Podkova hor, vyztužující Východní Evropu, se odedávna nazývá Karpaty. Tento název je odvozován buď od staroslovanského "hrb, chrbát", nebo keltského "carp aith" (vysoká skála).
Oblouk Karpat je dlouhý zhruba 1300 km a člení se na tři pásma - Severní (též Západní), Střední (neboli Východní) a Jižní (Rumunské). Do severních Karpat patří masív Tater, oddělující Slovensko a Polsko.
Co se týče polské části Vysokých Tater, jsou nejmladším a nejvyšším pohořím Karpat v Polsku a jediné území, které má všechny znaky vysokohorské krajiny.
Tatry jsou charakteristické ostrými, rozeklanými vrcholy, kotli ledovcového původu (např. Kociol Morskiego Oka), množstvím jezer a bystřin (Morskie Oko, Wielki Staw, Rybi Potok), které se nacházejí ve východní části Tatranského národního parku – TPN. Sídlem TPN je město Zakopane, které je významným turistickým centrem Polských Tater, dostupným po silnici i železnici.
Dobro došli
Dobrá příjezdová trasa z ČR vede přes Makov, Žilinu, Dolný Kubín, Trstěnou; v této obci odbočíme z hlavní silnice vpravo k hraničnímu přechodu Suchá Hora – Chocholów. Zde na hraničním přechodu se provádělo pečlivé orazítkovávání každého pasu polskými celníky, kteří pečlivě kontrolovali pěší turisty v horách, zda nepřecházejí ze Slovenska mimo povolené hraniční přechody.
|
|
Od hraničního přechodu na Suché Hoře sjedeme do Polska a odbočíme vpravo na Witów a dále do Zakopaného, jehož centrem projedeme a dáme se vpravo nahoru na Kuźnici.
V Kuźnici se nachází stanice kabinkové lanovky na Kasprowy Wierch a východisko turistických cest do Polských Tater. Vjezd soukromým vozidlům je sem zakázán, proto doporučuji odstavit auto v okrajové části Zakopaného.
Pokud dorazíte do Kuźnice již pozdě na túru do hor, příjemné ubytování naleznete v útulné chatě Jaworzynka, vlevo od parkoviště u dolní stanice lanovky. Nocleh ve třílůžkovém pokoji s vlastní koupelnou tu přijde na 30 Pzl., výtečná hustá polévka s uzeným masem, zvaná "Źiweć" – 4 Pzl., na ty samé peníze přijde i pivo či smažená vejce s klobásou. Nocleh je možno si i telefonicky zamluvit na čísle (018) 20-631-87.
Mezi tatranskými štíty
Ti, kdo si chtějí cestu na hřebeny Tater zkrátit, mohou využít kabinkové lanovky na Kasprowy Wierch (1985 m), který je východiskovým bodem na vysokohorské túry přes vrchol Świnica ve Vysokých Tatrách i Czerwone Wierchy v Západních Tatrách.
Velice hezký pěší výstup však vede vlevo od potoka Bystra po žluté turistické značce dolinou Jaworzynka, která zejména na podzim působí velice malebně. Po půldruhé hodině pohodového výstupu do sedla Przelecz miedzi Kopami máme za sebou přes 500 metrů převýšení a před námi se poprvé k jihu otevře hradba tatranských štítů, zatímco k severu tatranské hřbety pozvolna klesají do pahorkatiny kolem Zakopaného.
Ze sedla pokračujeme mírným stoupáním po modré značce asi půl kilometru, kdy se nám otevře výhled na rozlehlou Dolinu Gasienicowu, která tvoří horní část Doliny Suchej Wody, vystupující z levé strany.
Protáhlý skalnatý štít Kościelec (2155 m), kolmo navazující na hlavní hřeben, rozděluje dolinu v její horní části na dva útvary: Czarna Dolina Gasienicowa nalevo a z druhé strany hřebene Kościelce Zielona Dolina Gasienicowa, v níž se nachází několik horských jezírek, mezi nimi i Zielony Staw.
|
|
Dolinou Gasienicowa
Dolina Gasienicowa odděluje Vysoké Tatry od Západních Tater. Nad dolinou se od východu a jihu tyčí skalnaté štíty Źolta Turnia, Granaty, Kozi Wierch, Kościelec a Świnica, náležející k Vysokým Tatrám; na tomto horském hřebenu pak od širokého hraničního sedla Liliowe směrem k jihozápadu začínají Západní Tatry s vrcholky Beskid, Kasprowy Wierch.
Po dvaceti minutách chůze ze sedla dojdeme tedy do spodní části doliny, kde se pod horní hranicí lesa ve výšce 1500 metrů nachází jedna z nejpopulárnějších turistických chat v polské části Tater, zvaná Murowaniec, postavená v letech 1921 – 1925. Chata poskytuje ubytování pro 109 nocležníků, v ceně od 23 – 29 Pzl., s nově zrekonstruovaným sociálním zařízením a sprchami s teplou vodou. Ceny ve velké jídelně jsou dostupné; pro turisty s vlastními zásobami je u okénka kuchyně zdarma k dispozici konvice s horkou vodou k zalití vlastního čaje, kávy či instantní polévky.
Na další túru můžeme vyrazit ještě tento den od rozcestníku u chaty po modré turistické značce; kamenným chodníkem projdeme částí lesa a mírně stoupáme dál mezi klečí.
