První místo náleží Polákům, kteří znovu začali objevovat slovenské jeskyně. V Beljanské jeskyni ve Vysokých Tatrách, která je druhou nejnavštěvovanější slovenskou jeskyní, tvořili Poláci dokonce 90 procent turistů. Zvýšení zájmu zaznamenala správa jeskyní také u turistů z Ruska a Pobaltských republik, ale rovněž z České republiky. "Od počátku 90. let však přetrvává úbytek návštěvníků ze západní Evropy," konstatoval vedoucí provozu Správy slovenských jeskyň (SSJ) v Liptovském Mikuláši Dušan Lazišťan.
Z celoročně provozovaných jeskyň se největšímu zájmu turistů těšila Demänovská jeskyně svobody, kterou si prohlédlo téměř 172.000 lidí. Nejnavštěvovanější sezónní jeskyní byla pak Dobšinská ledová jeskyně s téměř 100.000 turisty.
Na rozvoj služeb a úpravu okolí jeskyň vynaložila správa v uplynulém roce zhruba pět miliónů slovenských korun. S přibližně stejným množstvím peněz počítá i letos. "Největší investice se ale připravuje na rok 2003, kdy postavíme vstupní areál do Harmanecké jeskyně ve Velké Fatře," řekl Lazišťan.
Sezóna ve slovenských jeskyních je v období od dubna do září, pět jeskyň je otevřeno po celý rok. "Z novely zákona o státní ochraně jeskyň pro nás ale vyplývá povinnost starat se o všechny jeskyně na Slovensku," uvedl správce. Těch je přes 4000. Převážná část z nich ale nesplňuje podmínky pro zpřístupnění veřejnosti.
Podle Lazišťana však letos bude zpřístupněna jedinečná Jeskyně mrtvých netopýrů v centrální části Nízkých Tater, kterou dosud využívali tamní speleologové. Jeskyně, objevená před 20 lety, získala své jméno díky četným nálezům kostí netopýrů, kteří zde žili před více než 5000 lety.
V Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je zapsána překrásná soustava jeskyní Slovenského krasu a pět zpřístupněných jeskyň, provozovaných právě správou jeskyní (Domica, Ochtinská aragonitová jeskyně, Gombasecká a Jasovská jeskyně a Dobšinská ledová jeskyně). Unikátem mezi nimi je Ochtinská aragonitová jeskyně, kde se vzácný aragonit (uhličitan vápenatý) nachází ve všech známých formách.
 |
