Vyhlídka na Lužické hory

Vyhlídka na Lužické hory | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Skalní hrad, Bílá paní a lesní divadlo. Sloup v Čechách u Lužických hor

  • 10
Malebnější a půvabnější místo s tak nebývalou koncentrací drobných historických, technických a přírodních prvků byste hledali jen stěží. Vše je nakupeno pohromadě na malém prostoru a dá se to pohodlně obejít i během krátkého podzimního dne. A vězte, že lidí tam moc nepotkáte.

Sloupy máme u nás dva. Sloup v Moravském krasu se pyšní dlouhými krápníkovými jeskyněmi, vápencovými skálami a poutním kostelem, zatímco Sloup v Čechách na úpatí Lužických hor je známý skalním hradem, labyrintem pískovcových skal a dřevěnými stavbami lidové architektury.

My se vydáváme do Sloupu v Čechách, jenž si navzdory všem vyjmenovaným magnetům uchoval ráz místa klidného a komorního.

Poustevnický hrad

Symbolem Sloupu v Čechách je izolovaný pískovcový suk se zbytky skalního hradu, který patří k nejzachovalejším a nejznámějším u nás. Byl postaven někdy počátkem 14. století na téměř nepřístupném ostrohu, který spadá na všechny strany kolmými až převislými skalními stěnami.

Skalní hrad Sloup
Skalní hrad Sloup

Hrad, přestože byl roku 1445 dobyt a poškozen, se v dobrém stavu dočkal třicetileté války. Roku 1639 jej však již natrvalo vypálili a zpustošili Švédové. Dějiny hradu se však neukončily.

V letech 1670 až 1785 si nepřístupné skalisko vybrali za svůj domov poustevníci. K asketickému způsobu života si postupně celou zříceninu výrazně upravili a na skalní plošině vystavěli novou kapli. Nejznámějšího poustevníka Samuela Görnera, který se zabýval broušením skleněných čoček a výrobou jednoduchých optických přístrojů, připomíná socha s dalekohledem. Jeho jméno nese i poustevnická jeskyně ve Sloupských skálách, v níž pobýval předtím.

Prohlídkový okruh vedoucí přes četné místnosti a terasovité ochozy vytesané do skály lze absolvovat s průvodcem i samostatně. Z místností zaujme zejména zbrojnice, jejíž strop podpírá šest obdélných sloupů a stěny u oken zdobí hrubě tesané reliéfy. Nechybí samozřejmě ani hradní studna a temná hladomorna s figurínou trestance.

K obrannému systému skalního hradu v minulosti patřil také rybník, na jehož hladinu je hezky vidět z teras v jižně orientované skalní stěně.

Lesní divadlo a rozhledna

Hned naproti hradu přes silnici se tyčí zalesněný masiv Slavíčku (535 m), do jehož příkrého svahu směřuje kolem penzionu U Studničků červená turistická značka. Základ masivu je pískovcový, vnitřkem však prostupují i drobné vulkanické žíly z čediče, které podmiňují výskyt dalších pozoruhodných fenoménů.

To však předbíháme, neboť hned po vstupu do lesa poutá pozornost velmi neobvyklé lesní divadlo. Podle návrhu malíře Ringela vzniklo roku 1921 a sloužilo až do 60. let 20. století. Do hlediště se vešlo až 1 600 diváků a skalní masiv provrtaný tunely sloužil coby zákulisí. V okolním regionu není sloupské lesní divadlo ojedinělé, v oblasti Lužických hor existovaly další tři. Dnes je však jediné obnovené a v době turistické sezony naplňuje své původní poslání.

Obnovy se ve 21. století dočkala také lokalita Na Stráži, což je skalní terasa na západním výběžku vrchu Slavíček pojmenovaná po strážním stanovišti Švédů v době třicetileté války.

Rozhledna Na Stráži

V letech 2010 – 2011 tu na základech vyhořelé chaty vyrostla budova nové chaty a hlavně 33 m vysoká, celoročně otevřená rozhledna, která slouží zároveň jako vysílač. Díky opláštění ocelové konstrukce však rozhledna jako vysílač na první pohled nevypadá a vkusně zapadá do okolní romantické krajiny. Tento vzhled vysílače si vymínili sloupští obyvatelé, kteří podpisovou akcí donutili investora změnit původní, pro okolní krajinu méně vkusný projekt vysílače. Skvělý pohled se z rozhledny otevírá na Sloupský hrad.

