Z českých měst je podobně jako západní turisty táhne hlavní město Praha. Stověžatá okouzlila především svou historií; téměř žádný z turistů si nenechá ujít návštěvu Hradčan, procházku po Starém městě a alespoň jednou projde nad Vltavou po Karlově mostu. Slováci však kroutí hlavou nad vysokými cenami, z nichž
"viní" především západní turisty; vepřo, knedlo, zelo si tak uvaří raději až doma.
Do Maďarska jezdí Slováci zejména k největšímu středoevropskému jezeru Balaton. Na dovolenou u Balatonu si zvykli ještě v době socialismu, kdy k jezeru jezdili především méně majetní slovenští rekreanti, kteří si nemohli dovolit nákladnější dovolenou v Bulharsku, Rumunsku nebo Jugoslávii.
Tradiční zastávkou Slováků je také hlavní město jejich jižních sousedů Budapešť. Návštěva opery, památek, zábavního parku nebo jedné z mnoha restaurací s tradiční maďarskou kuchyní a kvalitním vínem je příjemným zpestřením dovolené. Na své si přijdou také movitější sportovní fanoušci, kteří neváhají vytáhnout z kapsy více než deset tisíc korun za lístek na srpnové závody Formule 1 na Hungaroringu nedaleko hlavního města.
Severní soused Polsko zůstává pro Slováky především místem výhodných nákupů na tamních trzích. Hlavně obyvatelé s nižšími příjmy nasedají v noci do zájezdových autobusů, aby již po ránu naládovali své nákupní tašky levnějším, i když méně kvalitním šatstvem, potravinami nebo elektronikou. Novomanželům se pořád vyplatí procestovat někdy i několik sto kilometrů, aby koupili kočárek pro očekávanou ratolest. Většina obyvatel pohraničních oblastí se již dokonce obléká výhradně podle módy, již diktují polští trhovci.
Také do sídla králů Krakova a do polské metropole Varšavy jezdí návštěvníci ze Slovenska. Nejde se však o slovenské domorodce, nýbrž převážně o izraelské rekreanty, jenž se léčí v piešťanských lázních.
O Slovácích však obecně platí, že dovolenou nejraději tráví ve své zemi, hlavně na horách a u přehrad.