Po třiceti minutách chůze dojdeme k malebnému jezeru Czarny Staw s hloubkou 50 metrů, které je největší v této dolině. Jezero leží na úpatí východní stěny vrcholu Kościelec, který se tyčí po pravé straně. K jeho vrcholu se vydáme po zelené značce, která nás po 50 minutách chůze "vytáhne" z výšky 1600 metrů přes vrcholek Maly Kościelec ve výšce 1863 metrů do sedla Karb k turistickému rozcestníku.
Před námi se tyčí impozantní štít Kościelec ve výšce 2155 metrů, k jehož vrcholku nás ještě čeká zdolat 300 výškových metrů po černě značené výstupové stezce, což zabere asi hodinu chůze. Nyní jsme v úrovni hlavního hřebene, obepínajícího dolinu Gasienicowu ze tří stran, kterému vévodí vrchol Świnica s výškou 2301 metrů.
Výhled z vrcholku dává plastickou představu o celé této dolině. Dole pod námi je tmavomodrá hladina jezera Czarny Staw, na níž odpolední slunce vrhá stín Kościelce.
Ze sedla pak pokračujeme po modré značce dolů kolem jezer Kurtkowiec a Zielony Staw. S časy chůze, uváděnými v polské panoramatické turistické mapě, lze při sestavování jednotlivých horských túr reálně počítat, neboť odpovídají normální chůzi s kratšími přestávkami na pozorování přírody či fotografování.
|
|
Na strmý vrchol Świnici
Po noci v útulné chatě se ráno vydáme na túru po hlavním hřebenu přes nejvyšší vrchol Świnicu (2301 m). Vyrazíme tedy od chaty opět po modré značce k jezeru Czarny Staw a Zmarzly Staw v Kozí dolince.
Odtud pokračujeme již strmějším výstupem po žluté značce přes morénu a skalní plotny, které jsou místy zajištěny ocelovými řetězy. Vylézáme do úzkého skalního sedla Kozia Przelecz ve výšce 2137 metrů, které je jednak pro odpočinek větší skupiny turistů příliš malé, a jednak tu "hezky" profukuje, takže nezbývá než vyrazit po červené značce vpravo nahoru na hřeben.
Výšvih ze sedla na hřeben je zajištěn ocelovým lanem, které při prudším větru přijde vhod. Poté následuje ocelový žebřík a za chvíli jsme na nepříliš širokém hřebenu, u kamenného "viklanu", s výhledem k jihu, na jezera Wielki a Czarny Staw. Dál pokračujeme hřebenem po červené značce přes vrchol Maly Kozi Wierch (2228 m), odkud je hezký výhled k severu na Czarnu Dolinu Gasienicowu s tmavě modrou hladinou jezera Czarny Staw.
Z vrcholku Maly Kozi Wierch nyní sestoupíme do sedla Zawrat (2159 m). Po kratší přestávce začínáme opět stoupat po červené značce na část hřebene, vedoucího k vrcholu Świnice.
|
MŮŽE SE HODIT Doporučené mapy: Tatry Polskie - panoramiczna mapa turystyczna, č. 1–4, (lze ji zakoupit v Kuźnici v suvenýrech i na chatě Jaworzynka) Internet: |
Panoráma Tater jako na dlani
Pěšina chvílemi stoupá, chvílemi klesá, poslední úsek před výšvihem na vrchol je jištěn místy ocelovými řetězy. A jsme na vrcholku Świnice (2301 m), kde se nachází hraniční kámen mezi Polskem a Slovenskem. Jsme na nejvyšším vrcholu hřebene, odkud se naskýtají panoramatické výhledy na celé okolí; k severu se pod námi táhne Zielona Dolina Gasienicowa, oddělená hřebenem Kościelce od Czarne Doliny Gasienicowe.
Při pohledu ze Świnice k jihu lze spatřit velkou část slovenských Vysokých Tater, směrem na západ jsou vidět i Roháče.
Z vrcholu sestupujeme do sedélka pod vrcholkem Pośrednia Turnia, kde se napojuje černá značka z doliny. Stoupáme přes vrcholek Pośrednia Turnia, odkud už budeme sestupovat do sedla Przelecz Liliowe, kde jsme za 20 minut. Zde přecházíme na zelenou turistickou značku a za 30 minut sestoupíme ke spodní části Zielone Doliny Gasienicowy, kde se napojujeme na žlutou značku, po níž nám to k chatě Murowaniec potrvá již jen 30 minut.
Třetího dne se vydáme na zpáteční cestu po modré značce. Přes sedlo Przel miedzi Kopami pokračujeme po hřebeni Skupniow Uplaz, odkud je velice hezký pohled na dolinu Jaworzynka, kterou jsme první den stoupali nahoru. Po hodině sestupujeme do lesa, který na podzim hraje všemi barvami a za chvíli jsme dole v Kuźnici.
|
Více článků naleznete v aktuálním čísle SKY - časopisu o cestování a aktivní dovolené - na adrese www.skymagazin.cz |
 Polské Tatry: štíty nad jezerem Zmarzly Staw |
 Polské Tatry: salaše na louce nad Kuźnicí |
 Stezka kolem jezera Czarny Staw |
 Celkový pohled na dolinu Gasienicowu |