Sloupské skalní město

Červená turistická značka pokračuje od rozhledny Na Stráži vzhůru směrem k vrchu Slavíček, ovšem k nejkrásnějším útvarům Sloupského skalního města vás nedovede. Labyrint pískovcových skal a roklí totiž lemuje západní a severní úbočí a k jeho návštěvě je třeba využít méně nápadné značky místních okruhů.

Hned první, na který narazíte, má zelenou barvu a jmenuje se Sloupský vyhlídkový okruh. Vede po tzv. Dolní Hraběcí cestě přes četné skalní vyhlídky po hraně pískovcové plošiny, odkud se postupně otevírají zajímavé průhledy na Sloupský hrad i zámek, asymetrický vrch Klíč a pásmo kupovitých vrcholů Lužických hor.

Sloup v Čechách

Před koncem Dolní Hraběcí cesty vybíhá z náhorní plošiny směrem k severovýchodu hřbet Liščí díry, po jehož temeni je vyznačena odbočka k dalším skalním vyhlídkám. Cestou tam i zpět si můžete prohlédnout hluboký Konvalinkový důl se Švédskou skalní stěnou a skalní věž Turecká hlava. Útvary jsou to spíše menší a jejich rozměry se nedají srovnávat s proslulými skalními městy, jako jsou Prachovské či Adršpašské skály nebo Tiské stěny. Ale právě komornost a decentnost Sloupských skal určují největší měrou celkovou malebnost zdejší krajiny.

Na Dolní Hraběcí cestu navazuje Horní Hraběcí cesta a pak modře značený okruh kolem Bílé paní. Ten vás zavede k neméně zajímavým a navíc téměř neznámým skaliskům.

Bílá paní z černého kamene

Podivuhodné skalní útvary, tentokrát čedičové, se vyskytují také v prostoru vrcholové kóty Slavíčku, jehož protažený hřbet tvoří čedičová žíla. Nejefektnější vyčnívá na západním konci směrem ke Sloupu: má podobu vějíře z čedičových sloupců a připomíná ploutev nebo ocas ležícího veleještěra.

Další méně výrazná žíla směřuje z vrcholu Slavíčku k severu a na jejím konci hluboko dole ve svahu se tyčí mimořádně efektní 15 metrů vysoká skalní věž Bílá paní připomínající ženskou postavu. Údajně byla kdysi nalíčena vápnem, aby měla strašidelnější vzhled, nicméně strašidelná je spíše v barvě černé, nejvíce pak v podvečer.

Modlivý důl

Bílá paní

Její dole zúžený útlý profil zdobí ze dvou stran vodorovná sloupcová odlučnost, indikující vertikální plochy ochlazování během tuhnutí. Krásné přírodní scenérie Slavíčku dotváří přirozený, převážně bukový les s příměsí javoru a jasanu a s bohatým bylinným podrostem. V létě v něm kvetou například zvonek broskvolistý a lilie zlatohlavá.

Pokud vám nebude vadit návrat do Sloupu po silnici, pak pokračujte ze Slavičku po červené značce do Svojkova přes kilometr dlouhé romantické údolí Modlivý důl s malým poutním místem a skalní kaplí z roku 1836. Ve Svojkově pak ještě stojí za vidění malý skalní hrádek, ukrytý mimo turistické značení v areálu obnoveného zámeckého parku. Cesta k němu vede přes postranní branku vedle hlavního vjezdu do parku.

Může se hodit

Itinerář trasy:
Hrad Sloup – Lesní divadlo – Rozhledna Na Stráži – Slavíček – Modlivý důl – Svojkov. Červená značka, celkem 3,5 km.
Prodloužení: 1) zelený Sloupský vyhlídkový okruh nebo 2) modrý okruh kolem Bílé paní

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 14 – Lužické hory

, pro iDNES.cz