnohem víc.
|
MŮŽE SE HODIT Oblast Slovenského krasu je dostupná severní nebo jižní cestou, což platí pro automobilovou i vlakovou dopravu. Severní cesta vede přes Žilinu, Poprad a Košice, přičemž z Košic je třeba se vrátit se asi 40 km směrem na západ směr Rožňava. Jižní cesta vede přes Bratislavu, Lučenec a Rimavskou Sobotu. Ideální způsob dopravy představují noční rychlíky do Košic – např. Vihorlat nebo Laborec (odjezdy z Prahy 20.08 a 21.33) – a na ně navazující spoje směr Rožňava. Do Rožňavy jezdí z různých českých a moravských měst také autobusové linky. Více informací o Slovenském krasu lze získat na www.roznava.sk a www.skonline.sk |
Náročná turistika
Území Slovenského krasu je hlubokými údolími rozděleno na pět plošin (planin) s příkrými skalnatými svahy, které se při pohledu z letadla jeví jako nepravidelně ohraničené tabule.
Nejznámější a nejnavštěvovanější je Silická planina, nejdokonaleji vyvinutá a takřka pustá je Plešivecká planina. Na úpatí údolních svahů se nacházejí vchody do jeskyní, naopak plochý povrch planin pokrývají jícny stovek závrtů a propastí.
Přestože planiny Slovenského krasu nedosahují velkých nadmořských výšek (okolo 600–800 m), putování po zdejších turistických značkách patří k poměrně náročným podnikům. Na krasových planinách se střídají husté křovinaté lesy s rozsáhlými pustými stepními loukami, je tu značné sucho, nikde žádný potůček ani pramen, vesnic a osad poskrovnu. Vzhledem k ne zcela ideálnímu značení, malé návštěvnosti a také nepřehlednosti terénu tu lze na mnoha místech celkem snadno zabloudit.
Pohádkové podzemí
Zatímco potkat člověka na planinách bývá mnohdy vzácné, chladné podzemí jeskyní se těší velkému zájmu turistů.
Nejznámější a nejnavštěvovanější z nich je Domica u obce Silica nedaleko maďarských hranic, která patří mezi nejkrásnější krápníkové jeskyně v Evropě. Zároveň je to i významná archeologická lokality dokládající osídlení z mladší doby kamenné před 4 tisíci let. Podobně jako v našich Punkevních jeskyních se i v Domici část prohlídky realizuje na loďkách. Rozsáhlá jeskyně pokračuje na maďarské území, celý systém měří více než 21 km.
Unikátní a turisty vyhledávaná je rovněž Gombasecká jeskyně, která vyniká neobvykle dlouhými a tenkými brčky (délka až 3 m). Poněkud méně známá je stranou ležící Jasovská jeskyně.
Ještě docela nedávno bylo možné objednat si přes soukromou speleologickou službu vstupy do některých nepřístupných jeskyní Slovenského krasu. Ministerstvo životního prostředí však tyto aktivity dočasně zakázalo. Jedinou nepřístupnou jeskyní, do níž můžete nakouknout, je Silická ľadnica s pozoruhodnou celoroční ledovou výzdobou. K upravené vyhlídce vede turistická značka od parkoviště u obce Silica.
|
Zpřístupněné jeskyně Slovenského krasu | |||
| Název jeskyně | GOMBASECKÁ | DOMICA | JASOVSKÁ |
| Délka trasy | 530 m | s plavbou 1560 m,bez plavby 780 m | 720 m |
| Doba prohlídky | 30 min. | s plavbou 85 min.bez plavby 45 min. | 45 min. |
| Otevírací doba | 1.4.– 31.10. | 2.1. – 31.12. | 1.4. – 31.10. |
| Zavírací doba | 1.11. – 31.3., pondělí | 24.12. – 26.12 a 1.1. | 1. 11 – 31. 3. |
| Telefon | +421/(0)58/788 20 20 | +421/(0)58/788 20 10 | +421/(0)55/466 41 65 |
To nejlepší na závěr
Při toulkách Slovenským krasem byste si rozhodně neměli nechat ujít Zádielskou dolinu. Je to mimořádně atraktivní 3 km dlouhý krasový kaňon místy jen 10 m široký a až 300 m hluboký, který bývá označován za nejdokonalejší výtvor svého druhu na Slovensku.
Kaňonem vede naučná okružní stezka, začínající u parkoviště v obci Zádiel. Délka trasy s osmi informačními panely činí 8 km, převýšení dosahuje 300 m. Průchod dnem soutěsky příliš zajímavý není, naopak úchvatné jsou pohledy z hrany kaňonu od Krkavčích skal. Návštěvu Zádielské doliny lze spojit s výstupem ke zřícenině Turnianského hradu anebo s prohlídkou rázovité, z velké části romské vesnice Hačava.
