Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slovensko se stává hitem českých dovolených

  7:16aktualizováno  7:16
Slovensko je každým rokem oblíbenější, jen letos tam podle odhadů zamíří až půl milionu Čechů. Co nás k našim sousedům tak přitahuje? V první řadě příznivé ceny - kde jinde v cizině pořídíte slušné ubytování v soukromí i za 200 korun? Dalšími neméně podstatnými důvody jsou hory, krásná příroda a dostupnost - je to co by kamenem dohodil.

Příznivé ceny
Jedním z důvodů, proč se Slovensko dostalo zpět na výsluní zájmu českých turistů, je posilující česká koruna. Češi zjišťují, že se tam nabízí levné ubytování v soukromí, ceny se často pohybují kolem 200 korun.

Průměrná rodina si může dovolit pravidelný oběd či večeři v restauraci, což by bylo při delším pobytu v Chorvatsku nebo ve Francii nemyslitelné (například porce brynzových halušek stojí kolem padesáti šedesáti korun). Vstupy do termálních koupališť, zámků se rovnají těm našim, často jsou i levnější.

Dostupnost
Slovensko je, co by kamenem dohodil. Obyvatelé Moravy sem dokonce vyrážejí na jednodenní výlety nebo na lyže. Z Prahy na Malou Fatru se dá dojet za pět hodin pohodové jízdy.

Statistiky ukazují, že u našich východních sousedů průměrně zůstáváme necelé čtyři dny. Z toho lze vyvozovat, že spousta lidí sem míří na prodloužený víkend.

Majitelé cestovních kanceláří říkají, že zvýšený zájem o Slovensko svědčí o tom, že se Češi nabažili dovolených u moře. Počet návštěvníků z České republiky raketově stoupá. Zatímco v roce 2001 Slovensko navštívilo 276.000 lidí, loni už to bylo o 100.000 více.

Jazyková blízkost
Žádné máchání rukama, ukazování či listování slovníkem, slovenštině rozumíme a máme ji rádi. Podle průzkumů nejsou cizí jazyky silnou stránkou Čechů, například dobrou angličtinou se domluví jen desetina Čechů. Jazykový problém na Slovensku odpadá.

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění slovenštině dobře rozumějí čtyři pětiny obyvatel Česka, spousta lidí čte také knihy ve slovenštině.

Známé prostředí
Slovensko znají Češi a Moravané jako své boty. V době, kdy byly hranice směrem na Západ zavřené, sem každý rok na dovolenou mířily stovky tisíc lidí. Oblíbené byly především Tatry a Fatra, pak vodní nádrže Liptovská Mara či Zemplínská Šírava.

Mezi hity patřila i termální koupaliště, jezdilo se do Piešťan a na Senec. Na tato místa se vracíme i dnes. Lidé sem mířili individuálně, často využívali podnikových chat.

Velehory
Slovenské hory strčí české kopce do kapsy. I když se v létě návštěvník Vysokých Tater posunuje ve štrúdlu turistů, i když majitelé restaurací si ještě neuvědomili, jak se chovat k zákazníkům, i když služby nefungují, tak jak jsme zvyklí, je v Tatrách krásně. Na slovenské hory se z Česka jezdí stále častěji i za lyžováním. Místní říkají: Naše hory se vám dostaly hluboko pod kůži.

Pěkná příroda a památky
Nejsou to jenom Vysoké Tatry, kam Češi stále častěji míří. Oblíbená je také Malá Fatra, Slovenský ráj, Podunajská oblast a Pováží či Slovenský kras. Za návštěvu určitě stojí i Spišský nebo Oravský hrad.

A důvodů, proč vyrazit zrovna na Slovensko, přibývá, například na Oravě se rozvíjí agroturistika, jezdectví či sjíždění řek na vorech, vyrostly zde půjčovny kol. Novou tvář dostávají i mnohá města, jako například Žilina či Nitra. Za slovenskou lahůdku považují znalci Bukovské hory na ukrajinsko-slovensko-polském pomezí.

Rodina
Ač si to mnoho lidí neuvědomuje, cesty na Slovensko za rodinou patří mezi důvody, které obsadily přední příčky. Z celkového počtu Čechů, kteří míří na Slovensko, je to až 22 procent. Tento důvod předčí pouze pracovní cesty. Až daleko za nimi jsou pak věci jako kultura, poznání a rekreace nebo léčebné pobyty.

Centrum pro výzkum veřejného mínění uvádí, že čtvrtina Čechů má na Slovensku vzdálené příbuzné. Blízké příbuzné tam má každý desátý účastník výzkumu.

Přátelé
Mezi dědictví společného státu patří také přátelské vazby. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění má na Slovensku známé téměř polovina obyvatel České republiky. Majitelé soukromých penzionů často uvádějí, že se k nim každoročně vracejí celé rodiny, ale i party kamarádů. A dodávají: Už to pro nás nejsou klienti, ale přátelé.

Léčebné pobyty
Češi a Moraváci znovu objevili slovenské lázně. Zdejší pobyty často vyjdou levněji než v Česku. Velký zájem je například o Dudince na jihu Slovenska, kde se léčí pohybové a cévní ústrojí.

Jezdí se také do Piešťan, které se specializují na pohybové ústrojí, nebo do Trenčianských Teplic. V Dudincích lze ubytování pořídit už od 350 slovenských korun v hlavní sezoně. Dvě procenta českých turistů, kteří přijeli loni na Slovensko, zamířili právě za léčebnými pobyty.

Nákupy
Silná česká koruna a návrat daně z přidané hodnoty na hranicích nahrává také cestám na Slovensko za nákupy. Využívají toho především obyvatelé moravsko-slovenského pomezí. Jezdí se jak pro benzin, potraviny, tak pro spotřební zboží, či dokonce pro kachličky. Na Slovensku se vyplatí koupit i například auto. U Škody Octavia lze ušetřit i desítky tisíc korun.

Tipy na výlety na Slovensku

Vysoké a Nízké Tatry
Vysoké Tatry hrají u Čechů jednoznačný prim. Štrbské pleso, túra na Rysy, k Hincovu plesu patří mezi evergreeny. Z Tater pak lze podniknout výlet například do skanzenu liptovské vesnice v Pribylině nebo do termálních koupališť v Bešeňové a Kováčové.

Bratislava
Staré bratislavské centrum s úzkými uličkami a desítkami drobných obchůdků a kaváren dostalo nový kabát. Naleznete tady šlechtické paláce a k bratislavskému hradu je to coby kamenem dohodil.

Malá Fatra
Na turistiku je ideální Vrátná dolina. Znalci doporučují výlet na Nové, Dolní a Horní Díry s překrásnými výhledy a vodopády. V nedaleké vesnici Terchová lze najít ubytování v soukromí, ceny začínají na 200 slovenských korunách.

Nitra
Nad náměstím se vypíná vrch Zobor, kterému vévodí Nitranský hrad s pozůstatky kostela sv. Emerama. Pod hradem se tyčí socha knížete Pribiny, nedaleko pak podepírá nároží Kluchova paláce kamenný Corgoň, podle kterého bylo pojmenováno zdejší pivo.

 

V Tatrách naleznete jak náročné trasy pro trénované sportovce, tak i nenáročné stezky vhodné pro rodiny s dětmi

Autoři: ,




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.